Alžběta se narodila jako dítě lásky krále Jindřicha VIII. a jeho těžce vydobyté manželky Anny Boleynové. Během pár let se však z rozmazlované princezny stalo nelegitimní dítě, které nemělo nikdy získat anglický trůn. A přece jí 15. ledna 1559 dosedla na hlavu královská koruna.

Přestože král označil vlastní dceru za bastarda, dostalo se jí postupně kvalitního vzdělání i láskyplného prostředí, když se jí po otcově smrti ujala Jindřichova poslední manželka Kateřina Parrová se svým novým mužem. Thomas Seymour byl ale mnohem více okouzlen půvaby mladé princezny než stárnoucí partnerky. Když to Kateřina zjistila, musela Alžběta z domu. Thomas jí dokonce nabízel manželství, což královská rada nejen neschválila, ale nechala Seymoura rovnou popravit.

TIP: Vše pro mého dědice: Co obětoval Jindřich VIII. touze po synovi?

Nic nenasvědčovalo tomu, že právě Alžběta stane v čele země, dokud nezemřel její bratr a zanedlouho také bezdětná sestra Marie. Pro odmítané dítě se najednou otevřela cesta na královský trůn.

Celoživotní oddanost římskému králi a císaři Jindřichu IV. přinesla vládnoucímu Přemyslovci nebývalou odměnu. Za své věrné služby si totiž vysloužil titul, o kterém se předešlým příslušníkům slavného českého rodu mohlo jen zdát. 14. ledna 1092 zemřel Vratislav I. s královskou korunou na hlavě.

TIP: Rodinný spor o korunu: Konrád I. Brněnský proti Vratislavovi II.

Všechno začalo jako docela obyčejný příběh českého knížete. Druhorozený syn Břetislava I. se chopil vlády v českých zemích po smrti svého staršího bratra a ihned se jal napravovat státní záležitosti. Ambice ho ale poháněly dál, až k osobě římského krále Jindřicha IV. I přes tehdejší zvyk měnit mocenské strany podle toho, která nabídla víc, stál Vratislav císaři věrně po boku. Podporoval ho ve střetu s protikrálem Rudolfem Švábským stejně jako proti papeži v boji o investituru. Tato loajalita nezůstala bez ocenění. Roku 1085 na sjezdu v Mohuči získal Vratislav královskou korunu, byť prozatím nedědičnou. Jeho nástupci se tak museli o společenský vzestup zasloužit vlastními silami.

Mnichovský pakt znamenal pro Československo nejen potupu na mezinárodním poli a okleštění hranc, ale také silné omezení obranných schopností země, podkopání ekonomiky a morálky obyvatel. Němcům padly do rukou obranné tvrze, musela být přeorganizována dopravní síť, mnoho výrobních závodů se ocitlo rázem na druhé straně hranic.

Dohoda mocností z konce září ukládala Československu povinnost postoupit území Německu do 10. října, ale většina území přešla pod německou správu dříve, o čmež svědčí i triumfální příjedz německého kancléře Adolfa Hitlera do Frýdlantu 8. října 1938. Když vystoupil na balkón místní radnice. náměstí zaplněné jeho příznivci jej nadšeně zdravilo.

Mathilde Carré (1908–2007) byla učitelkou a po okupaci Francie vstoupila do kontaktu s odbojem, přičemž začala pracovat jako špionka pro zpravodajskou síť ve Francii. Zřejmě díky svým schopnostem nenápadného pohybu získala přezdívku „La Chatte“ (kočka).

Když Mathildu v listopadu 1941 zatkli Němci, gestapo jí dalo na vybranou – buď smrt, nebo práci dvojitého agenta. Vybrala si to druhé a pomohla Němcům rozbít její odbojovou skupinu. Následně byla v roce 1942 propašována do Anglie s úkolem infiltrovat SOE. MI5 však měla podezření, že se může jednat o dvojitou agentku, což se později při výslechu potvrdilo. Po válce ji odsoudili k trestu smrti, který byl zmírněn na dvacetiletý žalář. Na svobodu ale vyšla už v roce 1954, následně vydala své paměti a tvrdošíjně vyvracela veškerá obvinění proti své osobě.

