Zlobivé holky historie: Excentrická markýza Luisa Casati Stampa di Soncino

29.01.2021 - Alžběta Nagyová

Náš obdiv si samozřejmě zaslouží především ženy, které svůj život zasvětily rodině, umění, vědě, lásce a oddaně pracovaly pro dobro společnosti… Jenže někdy jsou mnohem zajímavější ty, které na pokoru a pravidla slušného chování, leckdy ani na desatero příliš nehleděly!

<p>Jedna z mála dochovaných fotografií Luisy Casati (1881–1957). Vpravo její portrét La marchesa Luisa Casati od Giovanni Boldiniho.</p>

Jedna z mála dochovaných fotografií Luisy Casati (1881–1957). Vpravo její portrét La marchesa Luisa Casati od Giovanni Boldiniho.


Reklama

Italská dědička, múza a mecenáška umění, římská markýza Luisa Casati Stampa di Soncino desítky let fascinovala Evropu a svým excentrickým stylem života dodnes inspiruje umělce, spisovatele, módní návrháře i filmaře. V patnácti letech osiřela. Protože byla až patologicky stydlivá, vytvořila ze sebe legendu – sama sobě vymyslela novou identitu. Bytost, kterou stvořila, dokázala na rozdíl od ní žít divoký život plný historek tak propracovaných jako šaty, které nosila. 

Obklopila se zvířátky. Její bílí pávi byli vycvičení tak, že hřadovali na jejích okenicích. Albínské kosy nechala barvit na různé bary, aby svou přítomností zdobili její proslulé večírky. Procházela se po ulicích oblečená jen a pouze v kožichu a na vodítku si vedla gepardy. Kolem krku místo šperků nosila živé hady. Na jejích opulentních večeřích obsluhovali nazí pozlacení sloužící a u jídelního stolu vedle ní sedávala vosková figurína – její dokonalá kopie dokonce s parukou z jejích vlastních vlasů. V mihotavém světle svíček pak hosté jen těžko rozeznávali, která markýza je ta pravá!

Večery v jejím domě tak byly víc než jen společenskou událostí. Luisa vždy vypracovala podrobný scénář, aby se staly uměleckým dílem. Brala si to nejlepší ze secese, ale inspirovala už moderní umělecké směry, jako byl futurismus či kubismus. Man Ray ji vyfotil coby „surrealistickou Medusu“, maloval ji Picasso, Giovanni Boldini nebo fauvista van Dongen. Psal o ní Marinetti, Ezra Pound nebo Jack Kerouac

TIP: Dámy z Llangollen: Kvůli lásce předběhly dobu a vstoupily do dějin

Krach na burze ji ve třicátých letech připravil doslova o všechno. Přestěhovala se do jednopokojového bytu v Londýně, kde pořádala ezoterické seance. Říká se, že bývala viděna, jak ve vypelichaném kožichu prohledává popelnice. V roce 1957 ji ranila mrtvice. Je pohřbená se svým milovaným pekinézem a na víčkách má nalepené umělé řasy.

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Experimenty ve Francii a ve Španělsku ukázaly, že po kávě se hůře odolává svodům nákupů. (foto: PixabayCC0)

Věda

Vizualizace polární záře tančící v atmosféře rudé planety. (foto: Shutterstock)

Vesmír

Noráky se nazývali čeští muži, kteří museli za druhé světové války odejít do totálního nasazení do Norska. Bylo jich 1300. Většinu z nich Němci poslali až za polární kruh, kde stavěli opevnění, silnice a železnice. (foto: soukromý archiv příbuzných Jana Novotného)

Zajímavosti

Růžoví elegáni se často hašteří. Vzrušením se jim načepýří peří a obzvlášť v zapadajícím slunci, kdy jeho barvy zázračně ožívají, bývají nádherní. (foto: David Říha)

Příroda

Aby se dostala na palubu, musela Jeanne Barretová oblékat mužský oděv. Námořníci však nic nepoznali. Její skutečná identita vyšla najevo při vylodění na Tahiti v dubnu 1768. (foto: Wikimedia Commons, CC0)

Historie

Objevená hlava mramorového Hérákla z Antikythéry. (foto: Nikos GiannoulakisCC BY 4.0)

Věda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907