Nad zátokou False Bay na jihozápadním cípu Jihoafrické republiky pomalu vychází slunce. U malého ostrůvku Seal Island se mačkají tisíce lachtanů, pro něž je tato nepatrná pevnina místem pro odchov mláďat. Velká koncentrace ploutvonožců přitahuje jejich úhlavního nepřítele – žraloka bílého (Carcharodon carcharias). Jeden z nejvýkonnějších predátorů zde na obratných lachtanech předvádí svoji specifickou loveckou techniku.

Výpravy do zóny smrti

Ještě před rozbřeskem se vydáváme do zátoky, abychom společně s vycházejícím sluncem mohli křižovat vody podél ostrova. Pro nás je to jen další den na lodi, ale pro lachtany jde o další dlouhé hodiny, kdy si na moři zahrávají se životem. Ruská ruleta se roztáčí v okamžiku, kdy opouští ostrov, či bezpečné mělčiny. Na otevřený oceán je žene hlad a nutnost lovit pro sebe a své ratolesti. V tu chvíli vplouvají do takzvané zóny smrti – oblasti, kde už není tak mělká voda, aby znemožňovala žraločí útok. A není ani tak hluboká, aby se lachtan mohl schovat …

Síla vertikálního útoku

V zóně smrti je vládcem „pan Zubatý“. Tmavá kůže na hřbetě žraloka při pohledu shora znemožňuje jeho vizuální prozrazení, a tak křižuje u dna a vybírá si kořist. Jakmile spatří svou potenciální oběť (upozorňuji, že takové čekání se může pěkně protáhnout a dlouhé hodiny z lodi neuvidíte ani ploutvičku), přechází žralok z poklidného plavání u dna do vertikálního útoku. Hned prvním úderem se snaží zasadit protivníkovi smrtelnou ránu a mohutná ocasní ploutev dokáže na pár metrech zvýšit rychlost žraloka až na šedesát kilometrů za hodinu. Výpad je veden s takovou razancí a rychlostí, že i přes tunu vážící tvor se dokáže vymrštit celý nad hladinu.

Útočící žralok dokáže překousnout dospělého lachtana na dvě půlky. Byly zaznamenány i případy, kdy atakoval dvoumetrákového rypouše sloního a i s ním v tlamě se vymrštil nad hladinu. Jestliže je první útok úspěšný, predátor se od zraněné kořisti vzdálí až do okamžiku, kdy se lachtan utopí, vykrvácí nebo zemře na následky šoku. Ani tento „stroj na zabíjení“, jak je žralok často nazýván, totiž zbytečně neriskuje. Teprve, když je oběť mrtvá, vrací se a začíná hodovat.

Vyrovnané šance

Lachtani ale zdaleka nejsou bez šancí a ne každý útok je zakončen hostinou. Mnohokrát jsme měli příležitost sledovat tyto ploutvonožce, kteří si i v nebezpečné oblasti spolu hráli a jejich povalování bylo známkou, že nehrozí bezprostřední nebezpečí. Jakmile se ale pohyb přes tuto část vodní plochy změní v divoké vyskakování nad hladinu, můžete si být jisti, že v okolí je lovící žralok.

V případě, že dojde k samotnému útoku a lachtan není zasažen prvním úderem, začíná divoká honička. Ploutvonožec se snaží ze všech sil uhnout čelistem. Je velice mrštný, vyskakuje nad hladinu a snaží se jít do protipohybu žraloka. Ten je sice několikrát delší, ale absence pevných kostí v těle přispívá k jeho rychlosti a pružnosti. Šance obou aktérů jsou proto vždy tak padesát na padesát.

