Od mohyl po oppida: Jak se Keltové přizpůsobovali změnám ve společnosti
Keltská společnost prošla v průběhu svého vývoje zásadními změnami, přičemž přechod od halštatské k laténské kultuře přinesl nejen nové formy pohřbívání, ale i hluboký sociální přerod, který vedl k vytvoření rovnostářské společnosti a novým způsobům uspořádání osad.
Stejně jako všechny společnosti, i ta keltská prošla v průběhu svého vývoje mnoha změnami. Kolem roku 450 př. n. l. se lámaly kulturní komplexy z takzvané doby halštatské do doby laténské, což s sebou přinášelo významné změny. Tehdejší společenskou elitu, která své mrtvé pohřbívala v bohatě vybavených mohylách, ani nenapadlo, že zakrátko dojde ke zvratu nejen ve způsobu pohřbívání, ale i v jejich sociálním uspořádání.
Válečníci se bouří
Na konci 5. a na začátku 4. století př. n. l. se do té doby fungující společenský systém raných Keltů začal hroutit. Svou roli jistě sehrálo přelidnění a velké sociální rozdíly, které mezi společenskými vrstvami existovaly – je vidět, že v tomto ohledu se dějiny skutečně často opakují. Reakce nižších vrstev na sebe samozřejmě nenechala dlouho čekat a rozpínající se snahy pozdně halštatské a raně laténské šlechty zarazila válečná expanze. Ambiciózní keltští válečníci si však své kořistnické, mocenské a agresivní touhy naštěstí vybíjeli na jihu, daleko od svých domovů. Započal velký společenský přerod.
Jako první vzplála kolem roku 400 př. n. l. etruská města v severní Itálii, o deset let později je následoval Řím a tak to šlo dál. Spolu s válečnými výboji se však objevil i nový druh sociálního uspořádání – rovnostářská společnost. Archeologové o ní vědí z nálezů plochých kostrových pohřebišť. Bohatě vybavené mohyly z předchozího období vystřídaly unifikované jednoduché pohřby v natažené pozici na zádech. Ale protože společenský vývoj připomíná jízdu na lochnesce, o pár desítek let později začaly znovu vyčnívat bohatě vybavené pohřby – nikoho jistě nepřekvapí, že šlo o válečníky.
Kde bydleli Keltové?
Jak říká jistý archeologický bonmot – v pravěku lidé buď jenom žili, nebo jenom umírali – to proto, že z některých období se archeologům daří odkrývat pouze pohřebiště, a v jiných naopak sídliště. Na Keltech je uplatnění tohoto bonmotu téměř příkladné, protože kolem roku 200 př. n. l. zmizel z pramenné základny poznání keltského etnika jeden ze základních zdrojů informací – pohřebiště. Objevila se však oppida – údajně nejstarší města na sever od Alp.
Oppidum a Kelti k sobě patří stejně nerozlučně jako pepř a sůl na jídelním stole. Znamená to však, že se celá keltská společnost v Čechách natěsnala do několika málo ohrazených sídlišť? Kdepak. Mnohem pravděpodobněji se jeví varianta, že byla Keltům vlastní propracovaná struktura menších a větších sídelních struktur s různým systémem provázání a závislosti.
Nezávisle na oppidech
Když byly v roce 1877 objeveny Stradonice, druhé největší oppidum v Čechách, archeologům se zdálo, že Kelti jednoduše žili v oppidech. A protože některé interpretace se drží v povědomí lidí stejně úspěšně jako veš v kožichu, mnozí přijímají tuto myšlenku za vlastní dodnes.
Jenomže představa oppida jako centra velkoprůmyslu a řemesel, které živí tvrdě pracující zemědělské obyvatelstvo přilehlých vesnic, už dnes neplatí. Od doby, co čeští archeologové vědí o nalezišti Radovesice v severozápadních Čechách, se pohled na keltskou společnost změnil. Ukázalo se, že menší osady byly na oppidech nezávislé, protože jejich obyvatelé sami provozovali řemesla a obchod.
Jedním ze základních rozdílů mezi obchodními centry, jako Lovosice nebo Němčice na Hané, a oppidy bylo opevnění. Opevnění dělá oppidum. A je celkem jedno, zda jde o oppidum položené na kopci, jako třeba Závist či Stradonice, nebo o oppida nížinná. Zvlášť skutečnost, že existují i nížinná oppida, může leckoho překvapit. Většina se jich dnes nachází pod původní středověkou zástavbou moderních měst, a tak je velmi pravděpodobné, že takovým nížinným oppidem byla třeba Bratislava, Pasov a možná i keltská Lutécie pod dnešní Paříží. A třeba se archeologům podaří brzy objevit i další.