Genetici tvrdí, že 2,5 až 6 procent DNA dnešních Evropanů pochází od neandertálců, našich příbuzných, kteří vymřeli asi před 30 tisíci let. Podle všeho se s nimi naši předci křížili, když k tomu byla vhodná příležitost.

Podle dvou nových genetických studií jsou mezi variantami genů od neandertálců i takové, které mohou za přehnané reakce lidského imunitního systému na některé látky v našem okolí. Ty se pak projevují jako alergie.

Jde o varianty genů pro proteinové receptory, které se podílejí na rozpoznávání cizorodých molekul a hrají tím pádem významnou roli ve fungování imunity. Dotyčné varianty genů mohly být pro naše předky výhodné, například v boji proti infekcím. Jejich stinnou stránkou ale je, že mohou vyvolat až přehnané imunitní reakce.

Lidé, kteří dnes vlastní neandertálčí verze těchto receptorů, mají větší šanci, že se unich rozvine nějaká forma alergie. V takovém případě pak jejich imunitní systém reaguje na normální molekuly z okolní prostředí, jako by to byla závažná hrozba.

Vrány americké (Corvus brachyrhynchos) jsou inteligentní ptáci. Patří k nemnoha druhů, o nichž víme, že používají nástroje. Teď se ukázalo, že když nějaká vrána zahyne, tak ostatní uspořádají poblíž mrtvé pohřební shromáždění.

Vědci v experimentech prokázali, že se vrány tímto chováním snaží zjistit okolnosti smrti dotyčného ptáka, aby si tím zlepšily šance na své vlastní přežití. Pozorují dravce, kteří by mohli mít se smrtí vrány něco společného. Pokud se u mrtvé vrány vyskytuje nějaký člověk, tak se ho vrány naučí rozpoznávat a pak se před ním navzájem varují.

Lidé svůj zájem o mrtvé projevují rozmanitými pohřebními rituály. Kromě nás se ale o vlastní mrtvé zajímá jen velice málo druhů. Intenzivní zájem o mrtvé byl pozorován u slonů, a podobné chování bývá k vidění i u delfínů a šimpanzů. U ptáků to kromě vran jsou ještě sojky a straky, které jsou vránám blízce příbuzné.

Karel Čapek přistupoval k Masarykovi s žákovskou pokorou a obdivem, vážil si ho jako člověka vzdělaného, zároveň vážného a přísného na sebe i ostatní. Prezident se na Čapka obracel nejprve ve věcech kulturních (ptal se ho například, zda zveřejnit či nezveřejnit tu či onu pasáž ve svém chystaném díle atd.). Po dalších setkáních si oba muži uvědomili, že je spojuje něco víc než jen pouhé „politické a společenské souznění“. Jejich přátelství paradoxně nahrávala i doba plná zmatků a hledání.

Když promlouvá prezident

Už od jara 1926 vládlo totiž v politických kruzích Československa jisté napětí. Výsledek voleb z předešlého roku neumožnil sestavit vládu, která by zahrnovala vedle vítězných republikánů (agrárníků) a lidovců také státotvorné socialistické strany (národní socialisty a sociální demokraty). Byla tedy vytvořena úřednická vláda, jejíž existence posilovala útočnost české pravice, která se obracela proti Pražskému hradu. Už od roku 1925 byly prezidentské pravomoci silně omezeny. A Masaryk, který byl zvyklý vyjadřovat své názory veřejně a pro nějž byla aktivita téměř bytostným rysem, se rozhodl k politikům, ale i obyčejným lidem promlouvat jinak. Prostřednictvím rozhovorů pro Lidové noviny a hlavně ústy Karla Čapka. 