TIP: Závod v zóně smrti: Žraloci a jejich kořist s šancí na únik

Je smutné vidět racky, kteří se po útoku na hladině tahají o zbytky, které žralok z toho milého a hravého tvora nestačil zkonzumovat. Ale takový je tady život a takové jsou přírodní zákony bez růžových brýlí. Vše má být v rovnováze, do níž bychom měli zasahovat co nejméně. Žraloci jsou často bráni jako krvelační tvorové a mnohdy škodná a i přes zákazy systematicky loveni. Ačkoli nemáme moře či oceán, i my můžeme pomoci, aby měli tito predátoři nadále možnost plnit svoji přírodní funkci. Žraločí olej se využívá pro mnohé léčebné či kosmetické krémy, kterých možná i vy máte v koupelně dost. Zkuste se po nich podívat a příště hodit v obchodě do košíku něco jiného. Pokud na trhu nebude poptávka, sníží se i nabídka a žraloci dostanou šanci – snad to bude alespoň padesát na padesát.

Manželství bylo opravdu šťastné, i když měl František Štěpán v pozdějších letech velkou slabost i pro jiné urozené ženy. Ačkoliv coby manžel první ženy udržoval mnohé avantýry, vždy se nakonec pokorně vracel ke své nejdražší.

Na úřad mi nesahej

Manžel František Štěpán, kterého zprvu Marie Terezie něžně nazývala Myšáček, později můj starý, se do vlády nepletl, raději... Její zásluhou byl však v roce 1745 zvolen císařem Svaté říše římské. Politický ani vojenský talent neměl, raději zůstával v manželčině stínu a věnoval se svým zálibám, přírodním vědám a numismatice. Jako obchodník a podnikatel byl ovšem geniální! Je pravda, že bohatství mu spadlo do klína jako dědictví, ale on ho uměl šikovně rozmnožit. Zakládal manufaktury, ale hlavně rozuměl financím, kterých se jeho ženě v říši nedostávalo! Došlo to tak daleko, že Marii Terezii půjčoval peníze, a to na vysoký úrok. A do budoucna vytvořil pro dynastii habsbursko-lotrinskou takovou finanční rezervu, že už nikdy nemuseli finančně strádat.

Když František Štěpán nečekaně v roce 1765 zemřel, byla to pro Marii Terezii opravdová katastrofa. Nikdy v něm nepřestala vidět svého prince. Manželství trvalo dvacet devět let, šest měsíců a šest dní. Panovnice si po pohřbu nechala ostříhat dlouhé vlasy, šperky rozdala dětem a garderobu svým dvorním dámám. Do konce života nosila jen černé šaty, vdovský čepec a perly na znamení smutku. Že jí ještě zbývalo patnáct let vlády? No a co... Částečně se o moc podělila alespoň se svým synem Josefem II.

Už od počátku 20. století představovala standardní služební pistoli japonské armády povedená zbraň, na Západě nejznámější pod názvem Nambu. Konstruktér Kijiro Nambu byl nejspíše ovlivněn designem německé pistole Mauser, kterou jeho zbraň připomínala.

Nejrozšířenějším se stal typ Nambu 14, jenže se zvyšováním stavů japonské armády kvůli válce v Číně se ukázalo, že dodávky těchto zbraní nepostačují, protože pistole se přidělovaly nejen důstojníkům, ale též osádkám tanků či letadel.

Sázka na špatného koně

Tehdy japonská armáda udělala chybu, neboť se rozhodla, že právě pro tankisty a letce zavede druhý typ služební pistole, a sice zbraň Nambu 94. Jak napovídá název, zkonstruoval ji znovu Kijiro Nambu, který se snažil odlehčit a zjednodušit své předchozí typy, avšak výsledkem byl přesný opak.

Vznikla velmi složitá a navíc hodně nevzhledná pistole, která původně směřovala na civilní trh, kde se však neprodávala dobře. Navzdory tomu ji japonská armáda zavedla do výroby a vojáci záhy poznali, že dostali jednu z nejhorších služebních pistolí, které se kdy objevily. Pistole měla zásobník na pouhých šest nábojů ráže 8×22 mm.

