Naskytne-li se vám v listopadu příležitost sledovat západ Slunce, určitě vyčkejte až do jeho úplného konce. Současně s ním totiž můžete nízko nad jihozápadním obzorem začít pátrat po nápadné večernici alias Venuši. A nebude to nic těžkého: Vždyť pomineme-li Slunce a Měsíc, nemá Venuše, pokud jde o jasnost, na obloze konkurenta. 

Pokud byste si přece jen nebyli jistí, 3. listopadu za soumraku vám její hledání usnadní úzký srpek dorůstajícího Měsíce. Venuše se totiž bude nacházet v úhlové vzdálenosti asi 7° takřka přímo pod ním. A když už jsme u našeho souputníka – 14. listopadu nastane nejbližší úplněk v tomto roce neboli tzv. superúplněk a jen o den později, 15. listopadu, se kosmický soused Země ocitne na obloze v těsné blízkosti jasné hvězdy Aldebaran ze souhvězdí Býka. 

Druhou a poslední planetou večerní oblohy viditelnou i bez dalekohledu bude naoranžovělý Mars. Po setmění jej spatříte vysoko nad jižním obzorem: v prvním listopadovém týdnu v souhvězdí Štíra, poté v Kozorohovi. Jestliže budete chtít v planetárních pozorováních pokračovat, nezbývá než vydržet celou noc nebo si přivstat. Další jasná planeta se totiž nachází na ranní obloze v souhvězdí Panny. Žlutobílý Jupiter si rozhodně zaslouží pohled dalekohledem – vždyť čtveřici jeho největších měsíců a dva výrazné tmavé pásy v mohutné atmosféře zahlédnete i v menším triedru.

Jižní ryba s příběhem

Pokud jde o hvězdnou oblohu, dalo by se říct, že ji opanovala vodní souhvězdí. Stačí si prohlédnout nebe od jihu směrem na východ a narazíte na Jižní rybu, Vodnáře, Ryby, Velrybu či řeku Eridanus. Jen jedno z těchto souhvězdí však zdobí skutečně nápadná stálice. Ostatně, podívejte se do hvězdné mapy nebo přímo na oblohu a bude vám jasné, že jde o Fomalhaut v Jižní rybě. 

Kořeny zmíněného souhvězdí sahají hluboko do starověku a pravděpodobně vycházejí z egyptské mytologie, podle níž se jedná o rybku, která zachránila před utonutím bohyni Eset. Za odměnu pak byla přenesena na hvězdné nebe. Jiný výklad dává Jižní rybu do souvislosti s bájí o manželovi Eset, bohu Usirovi, který sešel ze světa násilně rukou svého bratra. Usirovo tělo bylo rozsekáno na čtrnáct dílů a rozházeno po celém Egyptě. Shodou okolností dopadla jedna jeho podstatná část – penis – do Nilu, načež ji pozřela (jižní) ryba…

Východy a západy Slunce

Dne 21. listopadu ve 22:21 SEČ vstupuje Slunce do znamení Střelce

Fáze, východy a západy Měsíce

Planety na noční obloze

• Merkur – nepozorovatelný
• Venuše – viditelná večer nad jihozápadem
• Mars – viditelný večer vysoko nad jihozápadem
• Jupiter – viditelný ráno vysoko nad jihovýchodem
• Saturn – nepozorovatelný
• Uran – viditelný po celou noc kromě rána
• Neptun – viditelný v první polovině noci

Úkazy na nebi

• 2. a 3. listopadu – setkání úzkého měsíčního srpku, Venuše a Saturnu na soumrakovém nebi nízko nad jihozápadem
• 6. listopadu – setkání Měsíce a Marsu na večerní obloze nad jihozápadem
• 14. listopadu – nejbližší úplněk v roce 2016, tzv. superúplněk
• 15. listopadu – těsné setkání Měsíce a hvězdy Aldebaran ze souhvězdí Býka na noční obloze
• 17. listopadu – maximum meteorického roje Orionid
• 25. listopadu – těsné setkání úzkého měsíčního srpku a Jupitera na ranní obloze nad jihovýchodem (tělesa bude dělit úhlová vzdálenost cca 1,3°) 

Všechny časové údaje jsou vztaženy k 50. rovnoběžce a středoevropskému poledníku a jsou uvedeny ve středoevropském letním čase (SELČ). Okamžiky východu či západu nebeských těles však nezávisí pouze na zeměpisných souřadnicích pozorovatele, ale také na úhlové výšce a členitosti obzoru.

