S bublifukem a mýdlovými bublinami dokáží někteří lidé neuvěřitelné kousky. Stovky videí ukazují nápadité obrazce a varietní umělci se předhánějí, kdo vyfoukne větší bublinu. Polský umělec Paweł Załuska si s mýdlovými bublinami pohrál při teplotě -15 °C. Výsledkem jeho snažení je úžasné video zachycující pomíjivou mrazivou krásu. A jak Paweł na svůj nápad vlastně přišel? Své malé dceři chtěl tímto originálním způsobem ukázat, že v zimě je i mýdlovým bublinám zima a měla by si proto vzít kabát. Podobně si před časem s bublifukem vyhrála i Cheryl Johnson, která si na rozdíl od Pawła Załusky vzala na pomoc fotoaparát.

Saturn je po Jupiteru druhou největší planetou naší Soustavy - Země je v tomto žebříčku pátá. Někdy je tak snadné zapomenout jak velký rozdíl mezi nimi ve skutečnosti je. Průměr Saturnu je 116 464 kilometrů, průměr Země jen 12 756 kilometrů. Saturn je tedy i bez svých obrovských prstenců více než 9× větší než naše planeta.

Na tomto snímku pořízeného sondou Cassini 7. března 2015 je vidět nádherný detail ozářeného Saturnu a jednoho z jeho 62 měsíců – Tethys. Snímek sonda pořídila ze vzdálenosti 2,6 milionu kilometrů a rozlišení odpovídá zhruba 14 kilometrům na jeden pixel.

Bohuslav Hasištejnský pocházel ze starší větve Lobkoviců, usedlé v severních Čechách. Narodil se asi roku 1461 na hradě Hasištejně poblíž Chomutova, a to jako syn Mikuláše II. Hasištejnského z Lobkovic a Žofie ze Žerotína. Na svém rodném hradě také získal základní vzdělání. Někdy ve čtrnácti letech se vydal za věděním do Itálie. Studoval v Boloni, Tridentu a ve Ferraře, kde v listopadu 1482 získal doktorát církevního práva. Nedlouho poté se vrátil do Čech a stal se proboštem vyšehradským, o čtyři roky později byl jmenován sekretářem české královské kanceláře.

Z Čech až do Afriky

V letech 1490–1491 se Bohuslav vydal na dlouhé putování do Svaté země a okolních krajin. Z Čech odjel na jaře roku 1490 a nejprve podnikl pouť po Itálii: zastavil se mimo jiné v Miláně, Janově a Pise a neopomněl ani Řím. V květnu se dostal do Benátek, kde nastoupil na loď, jež ho odvezla přes Krétu, Rhodos a Kypr do Palestiny. Stejně jako další poutníci tam navštívil řadu význačných biblických míst. Z Palestiny pokračoval přes Sinajský poloostrov do Egypta, navštívil sultánovo sídlo Káhiru i Alexandrii. Pokud je známo, byl prvním Čechem nejen v Egyptě, ale na celém africkém kontinentu vůbec.

Český Odysseus

Pokračoval přes Chios, Kypr a Malou Asii, kde navštívil zříceniny Efesu. Plánoval prý ještě pokračovat k východu do Arábie a Indie, ale od této cesty upustil, bohužel pro české zeměpisné poznání. Vrátil se na Peloponés a Sicílii; při návštěvě ve městě Erice měl možnost pozorovat vybuchující sopku Etnu. Jako zřejmě první Čech se dostal také do Tunisu a ke zříceninám Kartága. Vrátil se přes jihoitalský Tarent a Benátky. Díky této cestě byl Bohuslav  jedním z nejzcestovalejších Čechů té doby a od přátel se dočkal přezdívky „Český Odysseus“.

Zítra to bude přesně 14 měsíců co Philae úspěšně přistála na povrchu komety 67P-Čurjumov/Gerasimenko. I přes značné komplikace během přistání dokázal modul odeslat množství vědeckých dat. Od posledního spojení sondy Rosetty s modulem Philae ale uběhlo již půl roku – naposledy se Philae ozvala 9. července 2015 a všechny následující pokusy o spojení skončily neúspěchem. Čas Philae se ale rychle krátí – kometa se nyní rychle vzdaluje od Slunce a podmínky pro oživení modulu tak klesají každým dnem. Reálná šance na navázání spojení je podle vědců jen do konce ledna.

Čas Philae se krátí

Kometa 67P-Čurjumov/Gerasimenko se nejblíže Slunci nacházela v srpnu loňského roku, kdy ji od naší životadárné hvězdy dělilo zhruba 186 milionů kilometrů, nyní se nachází téměř ve dvojnásobné vzdálenosti – od Slunce ji aktuálně dělí 314 milionů kilometrů.

Poslední pokus o navázání spojení vědci odstartovali včera. Prostřednictvím sondy Rosetty vyslali k Philae příkaz, který má aktivovat její mechanické části. Vědci doufají, že v případě úspěchu by mohla Philae upravit nastavení solárních panelů do výhodnější pozice, případně manévrem odstranit prach usazený na panelech. Přestože je šance na úspěch malá, bylo by hříchem se o kontakt nepokusit. Na konci ledna má podle výpočtů klesnout teplota na kometě pod -51 °C, což by znamenalo jistý konec Philae.

