08. 12. 2020Země
Na zemském povrchu existuje řada oblastí, pro které používáme označení „poušť“. Jedná se o lokality s nedostatkem srážek a s absencí vegetace, obvykle s převahou písku. Mezi nejznámější patří Sahara, Gobi, Atacama, Karakum, Kyzylkum či Mojave. Několik „minipouští“ se pak nachází dokonce i v Česku – třeba tzv. písečný přesyp u Píst ve středním Polabí. Na pouštích se působením větru přemísťuje písek při jevu označovaném jako „saltace“, kdy se jeho zrnka valí po povrchu. Na určitých místech se pak ukládá a vytváří charakteristické duny, jež mohou být třeba parabolické, srpkovité, příčné či podélné.
26. 11. 2020Snímek zachycuje záběr z kosmologické simulace objektu označovaného jako Lyman-alpha Blob. Ve výřezu mapa mezigalaktických plynových vláken (modrá barva) zachycených detektorem MUSE. Bílé body jsou oblasti intenzivní tvorby nových hvězd, do nichž dodávají materiál vlákna.
07. 11. 2020Hoagův objekt najdeme na obloze v souhvězdí Hada, přičemž ho od nás dělí asi 600 milionů světelných let.
29. 10. 2020
18. 10. 2020Nafouknutí během inflace odpovídá situaci, kdy by se objekt velký 1 nm prakticky okamžitě zvětšil do průměru 10,6 ly.
11. 10. 2020Průlet singularitou rotující supermasivní černé díry jako z filmu Interstellar by posádka lodi možná nemusela ani zaznamenat.
04. 10. 2020Mohla by vést cesta z černé díry jejím bílým protějškem?
19. 09. 2020
22. 08. 2020Po splynutí dvou černých veleděr může dojít k vymrštění výsledného objektu z galaxie.
02. 08. 2020Každý den narazí do zemské atmosféry biliony atomových jader, cestujících kosmem rychlostí blízkou rychlosti světla. Energie kosmického záření by mohla „pohánět“ životní procesy jednoduchých organismů třeba na Marsu.
01. 08. 2020
26. 07. 2020Kosmické záření zodpovídá za neustálý vznik řady nestabilních radioaktivních izotopů v atmosféře. Přispívá tak k radioaktivnímu pozadí na Zemi asi 13 %. S nadmořskou výškou však jeho vliv roste.
22. 07. 2020Kosmologický teleskop v pustých chilských horách.