Seriál pozorování oblohy vzniká ve spolupráci s Hvězdárnou a planetáriem Brno

31. října 1964 NASA poprvé pohřbila svého astronauta – Theodora Freemana. Motor jeho letounu T-38 při pokusu o přistání v Houstonu nasál husu a zkolaboval. Pilot ztratil nad strojem kontrolu a stíhačka dopadla na dálnici vedle letecké základny, aniž by se Freeman stihl katapultovat. Jeho manželce Faith sdělil zprávu velmi necitlivě reportér, pátrající po identitě mrtvého astronauta. Celkově smutná bilance obětí dobývání vesmíru zahrnuje 18 osob – počítáme-li všechna úmrtí v době mezi startem a přistáním.

29. října 1998 vzlétl na oběžnou dráhu raketoplán Discovery k misi STS-95. Cíle expedice zahrnovaly provádění experimentů v laboratorním modulu Spacehab, který se vezl v nákladovém prostoru, a také vypuštění a opětovné zachycení výzkumné družice Spartan. Letu se účastnil i 77letý John Glenn, který o 36 let dřív jako první Američan obletěl Zemi. Oficiálně byl na palubě přítomen kvůli studiu vlivu beztíže a kosmického letu na tělo starého člověka. Sedmičlenná posádka raketoplánu strávila ve vesmíru téměř devět dní.

29. října 1991 prolétla americká sonda Galileo cestou k Jupiteru kolem planetky Gaspra o průměru zhruba 18 km, která obíhá okolo Slunce poblíž vnitřní hranice pásu planetek mezi Marsem a Jupiterem. Těleso objevili roku 1916 ruští astronomové. Sonda jej minula asi o 1 600 km a pořídila 57 fotografií jeho povrchu.

25 října 1965 explodovala po startu z Floridy raketa Agena, cílové setkávací těleso pro misi Gemini 6 astronautů Waltera Schir­ry a Thomase Stafforda. Jejich expedice se musela o dva měsíce odložit a bylo vybráno nové cílové těleso na orbitě – loď Gemini 7 s jejich kolegy Frankem Bormanem a Jamesem Lovellem, kteří tehdy trávili ve vesmíru rekordní dva týdny. V rámci programu Gemini se Američané učili manévrovat a navigovat v kosmu před výpravami k Měsíci.

Země, která se zodpovědně připravuje na budoucí získávání životního prostoru, bude potřebovat mnoho vojáků. Tohle si uvědomuje i říšský vůdce SS Heinrich Himmler a tak zakládá Specializovaný referát SS zabývající se péčí o potenciálně opuštěné děti. Tomuto referátu byly 13. září 1936 podřízeny domovy Lebensborn. Jde o instituci, jejímž posláním je zajistit optimální výchovu rasově kvalitních dětí v nové nacionálně socialistické, široké rodině.

Zasloužilé matky

Svedené a opuštěné modrooké a rasově „kvalitní“ dívky nemusely coby těhotné podstupovat nesnáze neprovdaných matek. Lebensborn jim nabídl kvalitní ubytování na úrovni penzionu s dobrou stravou zdarma, lékařskou péči i vše, co bylo třeba zařídit k porodu. V domovech mohly budoucí matky žít půl roku, z toho dva měsíce před porodem. Poté mohly v klidu prožít další, tentokrát čtyřměsíční období a rozhodnout se. Buď s dítětem odejít, nebo je dát ve vší nacistické počestnosti k adopci.

Adoptivní rodiče vybíral zřizovatel oněch útulků převážně mezi zasloužilými vojáky a funkcionáři NSDAP. Odchodu s dítkem nebylo nijak bráněno. Ovšem i zde byla podmínka. Matky musely slavnostně před říšskou vlajkou a bustou Adolfa Hitlera slíbit, že děti budou vychovávat v duchu národního socialismu. V přísaze byla zakomponována pasáž, kterou lze vnímat jako souhlas s odebráním dítěte, pokud by matka v nacistické výchově zakolísala.