Její mechanismus se vyznačoval součástmi vystupujícími z levého boku zbraně, a pokud došlo k jejich nechtěnému stisku (což se například v útrobách tanku mohlo stát poměrně snadno), došlo často k výstřelu. Kromě toho trpěly pistole Nambu 94 nízkou (a navíc stále klesající) kvalitou výroby způsobenou válečnými podmínkami. Ta se pak odrážela na špatné spolehlivosti. Pistole se také rychle opotřebovávaly, což spolu s jejich „kvalitou“ způsobilo, že se jich dochovalo jen málo. Mezi sběrateli tak dnes mají značnou cenu.

Potrpíte si na ostrá jídla? Pak je limitovaná edice pochoutky Paqui Tortilla Chips právě tím pravým pro vás. Zabijáckou ostrost této superpálivé pochoutce dodává paprička Carolina Reaper, nejpálivější ze všech papriček. Podle Scovilleovy stupnice je pálivost tortilly 1,4 až 2,2 milionu SHU! Pro představu - papričky jalapeňo či omáčka tabasco mají pouhých 8 tisíc SHU. Rekordní pálivost není pouhým reklamním trikem - Paqui Tortilla Chips se honosí zápisem v Guinessově knize rekordů. O účinnosti tortilly hovoří samotný obal – stačí ochutnat a sáhne na vás Smrtka.

Více než dva roky strávila sonda Rosetta v těsné blízkosti komety 67P/Čurjumov-Gerasimenko. Nyní nadešel čas definitivního konce její mise. Dnes ve 23:50 našeho času (21:50 GMT) přejde Rosetta na kolizní kurz a zahájí tak svůj sestup na povrch komety.

TIP: 6× Nejzajímavější fakta: Družice Rosetta a její desetiletá cesta vesmírem

Přesný harmonogram doby dosednutí sondy na povrch komety by měl být znám zítra 30. září okolo 10. hodiny středoevropského času. Výpočty řídícího centra počítají, že by celý sestup z výšky 19 kilometrů měl trvat okolo 13 hodin. Na povrch komety by tak měla Rosetta dosednout přibližně ve 12:40 SELČ ± 20 min. Kvůli zpoždění signálu se to dozvíme přibližně v 13:20 SEČ.

I během přistání bude Rosetta plnit vědecké úkoly - jakmile sonda překoná vzdálenost 500 metrů od povrchu, začne pořizovat fotky s vysokým rozlišením. Poslední vědecká data by měla sonda odeslat ze vzdálenosti 20 až 5 metrů nad povrchem komety.

Vizualizace sestupu sondy Rosetty

Izraelské město Lachiš má velmi bouřlivou minulost. První zmínky o tomto významném starověkém městě pocházejí z Amarnských listů. Za vlády prvního z panovníků Judského království Rechav'ama, se stal Lachiš po Jeruzalému druhým největším městem v Judsku.

První velkou pohromou, která město postihla, bylo silné zemětřesení v roce 760 př. n. l., které město výrazně poničilo. Později byla Lachiš sice obnovena, během tažení novobabylonského krále Nebukadnesara II. byla ale opět srovnána se zemí.

Nové archeologické nálezy odhalují i další dramatické události. Během panování krále Chizkijáše v 8. století př. n. l. docházelo k násilnému prosazování judaismu a pronásledování uctívačů model. Svatyně neposlušných byly nekompromisně bořeny a na dříve svatá místa nechal král nainstalovat veřejné toalety. Praxe, která je popsána i v Bibli, sloužila podle archeologů k záměrnému znesvěcení místa.

Odborníci si až doposud mysleli, že ve Sluneční soustavě je jenom jediná tektonicky aktivní planeta – Země. Teď se ale podle všeho k Zemi v tomto ohledu přidá i planeta Merkur.

Merkur je sice malý a horký svět, který se od Země v mnohém liší, na druhou stranu je to ale také kamenná planeta. A meziplanetární sonda MESSENGER během závěrečných měsíců své mise létala tak blízko k povrchu Merkuru, že tam objevila nevelké struktury, které zásadním způsobem vypovídají o tektonické aktivitě.