Další články v sekci
Je to mé poslání: Bývalý policista vybudoval psí domov důchodců
Stejně jako lidé, potřebují i vysloužilí policejní psi ve stáří péči a lásku
Dnes pětapadesátiletý Číňan Paj Jen strávil výcvikem policejních psů zhruba 15 let, během kterých podle svých slov vycvičil přes tři desítky špičkových služebních psů. Psí život, ale nebývá u policie dlouhý a osudy čtyřnohých vysloužilých veteránů se bohužel příliš neliší od osudů jejich lidských kolegů. Někdejší hrdinové jsou ve stáří rychle zapomenuti a dožívají opuštění v mnohdy nuzných podmínkách. Paj Jen se to rozhodl změnit a na pronajatém pozemku nedaleko města Chang-čou vybudoval psí domov důchodců.
„Když jsem viděl jednoho svého bývalého svěřence, uvázaného na řetězu u misky zkyslé břečky, věděl jsem, že musím něco udělat,“ říká o svém projektu psího starobince Paj Jen.
Vysloužilí služební psi jsou staří a často nemocní. Doporučení veterinářů bývá obvykle jednoduché – utratit. „Pokud s nimi ale strávíte tolik času jako já, nemůžete je nechat zabít,“ prozrazuje bývalý psovod a instruktor Paj Jen.
Během sedmi let prošlo branami jeho domova mnoho psích vysloužilců a šestadvacet z nich je pochovaných na přilehlém psím hřbitově. Celkem za vybudování a provoz Paj Jen utratil už milion jüanů (v přepočtu zhruba 3,3 milionu korun), většinou z vlastních úspor. „Je to spousta peněz a občas mi i někdo nabízí, že mi na provoz domova přispěje. Já ale peníze odmítám – péči o své bývalé parťáky považuji za své poslání. Je to má odpovědnost,“ říká Paj Jen.
„Za svými psy chodím třikrát denně, nakrmím je, vykoupu a pokud je to potřeba i ošetřím. Většinu času ale trávíme zábavou. Psi jsou jako lidé – ve stáří nechtějí jen ležet a čekat na smrt. Chtějí si užívat a důstojně dožít svůj život,“ vysvětluje Paj Jen.
Další články v sekci
Nejničivější z ničivých: Tornáda, která přinesla lidem zkázu
Tornáda si svou ničivostí vysloužila řadu „hlavních rolí“ v dobrodružných knihách či filmech. Připomeňme si ta nejničivější v historii
Určování rekordně velkých tornád není snadné, protože nedovedeme dostatečně efektivně měřit jejich průměr. Naopak ovšem můžeme zaznamenat míru škod, jež vzdušný obr napáchal, rychlost, jakou se otáčel, míru poklesu tlaku a také délku trasy, kterou urazil. Pokud bychom na základě uvedených parametrů chtěli určit „vítěze“, zcela jistě bychom museli zmínit Tri-State neboli „tornádo tří států“.
Zničující vzdušný vír se probudil k životu 18. března 1925 a jméno dostal podle toho, že během svého putování trvajícího 3,5 hodiny urazil přes 320 km. Zasáhl tak tři americké státy – Missouri, Illinois a Indianu – a zároveň získal „titul“ za nejdelší trajektorii. Bohužel si vyžádal 698 lidských životů, a stal se tak rovněž nejvražednějším tornádem v USA. Světovému žebříčku však vévodí obr, jenž v roce 1989 zpustošil Bangladéš a měl na svědomí víc než 1 300 obětí.
Tři dny neštěstí
Kdyby se šíře tornáda dala měřit podle pásu postižené oblasti, držel by primát živel, který v roce 2004 zasáhl obec Hallam v Nebrasce – jeho „pole působnosti“ bylo široké víc než 3 km. Neslavné prvenství v napáchaných škodách přesto nezískal. To si připsalo tornádo z roku 2011 pojmenované Joplin, jež za 38 minut zničilo v Missouri tisíce domovů, zabilo 161 lidí a nakonec za sebou zanechalo škody v přepočtu za 69 miliard korun.