Děti hodné poněmčení

V prostorách Lebensbornu se narodilo nebo alespoň bezprostředně po porodu pobývalo 10 000, podle některých pramenů i 40 000 dětí. Jde ovšem jen o odhad – evidence byla před koncem války zničena. Lebensborn se angažoval i při řešení osudu sirotků popravených rodičů. Prošly jím i lidické děti, jejichž matky skončily v koncentračním táboře. Ty děti, které byly z rasového hlediska uznány za hodny poněmčení. Ocitly se v německých rodinách. Po pravdě nutno konstatovat, že osvojitelé se k nim, odhlédneme-li od odnárodnění, v rámci možností nechovali zle. Většina dětí byla po válce vyhledána a vrácena do vlasti 

Důchodce z chorvatského Kravarska objevil na své zahradě skutečnou raritu. Na betonovém plácku za jeho garáží se vyhříval dvouhlavý had. Hádek, který vypadá jako užovka obojková, skončil v péči veterinářů v místní zoo. „Byl jsem překvapený a zmatený, nemohl jsem uvěřit, že jsem našel něco tak vzácného,“ okomentoval svůj nález Josip Vranic.

TIP: Hříčka z Kansasu: Bizarní dvouhlavý had s rozpolcenou osobností

Dvouhlavá zvířata se v přírodě občas objeví. Děje se tomu v případě, kdy se jednovaječná dvojčata neoddělí kompletně. Kvůli špatné koordinaci a omezeném pohybu ale tito jedinci nemají příliš velkou šanci na přežití.

Vesmír je krásný na pohled, pokud se dostane mimo světelné znečištění. Čerň oblohy posetá studenými diamanty hvězd. Co kdybychom ale měli oči, které by viděly v rádiové oblasti spektra?

Na tuhle otázku nám pomáhá zodpovědět jeden zajímavý projekt, který běží v pustinách Západní Austrálie. Klíčovou roli v něm hraje nízkofrekvenční radioteleskop Murchison Widefield Array (MWA).

Jde o jednu z největších prohlídek oblohy GaLactic and Extragalactic All-sky MWA survey, zkráceně GLEAM, která za poslední tři roky v oblasti rádiových vln prozkoumala 90 procent jižní oblohy.

TIP: Mise dokončena: Takhle vypadá kompletní Mléčná dráha z jižní polokoule

A jak vypadá vesmír v oblasti rádiových frekvencí? Nepřehlédnutelné je hlavně galaktické centrum a galaktická rovina Mléčné dráhy svým synchrotronovým zářením, které vytvářejí vysokoenergetické elektrony kroužící podél siločar obrovitých magnetických polí. Pozůstatky dřívějších supernov v Mléčné připomínají mýdlové bubliny a zdálky pomrkávají statisíce rádiových galaxií v podobě malých teček.

Nákaza virem zika se v loňském roce objevila v 50 zemích po celé západní polokouli. Přesto 75 % dětí postižených mikrocefalií pochází z jediné oblasti – severovýchodní Brazílie. Vědci proto zaměřili svou pozornost na tuto oblast ve snaze pochopit, proč má nákaza virem v této části světa takové následky. 

Hledání komplice

V Brazílii bylo v loňském roce nakaženo virem zika více než 300 tisíc lidí. Závažná onemocnění spojená s tímto virem se objevila u 2 033 pacientů. V předchozích letech to přitom bylo okolo 150 případů ročně, přičemž skutečné číslo bude podle brazilských odborníků vyšší, přibližně okolo 500 případů ročně. V Kolumbii, která měla druhý nevyšší výskyt nakažených (více než 100 tisíc) to ale bylo jen 46 potvrzených případů, přestože zde onemocnělo téměř 20 tisíc těhotných žen. Statistika ukazuje, že virus zika zřejmě nemůže být jediným původcem závažných neurologických onemocnění.

Vedle jiného viru mohou podle vědců hrát svou roli i hygienické a sexuální návyky, životní prostředí, genetické či imunologické faktory. Podezření také padá na výskyt jiného, dosud neidentifikovaného viru případně na horečku dengue, která tuto oblast postihla v roce 2003.