vesmír

Posádka Sojuzu MS-19: herečka Julija Peresildová, kosmonaut Anton Škaplerov a režisér Klim Šipenko.

Sprinteři mezi zvířaty

Výmluvná čísla: gepard váží asi 50 kg a polovinu z toho tvoří svalstvo
Živé tretry: tlapy bez zatahovacích drápů slouží k lepšímu odrazu a brání uklouznutí

Geparda nemůžeme ve výčtu mistrů rychlosti pominout. Během chvilky dokáže ladná kočkovitá šelma zrychlit na 95 km/h a při rekordním zdokumentovaném běhu se pohybovala rychlostí 98 km/h, i když běžně se uvádějí mnohem vyšší hodnoty. Gepard tak předčí druhého nejrychlejšího pozemského tvora, vidloroha amerického, neudrží však dech více než několik stovek metrů. Vidloroh oproti tomu zvládne rychlostí 88 km/h i několik kilometrů. Možná dost překvapivě by gepard svými schopnostmi neoslnil ve vodní říši: plachetník atlantský se totiž v moři pohybuje rychlostí až 110 km/h. Mezi opeřenci pak představuje doslova střelu sokol stěhovavý, jenž při letu střemhlav překonává hranici 300 km/h. (foto: Shutterstock)

Měsíc, planety a Slunce bychom před miliony let na nebi snadno poznali, ale souhvězdí by vypadala úplně jinak.

Hvězdy ve středu Mléčné dráhy na snímku z Hubbleova teleskopu: Různé barvy vypovídají o odlišných teplotách na jejich povrchu. Podrobnější spektrum pak poskytuje informaci o chemickém složení a vývoji, kterým stálice v minulosti prošly.

Jednou z největších zatím pojmenovaných struktur je nadkupa Laniakea, což v havajštině znamená „nezměrná nebesa“.

Skafandry určené pro vycházky do volného prostoru - vlevo ruský Orlan, vpravo americký Extravehicular Mobility Unit (EMU).

Stálice ve dvojhvězdě patří většinou mezi sourozence pocházející z jednoho molekulového mračna.

Návštěvníci z vesmíru by zřejmě nebyli živí tvorové. Podle vedoucího astronoma institutu SETI je pravděpodobnější návštěva v podobě umělé inteligence.

Pokud přesnější měření a pozorování rozpory nevyřeší, bude možná nutné revidovat standardní kosmologický model.

Hustota vesmíru v okolí Země se podobá průměrným hodnotám prostoru v Galaxii, tedy 1–10 atomů v centimetru krychlovém.

Základní bod Kelvinovy stupnice tvoří absolutní nula, tedy teplota, při níž by ustal veškerý pohyb a těleso by nemělo žádnou tepelnou energii. Ve vesmíru taková teplota neexistuje, lze se k ní pouze přiblížit.

Země

Na zemském povrchu existuje řada oblastí, pro které používáme označení „poušť“. Jedná se o lokality s nedostatkem srážek a s absencí vegetace, obvykle s převahou písku. Mezi nejznámější patří Sahara, Gobi, Atacama, Karakum, Kyzylkum či Mojave. Několik „minipouští“ se pak nachází dokonce i v Česku – třeba tzv. písečný přesyp u Píst ve středním Polabí. Na pouštích se působením větru přemísťuje písek při jevu označovaném jako „saltace“, kdy se jeho zrnka valí po povrchu. Na určitých místech se pak ukládá a vytváří charakteristické duny, jež mohou být třeba parabolické, srpkovité, příčné či podélné.