Z krajek a hedvábí přímo na popraviště. Taková byl životní cesta anglického krále Karla I. Stuarta, která skončila 30. ledna 1649 v londýnském Whitehall.

Karlův osud neměl zpočátku vůbec směřovat ke královské koruně. Když ale zemřel jeho starší bratr Jindřich Frederik Stuart, osud zamíchal kartami ve prospěch ambiciózního prince.

TIP: Anglickou královnou jsem já: Intriky proti tetičce stály Marii Stuartovnu hlavu

Přestože Karla spojovala s otcem Jakubem I. myšlenka na nedotknutelné postavení osoby panovníka, na rozdíl od něj nepřipouštěl kompromis a snažil se svá přání a představy prosazovat na úkor parlamentu. Sílu tohoto mocného orgánu však hrubě podcenil. To si ale nestačil včas připustit a neváhal se proto pustit do dalšího konfliktu, tentokrát se skotskou církví. Uběhlo pár let a Karel balancoval mezi tenkým ledem a horoucí lávou. Tato hráz se protrhla v roce 1642, kdy vyústila v anglickou občanskou válku, jejíž hlavní obětí se měl stát sám král. Karel I. Stuart byl během poslední lednové dekády roku 1649 obviněn, souzen a následně popraven.

Požár při pozemním testu kabiny Apollo 1 zabil tři astronauty, kteří měli o tři neděle později v lodi startovat do vesmíru. Byli to Virgil „Gus“ Grissom, Edward White a Roger Chaffee.

Nad nehodou se dodnes vznáší mnoho myšlenek „co by, kdyby“, faktem ale je, že přispěla k většímu bezpečí pozdějších dobyvatelů Měsíce. Podrobnosti o příčinách a průběhu nehody najdete v našem článku Generálka na dobytí Měsíce: Program Gemini a počátky Apolla.

Zní to sice nechutně, nicméně fekální transplantace, nebo fekální mikrobakteriální transplantace se v lékařství používá už nějaký ten pátek. Léčba pomocí fekálií byla doposud určena převážně pro pacienty, které trápily úporné průjmy a u kterých nezabírala léčba pomocí antibiotik. Jde o proceduru, během níž se provádí transplantace stolice od zdravých příbuzenských dárců, kde je předpoklad stejných stravovacích návyků a zdravého mikrobiální skladby stolice. Stolice od dárce se rozpustí v solném roztoku, odfiltrují se pevné části a roztok se sondou zavede do tenkého střeva. V Česku se tato léčba provádí například v prostějovské nemocnici a od roku 2010 tento způsob léčby používají také infektologové v brněnské fakultní nemocnici.

Nově by tento způsob léčby mohl pomáhat i při hubnutí. V Massachusetts General Hospital se pro letošní rok připravuje výzkum, během něhož budou lékaři vybraným pacientům podávat kapsle vyrobené z vakuově zmrazených exkrementů. Zdravé bakterie mají v těle nahradit příjemcovy „vadné“ a pomoci mu při spalování a shazování nadbytečných kilogramů.

Henry Worsley chtěl bez cizí pomoci přejít Antarktidu. Do cíle jeho 1517 kilometrů dlouhé cesty mu zbýval už jen kousíček. Svůj pokus musel tento armádní veterán kvůli celkovému vyčerpání a dehydrataci vzdát jen 48 kilometrů před cílem. Ani rychlá přeprava do chilské nemocnice v Punta Arenas ho ale nezachránila. V neděli 24. ledna Worsley zemřel.

Na svůj pokus se pětapadesátiletý Henry pečlivě připravoval a trénoval v norských horách. Cesta měla být připomínkou neúspěšné cesty polárního badatele Ernesta Shackletona a měla také přinést peníze jeho kolegům válečným veteránům. 

Ke kondolencím se připojil i jeho přítel britský princ William, který prohlásil, že Henry prokázal velkou statečnost a velké odhodlání. „Ztratili jsme přítele, ale zůstává pro nás zdrojem inspirace,“ dodal princ. Bývalý armádní důstojník strávil v mrazivé Antarktidě 71 dnů, během nichž bez cizí pomoci urazil přes 1 469 kilometrů.

Prosincová Paříž. Rok 1831. Do sychravého zimního počasí přichází na svět brazilská princezna Marie Amélie. Proč zde? Její rodiče, první brazilský císař Pedro I. a jeho manželka Amélie de Beauharnais, byli totiž z Brazílie vyhnáni. Stalo se tak poté, co byl Améliin otec donucen k abdikaci. Překrásná princeznička tak nikdy nespatřila zemi, kterou nesla ve svém vlastním jménu. 

Láska, vášeň a smrt

Už při prvním setkání rakouského arcivévody Maxmiliána I. (1832–1867) a Marie Amélie vzplála mezi mladými lidmi silná a vášnivá láska. Cit, který se v královských kruzích 19. století často nevídal: oproštěný od dohodnutých sňatků a povinných formalit. Byla to princeznina krása, co mladého rakouského arcivévodu oslnilo? Nebo snad její vzdělanost a oduševnělost? Mimořádně inteligentní Maxmilián podlehl všem princezniným přednostem najednou! Rozhodnutí milenců bylo záhy zpečetěno zasnoubením.

