Kde ještě žijí lidé z doby kamenné? K čemu původně sloužila pevnost Boyard? Co se děje po smrti? K čemu je ženám orgasmus? A jaký je skutečný příběh Nefertiti? 10 nejčtenějších zajímavostí uplynulého roku…
Hluboko v srdci amazonského pralesa žije podle odhadů přibližně stovka domorodých kmenů dosud naprosto nedotčených moderní civilizací. Osud lidí, jejichž životní styl odpovídá době kamenné, však visí na vlásku…
Lidská představivost nezná hranic, a obzvlášť mrazivě se to kdysi odrazilo v podobě mučicích nástrojů. Trýznitelé se v průběhu tisíciletí uchylovali k řadě obskurních pomůcek, mezi nimiž nechyběly ani drtiče lebek či mosazní býci…
Slavná pevnost Boyard, známá především díky populární televizní show, má za sebou dlouhou minulost. První plány na její výstavbu vznikly již před 350 lety, v době svého dokončení už ale byla zbytečná…
Šance na posmrtný život naplňuje lidstvo nadějí – a z dobrého důvodu. Z hlubin času se nám dochovala četná svědectví o oslnivém světle, jež přijímá umírajícího. Co přesně se děje v hlavě člověka na konci pozemské pouti?
Na rozdíl od mužského orgasmu nemá ženský orgasmus žádný praktický důvod. K čemu tedy vlastně ženám je?
Kde se vzal v češtině obrat „hnus fialovej“? Odpověď budou znát z vlastní zkušenosti jen největší pamětníci...
Dnes by lékaři Williamu Jamesi Sidisovi zřejmě diagnostikovali autismus, nebo jinou poruchu vývoje. Místo toho v 11 letech nastoupil na Harvard jako nejmladší student v dějinách, ovládal desítky jazyků a jeho IQ dosahovalo hodnoty 270.
Měla všechno, co by si žena jejího postavení mohla přát: bohatství, vliv i moc. Egyptská královna Nefertiti se však zapsala do dějin především svou krásou. Její život nicméně dodnes obestírají tajemství a nedávají spát nejen egyptologům…
Sirupy, šťávy, šumáky, ale i žluté limonády nebo obyčejné sodovky. Snad za každým z československých socialistických nealko nápojů se skrývalo nějaké „ale“. Přesto na mnohé z nich s nostalgií vzpomínáme…
Život bez elektřiny, internetu či telefonu si většina z nás nedokáže představit. Amišové se však veškerých moderních výdobytků zřekli a v souladu se svou vírou kopírují životní styl předků v 17. století…
Shutterstock; Profimedia; Wikimedia Commons, CC BY-SA 4.0; Wikimedia Commons, CC0; Michal Petrov (se souhlasem k publikování)
VesmírUtkání dvou černých děr
Tento snímek vznikl kombinací dat v oboru rentgenového záření z družice Chandra X-ray Observatory a fotografie ve vizuálním oboru, pořízené pomocí HST. Představuje galaxii NGC 6240, která je od Země vzdálena 400 milionů světelných roků a promítá se do souhvězdí Hadonoše.
Uprostřed snímku jsou dvě černé díry, které od sebe dělí vzdálenost 3 000 světelných let. Jsou viditelné jako jasné bodové zdroje rentgenového záření. Nakonec se pravděpodobně přiblíží k sobě a splynou v jednu velkou černou díru.
Co se stane, když se tyto exotické objekty začnou navzájem ovlivňovat, zůstává pro astronomy zatím hádankou. Jedno je však jisté: uvolní se při tom obrovské množství energie a do prostoru budou vyslány gravitační vlny. (NASA/CXC/MIT/C.Canizares, M.Nowak, CC0)