Ať už pokus o navázání s Philae dopadne jakkoli, mise Rosetty tím rozhodně nekončí. Sonda bude dál doprovázet kometu minimálně do konce září 2016.

Určit stáří mořských želv je velice těžké. Jejich velikost do značné míry neodpovídá jejich věku a také nemají žádné zuby, které bývají u jiných živočichů dobrým vodítkem. Odhady stáří mořských želv velice kolísají, a mnozí odborníci jsou přesvědčeni, že se mohou dožívat i více než 100 let.

V obtížné situaci přichází pomoc ze směru, odkud by to asi čekal jen málokdo. Vědci zjistili, že stáří mořských želv a možná i věk jejich pohlavní dospělosti mohou určit pomocí analýzy izotopů uhlíku, jejichž obsah v krunýřích želv ovlivnily testy jaderných zbraní za studené války.

Krunýře želv přirůstají v viditelných tenkých vrstvách, které se podobají letokruhům stromů. A pomocí izotopů uhlíku, které se tam dostaly při jaderných testech, lze určit, jak rychle se to děje.

Badatelé to vyzkoušeli na mrtvých karetách pravých a zjistili, že jim přirůstá kolem 8 vrstev krunýře za rok. Z toho pak mohli odvodit, že karety pohlavně dospívají až ve 29 letech svého života. To je důvod, proč se populace těchto želv jen velice pomalu vzpamatovávají po zákazu jejich lovu kvůli krásným krunýřům.

Kudlanky jsou skvělí lovci, kteří uloví i kořist větší, než jsou samy. Při lovu se řídí zrakem. Jsou přitom jedinými bezobratlými, o nichž víme, že mají prostorové vidění. Fungování jejich zraku nám ale zůstává do jisté míry záhadou.

Vědci z Univerzity v Newcastlu postavili kudlankám 3D hmyzí kino a vybavili je 3D brýlemi. Brýle pro kudlanky nejsou modré a červené, ale modré a zelené, protože kudlanky červenou moc dobře nevidí. Aby 3D brýle kudlankám nepadaly z hlavy, vědci jim je přilepili k očím včelím voskem.

Když vědci pozorovali reakce kudlanek s brýlemi na promítání ve 3D hmyzím kině, tak zjistili, že kudlanky doopravdy vidí prostorově, že jejich zrak je pro ně životně důležitý. Výzkum kudlanek se 3D brýlemi není zajímavý jen pro entomology, ale i pro vývojáře nových robotů.

Boční pohled na spirální galaxii NGC 4845 je dílem Hubbleova vesmírného teleskopu. Tato galaxie se nachází v souhvězdí Panny, přibližně 65 milionů světelných let od Země. Podobně jako naše galaxie i NGC 4845 hostí ve svém středu supermasivní černou díru. Potvrzují to pozorování hvězd nacházejících se blízko středu galaxie, které se pohybují jinou rychlostí a jiným způsobem, než je obvyklé.

Černá díra v srdci NGC 4845 je pravděpodobně několikanásobně menší než Sagittarius A* - supermasivní černá díra Mléčné dráhy. Vědci její hmotnost odhadují na stovky tisíc Sluncí (hmotnost Sagittarius A* se odhaduje na 4 až 4,5 milionů Sluncí). Přesto jde o pořádného hladovce. V roce 2013 vědci zaznamenali v centru NGC 4845 mimořádně silný záblesk, který připisují pozření objektu o velikosti Jupitera černou dírou v jejím středu. Zajímavostí je, že podobná událost se ve stejném roce odehrála i v centru naší Galaxie.

Obří socha diktátora Mao Ce-tunga, která vyrostla v minulých dnech v čínské provincii Che-nan, neměla dlouhou životnost. Čínské úřady ji nechaly zbourat jen pár dnů po velkém ohlasu, který stavba vyvolala ve světových médiích i v samotné Číně. 37metrová socha, jejíž výstavba údajně vyšla na 3 miliony jüanů (přibližně 11,5 milionu korun), se stala terčem vtipů, nepochopení i černého humoru. V oficiálním prohlášení, uveřejněném v čínském deníku The People’s Daily, označily úřady jako důvod jejího zbourání chybějící povolení ke stavbě.

Zatímco sovětská armáda zahájila na východní frontě úspěšný postup, Německo začalo počítat své ztráty. Aby mohlo dojít k dalšímu měření sil, rozhodl se Adolf Hitler vyhlásit 13. ledna 1943 totální mobilizaci.

Registraci podléhali všichni muži ve věku 18-65 let a ženy stáří 17-45 let. Kdo nebyl schopen držet zbraň v ruce, pomáhal hájit německé zájmy alespoň prací ve výrobních závodech. 

TIP: Zbrojovky zabrané Německem: Továrny, které pracovaly pro Říši

V Čechách se toto nařízení setkalo s odporem. První vlna nuceného odchodu za prací do Říše totiž zasáhla české obyvatelstvo už v předešlém roce. Lidé byli vnímání pouze jako pracovní síla, kterou bylo možné vyždímat do poslední kapky krve. Tichou cestou odporou jim bylo alespoň úmyslné znehodnocování výrobků, čímž podkopávali autoritu i zásobování okupantů.