TIP: Vířivé ozdoby superbouřek: Jak se rodí nejničivější tornáda
Ani nejničivější tornádo se však nevyrovná bouři, při níž se v důsledku „příznivé“ meteorologické konstelace urodí vzdušných vírů víc. Rekord drží živel z konce dubna 2011, při kterém vzniklo během 79 hodin celkem 362 tornád: Čtyři z nich přitom dosáhla na Fujitově stupnici hodnoty F5 (viz Síla destrukce). Událost si vyžádala 324 životů napříč 21 státy, od Texasu po Kanadu a napáchala škody v přepočtu za 279 miliard korun.
Síla destrukce
K měření síly tornáda se používá tzv. Fujitova stupnice, kterou v roce 1971 sestavil Tetsuya Theodore Fujita. Stupeň F5 je velmi vzácný, dosahují ho pouhá 2 % všech amerických tornád.
- F0 - do 117 km/h vítr láme větve a shazuje komíny
- F1 - 117–180 km/h vítr může strhnout střešní krytinu a vytlačuje auta ze silnic
- F2 - 180–252 km/h vítr demoluje střechy a láme či vyvrací vzrostlé stromy
- F3 - 252–332 km/h vítr ničí zdi domů, neodolá mu většina stromů a odhazuje auta
- F4 - 332–418 km/h vítr může odnést nebo srovnat se zemí celý dům
- F5 - 418–511 km/h vítr zvládne odmrštit auto do vzdálenosti přes 100 m
Další články v sekci
Odhalení: Astronomové vystopovali zdroj tajemné exploze z 15. století
Korejští hvězdáři se stali svědky vzácného astronomického jevu. Musela to být pěkná podívaná
V roce 1437 byla Korea již nějakou dobu sjednocená do jednoho království pod vládou dynastie Čoson. U moci byl právě významný panovník Sedžong Veliký. Dne 11. března toho roku si korejští hvězdáři všimli jasného záblesku světla na noční obloze.
V tom místě pak po dobu dvou týdnů zářil nápadný objekt, který hvězdáři považovali za novou hvězdu. Pak ale zase záře z oblohy zmizela a nezanechala po sobě žádnou stopu.
Astronomický jev z Korejského království
Svědectví o této události se zachovala v písemných textech z té doby, takže nejspíš šlo o skutečný astronomický jev a nikoliv jenom nějakou povídačku. Až doteď ale nebylo jasné, co se tehdy vlastně stalo.
TIP: Tajemství záhadné novy z roku 1670 rozluštěno
Astronomové Amerického přírodovědného muzea analyzovali dostupné informace a dospěli k závěru, že jejich dávní korejští kolegové pozorovali explozi novy v souhvězdí Štíra. Nova je vlastně náhlé zažehnutí termonukleární reakce, k němuž dojde, když bílý trpaslík v těsné dvojhvězdě svému hvězdnému partnerovi nakrade dostatečné množství hmoty. Ve chvíli exploze zvýší bílý trpaslík svou jasnost stotisíckrát až milionkrát.
Další články v sekci
Programátorská výzva: Milion dolarů za řešení „problému osmi královen“
Povede se informatikům vyřešit zdánlivě jednoduchý matematický problém?
Šachová úloha, či spíše kombinatorický problém známý jako „problém osmi královen“ je vlastně velmi jednoduchý - cílem je na běžné šachovncici nalézt všechny možné pozice královen tak, aby se navzájem neohrožovaly šachovými tahy.
Když počítače hrají v šach
Zadání s 8 dámami zvládne každý, kdo umí hrát šachy a má dost trpělivosti. Možných řešení této úlohy je celkem 92. Co se ale stane, pokud šachovnci zvětšíme a umístíme na ni větší počet figur? Úlohu lze zobecnit na problém n dam, tedy otázku, jak lze rozmístit n dam na šachovnici o rozměrech n × n tak, aby se vzájemně neohrožovaly. Zmíněná úloha je pro svou názornost využívá při výuce programování.
Počítače řeší tento problém hrubou silou. Prostě zkouší jednu možnost za druhou, dokud nevyčerpají všechna řešení. Podle odborníků ale tento přístup funguje do velikosti šachovnice 1 000 × 1 000 polí. Pak už jsou výpočty tak komplikované, že to ani dnešní počítače nezvládají.
TIP: Důstojná oslava: Číslo pí už známe na dalších 9 bilionů desetinných míst
Americký institut Clay Mathematics Institute proto nabízí 1 milion dolarů (asi 22 milionů Kč) tomu, kdo dokáže napsat algoritmus pro rychlé řešení „problému osmi královen“, nebo dokáže, že to není možné. Nejde o nikterak jednoduché zadání, pokud ale někdo uspěje, mohlo by to podle odborníků změnit samotné základy programování.