Jde o sotva pár kilometrů dlouhé jizvy, které představují projevy tektonických zlomů na Merkuru. Podle vědců ze Smithsonovského institutu je povrch Merkuru neustále bombardován a přetvářen meteority, takže objevené struktury musejí být geologicky velmi mladé. Odhadují, že se vytvořily během posledních 50 milionů let, tedy v době, kdy na Zemi probíhaly třetihory.

Merkur se smršťuje

Objevená tektonická aktivita Merkuru nejspíše souvisí s tím, že se horká planeta stále ještě pomalým tempem smršťuje, protože její vnitřek postupně vychládá. Pro tektonickou aktivitu Merkuru svědčí i nedávný objev relativně silného magnetického pole této planety. Dosahuje sice jenom 1 procenta intenzity magnetického pole Země, je ale dost stabilní na to, aby mohlo pohánět tektonické pochody.

TIP: Messenger u Merkuru dostane měsíc života navíc: Poletí na hélium

Vědci ze Smithsonianu se domnívají, že vzhledem k tektonické aktivitě se na Merkuru občas vyskytují otřesy – tedy merkurotřesení. Časem by je tam mohla zaznamenat některá z budoucích sond.

Obchody se zvířaty mohou ukrývat podivuhodné věci. Přesvědčili se o tom čínští vědci, když navštívili jeden takový obchod u pobřeží jižní Číny.

Nalezli tam kraba, který je ihned zaujal svým nápadným rudo-oranžovým zbarvením. Badatelé se rozhodli kraba zakoupit a dobře udělali. Odebrali mu vzorek DNA, část DNA přečetli, a sekvenci poté porovnali s dostupnými databázemi.

TIP: Překvapení na exkurzi. Studenti objevili nového korýše v přístavu

Výsledky analýz potvrdily prvotní podezření, že jde o doposud nepopsaný druh, a dokonce i nový rod kraba. Nově objevený živočich dostal jméno Yuebeipotamon calciatile, které odkazuje na to, že žije poblíž vápencových jezírek.

Spalničky, extrémně nakažlivou virózu s nebezpečnými komplikacemi, teď zcela vymýtili na obou amerických kontinentech. Ve společném prohlášení to uvedla Panamerická zdravotnická organizace PAHO a Světová zdravotnická organizace WHO.

Spalničky sice ještě přežívají v některých oblastech planety, ale v severní a jižní Americe se jich už nemusejí bát. Podle představitelů PAHO a WHO jde o historický úspěch s globálním významem, za nímž stojí velmi tvrdá práce zdravotníků a vědců a důsledné očkování.

TIP: Spála se vrací: Postrach dětí minulých století je opět na vzestupu

V našich končinách jsme už pozapoměli, co jsou spalničky zač – přestože se u nás pár případů spalniček ročně vyskytne, u lidí kteří nebyli očkování povinnou vakcínou MMR. Spalničky nejsou jenom nějaká horečka s vyrážkou. Ve skutečnosti jde o drsného zabijáka, který v chudých zemích patří mezi nejčastější příčiny umrtí dětí do 5 let.

Důvod přítomnosti progesteronu v rostlinách není zatím zcela jasný. Vědci se domnívají, že může plnit funkci bioregulátoru podobně jako jiné steroidní hormony a že pravděpodobně vznikl před miliony let, ještě než se vyvinuly moderní rostliny a živočichové.

TIP: Květy pestrých barev aneb Tiché horské zvony luk i skal

Nový objev může zcela změnit pohled na evoluci a funkci progesteronu v živých organismech. Již dříve objevili vědci v rostlinách látky podobné progesteronu, ale jeho přítomnost byla prokázána až nyní pomocí dvou mocných laboratorních technik – nukleární magnetické rezonance a hmotnostní spektrometrie. Progesteron byl detekován v listech ořešáku královského (Juglans regia) spolu s pěti dalšími steroidy, které vědci identifikovali v rostlinách z čeledi pryskyřníkovitých.