Avšak osud si pro mladou princeznu připravil jiné zkoušky. Čekaly ji měsíce plné bolesti, utrpení a strachu. Její zdraví podlomila zákeřná spála. „Říkají, že na Madeiře horečky mizí jako zázrakem!“ těšila se marně na své uzdravení Marie Amélie, když se svou matkou spěchala na portugalský ostrov. Na něm ji však čekala pouze smrt. Spála se rozvinula v tuberkulózu. Pár dní před svou smrtí řekla: „Cítím, jak má síla mizí den po dni. Blížíme se k začátku konce.“ A měla pravdu. Když umírala, uklidňovala svou truchlící matku: „Neplač. Ať se děje vůle Boží.“ Takto odevzdaně přijala svou smrt. Zanechala po sobě zarmoucenou matku a zdrceného Maxmiliána. Ještě několik dalších let hledal způsob, jak se smířit se smrtí své milované. 

Leckdo z nás by si asi chtěl vyzkoušet, jaké to je být mistrem graffiti. Chce to ale talent. Teď se objevil systém SprayPrinter, který funguje jako tiskárna ve spreji. Jeho vynálezce Mihkel Joala zkombinoval technologii konzole Nintendo Wii s extrémně rychlými elektromagnetickými ventily moderních spalovacích motorů.

Stačí přijít ke zdi nebo jiné vhodné ploše, připravit si předlohu v chytrém telefonu, umístit telefon na podstavec tak, aby jeho kamera viděla na místo, kam se bude sprejovat, vzít SprayPrinter do ruky a pustit se do práce.

Elektromagnetický ventil se otevře 200 krát za sekundu, což znamená, že SprayPrinter může za sekundu nasprejovat až 200 obrazových bodů. Aplikace SprayPrinter v chytrém telefonu sleduje pohyby tiskárny díky její svítící LEDce a přesnost si hlídá pomocí akcelerometru a gyroskopu telefonu. Tvoření efektních graffiti nikdy nebylo snazší.

V rákosinách okolo vod Evropy a západní Asie žijí rákosníci obecní. Do jejich hnízd, vpletených mezi stvoly rákosu, rády snášejí svá vajíčka kukačky. Pro rákosníky je kukaččí vejce a později mládě naprostou pohromou. Musejí ho krmit s vypětím všech sil a kukačka jim ještě zabije jejich vlastní mladé.

Rákosníci jsou sice mnohem menší než kukačky, nejsou ale úplně bezbranní. Experimenty ukázaly, že rákosníci využívají sociální vztahy a osobní zkušenost k tomu, aby dokázali čelit bleskovým vpádům kukaček.

Kukačka snese vajíčko do cizího hnízda za 10 sekund a vajíčko se ještě navíc podobá vajíčkům hostitelů, v tomhle případě rákosníků. Když ale rákosníci zužitkují informace od ostatních rákosníků a vlastní zkušenosti, tak mohou kukaččí vajíčko rozpoznat a včas zlikvidovat. Sousedská hlídka jim při tom chrání záda.

Zlatý mlhavý ovál dominující střední části tohoto snímku je eliptická galaxie NGC 5291, která leží ve vzdálenosti asi 200 milionů světelných let od nás a na obloze se nachází v souhvězdí Kentaura. Před zhruba 360 miliony lety se tato galaxie účastnila dramatické kolize, při které se jiná galaxie vysokou rychlostí přiblížila k jejímu jádru. Přitom došlo k vyvržení mohutných proudů plynu, které se v nedalekém kosmickém okolí následně seskupily do prstence obepínajícího galaxii.  

Hmota v tomto prstenci postupně vytvořila desítky oblastí s probíhajícím vznikem hvězd a několik trpasličích galaxií, které jsou na snímku zachyceny jako modro-bílé oblasti rozptýlené kolem NGC 5291. Nejhmotnější a nejzářivější shluk hmoty napravo od NGC 5291 je jednou z těchto trpasličích galaxií a nese označení NGC 5292N.

Encyklopedie vzniku galaxií

Předpokládá se, že naše Galaxie, stejně jako všechny velké galaxie, vznikla postupným sléváním menších trpasličích galaxií na počátku vývoje vesmíru. Tyto drobné galaxie, pokud nějaké přežily osamoceně až do současnosti, musejí dnes obsahovat mnoho mimořádně starých hvězd. 

Zdá se však, že NGC 5291 žádné staré hvězdy neobsahuje. Detailní pozorování provedená pomocí spektrografu MUSE rovněž odhalila, že vnější části této galaxie vykazují vlastnosti naopak typické pro oblasti s probíhajícím vznikem nových hvězd. To ale současné modely nepředpovídají. Astronomové se proto domnívají, že tyto neobvyklé vlastnosti mohou být důsledkem kolizí oblaků plynu v této oblasti.  

NGC 5291N však zdaleka nevypadá jako typická trpasličí galaxie, místo toho má řadu vlastností shodných se shluky, které nacházíme v mnoha galaxiích s probíhající hvězdotvorbou ve vzdáleném vesmíru. To z ní dělá v našem blízkém okolí doslova unikátní systém vhodný ke studiu raných galaxií bohatých na plyn, které jsou jinak příliš vzdálené, aby bylo možné je detailně pozorovat současnými přístroji.

Pokud váš pes není zrovna rváč a potenciálního násilníka místo trhání raději olíže, možná přišel čas koupit mu malý dárek. S tímto náhubkem si na něj totiž nikdo netroufne. Speciální pomůcka, s níž se váš Punťa změní v psa baskervillského nebo menšího vlkodlaka, se vyrábí z netoxického plastu a nylonu. Vašemu psovi navíc umožní pootevřít tlamu, aby mohl vypláznout jazyk nebo štěkat. Náhubek je dílem ruského designéra Alekseje Kuruljova, zaplatíte za něj v přepočtu 720 Kč a koupit jej můžete na stránce zveryatam.ru.