Další články v sekci
Boj proti epidemii opiátů: Na obzoru je vakcína proti fentanylu a heroinu
Kombinovaná vakcína proti obávaným opiátům by mohla přinést zvrat v boji proti závislostem
V severní Americe se lavinovitě šíří užívání velmi účinného syntetického opiátu fentanylu, který je v tomto ohledu horší než heroin. Podle některých odborníků je to epidemie a mohli bychom proti ní zakročit s vakcínou.
Vědci amerického Scripps Research Institute pracují na vakcíně, která zablokuje účinky fentanylu. Dokonce prý bude možné použít kombinovanou vakcínu, která bude blokovat účinky fentanylu a zároveň i heroinu.
Vývoj takových vakcín nebyl jednoduchý, protože lidský imunitní systém nerozeznává malé molekuly opiátů jako hrozbu. Nově vyvíjené vakcíny to řeší tak, že odstartují produkci protilátek, které se připojují k molekulám opiátu a brání mu v dosažení receptoru, kde by se projevily účinky opiátu na nervový systém.
TIP: Protidrogové očkování: Na obzoru je vakcína proti závislosti na heroinu
Pokud se vakcíny proti opiátům osvědčí, znamenalo by to zvrat v léčbě těžkých a velmi problematických závislostí na opiátech, které postiženým ruinují život.
Další články v sekci
Messier 98, také známá jako NGC 4192, je vzdálena asi 50 milionů světelných let v souhvězdí Vlasy Bereniky. Na tomto nádherném obrázku z dalekohledu ESO NTT (New Technology Telescope) je obvod galaxie, rozčechraný plynem a prachem, je ozdoben namodralými tečkami. Jsou to oblasti plné velmi mladých hvězd, které intenzivně září a odfukují část hustého materiálu, který je obklopuje. Odhaduje se, že Messier 98 obsahuje jeden bilion hvězd.
Další články v sekci
Fotbal po brazilsku: Fanouškem až za hrob
Brazilský fotbalový klub Corinthians se chystá otevřít hřbitov pro fanoušky, kteří si přejí spočinout blízko svých milovaných hvězd zeleného pažitu
Místo věčného spánku pro sedmdesát tisíc nebožtíků poblíž São Paula ponese název Corinthians Forever a pochováni tu budou i někteří legendární fotbalisté. Na novém hřbitově vyrostou rovněž společenské místnosti, restaurace, zahrady, jezero, a dokonce přírodní rezervace.
Zájemci si mohou místo zajistit v přepočtu za 41–71 tisíc korun, v závislosti na jeho vzdálenosti od hrobů slavných klubových idolů.
Corinthians mají druhou největší fanouškovskou základnu v Brazílii – podporuje je tam asi 25 milionů nadšenců, kteří si říkají „Věrní“, zatímco příznivci soupeřů o nich často mluví jako o „bláznivé bandě“.
Další články v sekci
Nejčastější příčiny úmrtí v Česku: Víme, na co zemřete
Z havárie letadla, útoku žraloka nebo pádu meteoritu si nemusíte dělat těžkou hlavu. Váš skon bude pravděpodobně velmi fádní, neboť až 98 % všech úmrtí v České republice je možné zařadit do některé z pěti základních kategorií
Nemoci oběhové soustavy
Srdce váží kolem 300 g, je velké zhruba jako zaťatá pěst a s každým tepem vypudí do krevního oběhu asi 70 cm³ krve. Za minutu jím tedy projde okolo 5 l životodárné tekutiny, což odpovídá jejímu celkovému objemu v těle. Srdeční zástava organismus kriticky ohrožuje, protože orgány (především mozek) nedostávají kyslík a potřebné živiny. K nejčastějším příčinám srdečního selhání patří ischemická choroba srdeční, chlopenní vady a kardiomyopatie, tedy poškození srdečního svalu. Mozek čelí ohrožení už při zástavě trvající déle než pět minut. K akutnímu selhání u něj dochází v důsledku cévních mozkových příhod, například mozkového infarktu či mrtvice, které nastávají kvůli poruše krevního oběhu orgánu.