Čapek se tedy stává jakýmsi neoficiálním mluvčím prezidenta, a jelikož jsou setkání obou mužů čím dál častější, příjemná a pro oba poučná, oběma se zalíbila možnost společně napsat „Hovory“. Z knihy měla vystupovat prezidentova „lidská podoba“, samozřejmě se počítalo s jakousi apelativní a výchovnou funkcí. Oba muži totiž vyznávali hodnoty, které se v době, kdy nápad vznikal, poněkud ztrácely. A protože se při práci sešel vypravěčsky živý styl Čapkův a osobité a poutavé názory prezidentovy, vzniklo čtenářsky zajímavé dílo (Hovory s T. G. Masarykem) o člověku, který se vlastní prací a houževnatostí stal respektovaným politikem a veřejným činitelem, zároveň však zůstal člověkem, jehož lze považovat i za vzor mravní. 

Úlomek meteoritu, který by mohl být starší, než je věk Země, objevili australští geologové. Složité pátrací akci předcházelo množství geografických výpočtů a vyžádala si nasazení leteckých spotterů, dálkově ovládaného robota a pochopitelně také dávku štěstí.

Vše začalo 27. listopadu, kdy si lidé z osady William Creek a Marree všimli zářícího objektu řítícího se oblohou. Meteor zaznamenala také Desert Fireball Network (DFN) – síť 32 propojených fotoaparátů, monitorujících nebe nad Austrálií.

Pátrání v solném jezeře

Na základě svědectví, snímků a výpočtů se podařilo určit předpokládané místo dopadu, kterým bylo největší jezero v Austrálii - Eyreovo jezero. Naštěstí je Eyreovo jezero dnes spíše solnou plání než vodní plochou. V důsledku nízkých srážek (méně než 120 mm ročně) je po většinu roku suchou slanou pánví. Solná kůra na dně jezera ale bývá často až metr silná.

Po třech dnech pátrání se na Phila Blanda a Roberta Howiho usmálo štěstí. Ve slaném bahně objevili 1,7 kilogramu vážící úlomek chondritového meteoritu. Chondrity jsou přitom nejstarší známé materiály ve Sluneční soustavě. Takřka všechny jsou staré 4,56 miliardy let (stáří Země je dnes odhadováno přibližně na 4,54 miliardy let). Chondrity mají stejné množství a poměr prvků jako Slunce (kromě těkavých prvků jako vodík a hélium) a převládá proto názor, že vznikly jen několik miliónů let po zrodu Sluneční soustavy.

Podle geologa Jonathana Paxmana z Curtin University pochází nalezený meteorit pravděpodobně z pásu mezi Marsem a Jupiterem a může tak přinést mnoho informací o vzniku naší Soustavy.

Na nejstarší české stanici naměřili uplynulý rok průměrnou teplotu 12,5 stupně Celsia, což je o 2,9 stupně více než dlouhodobý průměr z let 1775 až 2014. Oznámil Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) na svém informačním webu. „Rok 2015 se umístil na 1. až 2. místě z 241 dosavadních roků, spolu s předchozím rokem 2014," uvedl meteorolog Pavel Jůza.

V historické tabulce Klementina následuje rok 2007 s průměrnou teplotou 12,1 stupně Celsia a rok 2000, kdy se rtuť teploměru v průměru vyšplhala na rovných dvanáct stupňů. Následují roky 1994, 2008, 2011, 2012 a 1794. „Na prvních 17 místech se umístily pouze tři roky, které nespadají do posledního čtvrtstoletí," zdůraznil Jůza.

Rekordní rok ve světě

Teplotní rekordy padaly také v celosvětovém měřítku. V Evropě byl rok 2015 druhým nejteplejším v porovnání s dlouhodobým průměrem. Průměrná teplota v Evropě byla podle WMO v loňském roce 11,099 °C a tepleji bylo jen v roce 2014 (11,234 °C). Jedinou evropskou výjimkou byl Island, kde byly teploty pod dlouhodobým průměrem.

V USA byl loňský rok také druhým nejteplejším - podle dat NOAA byla v loni průměrná teplota v USA 12,44 °C, přičemž dlouhodobý průměr 20. století je 11,12 °C. Tepleji bylo v Severní Americe jen v roce 2012 (12,93 °C). Rekordní byly v loňském roce i srážky, podle NOAA spadlo v roce 2015 o 115 milimetrů více srážek, než kolik činí dlouhodobý průměr.