Nádorová onemocnění
Druhou objemnou a rozmanitou kategorií příčin úmrtí jsou nádory. Konkrétně pak ty zhoubné, protože úmrtnost na nezhoubné se většinou pohybuje v promilích procent. Nezhoubné (benigní) nádory rostou většinou pomalu, nevrůstají do okolích tkání a sousední struktury spíše jen utlačují. Pokud se je podaří odstranit, většinou znovu nenarůstají. Naproti tomu zhoubné (maligní) nádory rostou rychle, některé pronikají do okolních tkání a ničí je. Agresivní buňky poté naruší stěny cév a do organismu se dále šíří cévní a mízní soustavou, v místech s příhodnými podmínkami vznikají metastázy.
Nádor, tedy masa nové tkáně, která se utvořila samovolně bez potřeby organismu, může vzniknout v jakékoli tkáni. Nejčastěji se však objevuje v částech těla, kde se buňky množí nejvíc (dýchací či trávicí soustava) nebo v tkáních, kde jsou buňky stimulovány hormony (prostata, vaječníky, prsa).
Nemoci dýchací soustavy
Plíce váží asi 1,3 kg a umožňují výměnu plynů mezi krví a vzduchem: Krev v nich přijímá kyslík a zbavuje se oxidu uhličitého. Průdušky se v plicích větví na hustou síť o celkové délce 2 400 km. Výměna plynů se odehrává v plicních sklípcích, kterých je asi 400 milionů. Celková vnitřní plocha orgánu se pohybuje mezi 50 a 70 m². Akutní respirační selhání, jež se projeví výrazným poškozením plic, nastává například v důsledku pneumonií (zápalů plic), edémů (otoků) či výpotků (zánětlivých otoků). Dochází při něm k nedostatečnému okysličování tkání a nestabilitě krevního oběhu. Následuje útlum centrálního nervového systému, v nejtěžších případech selhávají další orgány a pacient umírá.
Nemoci trávicí soustavy
V této skupině hrají hlavní roli játra. Orgán vážící 1,5 kg plní asi 500 různých funkcí: od podílu na trávení potravy přes syntézu důležitých látek a jejich skladování až po odbourávání zplodin a toxinů. Zásoby vitamínu A uskladněné v játrech vystačí na dva roky, a vitamínu B12 dokonce na čtyři roky. Při akutním selhání orgánu se poškozuje jeho tkáň, například v důsledku propuknutí infekční hepatitidy, nádorového onemocnění nebo alkoholické (i nealkoholické) cirhózy. Játra se pak nedokážou zbavovat odpadních látek a škodlivin, které se tudíž v těle hromadí. Následně může dojít k poruše mozkových a srdečních funkcí a ztrátě vědomí.
Na věku záleží
Pro osoby ve vyšším středním věku, tedy zhruba 45–64 let, je typická spíše úmrtnost na novotvary a skupina nejstarších osob (65 let a více) je spojena více s úmrtími na nemoci oběhové soustavy. U nejstarších osob se také výrazněji projevují nemoci dýchací soustavy, stejně jako u dětí ve věku 1–9 let. Střední délka života činí u mužů 75,8 roku, u žen 81,4 roku. Nejnižší úmrtnost, a tedy nejvyšší naději na dožití mají již dlouhodobě obyvatelé Prahy, naopak nejvyšší úmrtností se vyznačují kraje Ústecký a Moravskoslezský.
Další články v sekci
Pozor na srdce: Hackeři ohrožují rádiem ovládané kardiostimulátory
Bezdrátově ovládaná medicínská elektronika v sebe nese nebezpečí útoku hackerů
Americký Úřad pro kontrolu potravin a léčiv se obává o pacienty s kardiostimulátory. Právě vydal příkaz ke stažení celkem 465 tisíc rádiem ovládaných kardiostimulátorů od společnosti Abbott, protože jsou kvůli chybě vystaveny riziku napadení hackery. Problém se navíc nejspíš týká dalších téměř 300 tisíc kardiostimulátorů.
Organizace MedSec, která hlídá bezpečnost medicínského vybavení, objevila slabiny v zabezpečení software těchto kardiostimulátorů. Těchto bezpečnostních děr by mohli využít hackeři. S potřebným know-how a správným vybavením by prý mohli kardiostimulátory ovládnout.
TIP: Bezpečnostní experti na dálku hackli auto a poslali ho do příkopu
Hacknutí přístroje pro podporu života by vydalo majitele kardiostimulátoru zcela do rukou hackerovi. Mohl by ho donutit k čemukoliv anebo ho rovnou zabít. Naštěstí prý lze kardiostimulátory zabezpečit i u pacientů, kteří je již mají implantovány v těle. Stačí do nich nahrát nový firmware, což zabere asi tři minuty u specialisty v nemocnici.