Obrázek dítěte „nadopovaného“ cukrem, které má problém s hyperaktivitou, se zrodil někdy v 70. letech minulého století a od té doby se stal všeobecně přijímaným faktem. Nicméně když v roce 1995 provedl pediatr Mark Wolraich z Vanderbilt University na toto téma studii, jíž se zúčastnilo 400 dětí, nenašel pro zmíněné tvrzení žádný důkaz. 

Podobně již o pět let dřív testovali psychologové Richard Milich a Daniel Hoover skupinu 31 chlapců ve věku 5–7 let, které jejich rodiče označili jako „citlivé na cukr“. Výzkumníci podali všem dětem nápoje slazené umělým sladidlem a následně natáčeli jejich interakce s maminkami. Polovině rodiček řekli, že jejich potomci zkonzumovali cukr, druhé polovině pak tvrdili, že šlo o umělé sladidlo. Matky, které si myslely, že jejich děti jedly cukr, hodnotily chování svých ratolestí jako hyperaktivní a chovaly se k nim kritičtěji než rodičky ve druhé skupině. Psychologové tedy test uzavřeli s tím, že vazba mezi cukrem a hyperaktivitou je dána spíš očekáváním rodičů než samotnou látkou.

TIP: 5 největších lží a mýtů o jídle a stravování

Ve sladkostech se však může nacházet například kofein nebo teobromin (látka obsažená v kakaovníku), u nichž byly stimulační účinky potvrzeny. Cukr má pak navíc jiné, pro děti devastující účinky: Vyvolává obezitu a přispívá ke vzniku cukrovky v pozdějším věku.

Vše nasvědčuje tomu, že bizarní severokorejský režim uskutečnil další, v pořadí již 4. podzemní test jaderné zbraně. Oficiální severokorejská média prohlásila, že šlo o vodíkovou bombu a naznačují tím, že Severní Korea úspěšně vyvinula termonukleární zbraň. Experti ale nesouhlasí.

Podle informací doposud nepotvrzených Organizací Smlouvy pro všeobecný zákaz jaderných zkoušek vyvolal severokorejský test zemětřesení o síle 5,1 stupňů Richterovy škály. Odborníci podle toho odhadují, že síla severokorejské exploze byla kolem 10 kilotun TNT, tedy výrazně nižší, než v případě plutoniové bomby „Fat Man“, která 9. srpna 1945 zničila japonské město Nagasaki.

Exploze severokorejského testu tudíž vůbec neodpovídá explozím termojaderných bomb, které bývají mnohonásobně silnější. Exploze první americké termojaderné bomby „Ivy Mike“ měla sílu 10,4 megatun TNT, tedy asi tak tisíckrát větší, než severokorejský test.

Severokorejci mohli uskutečnit běžný jaderný test, čtvrtý v řadě, anebo vyzkoušeli zbraň ještě dalšího typu, s takzvaným zesíleným štěpením. Do takové zbraně se přidávají izotopy vodíku, takže lze s nadsázkou mluvit o „vodíkové bombě“. Žádná termojaderná zbraň to ale není, jenom poněkud vylepšená běžná štěpná zbraň, kterou lze použít v menších raketových systémech. Severní Korea se o podobné zbraně zajímá, takže takový scénář nelze vyloučit.

V Las Vegas se už dlouhou dobu každoročně pořádá největší světový veletrh žhavých novinek spotřební elektroniky CES. Ten letošní probíhá právě teď. Jak by se dalo čekat, je tam k vidění spousta dronů. Jsou rozmanité, ale jednu věc mají téměř všechny společnou – nevozí lidi.

Nebeské taxi

Jedinou výjimku představuje nový čínský dron 184 AAV společnosti Ehang. Tenhle dron je totiž postavený pro jednoho lidského pasažéra. Není to ale pilotovaný stroj. Funguje tak, že pasažér nastoupí, na dotykové obrazovce si najde cílovou destinaci a stiskne tlačítko start.

Všechno ostatní obstará autonomní osmivrtulový dron poháněný bateriemi sám. Komunikuje s řízením letového provozu a ostatními stroji ve vzduchu, vyhýbá se případným překážkám, a také samozřejmě naviguje. Dovede si vybrat tu nejrychlejší a přitom stále bezpečnou cestu mezi startem a cílem.

TIP: Nebeské taxi: Dubaj se připravuje na příchod bezpilotních vznášedel

Pasažér si užívá let v osvětlené a klimatizované kabině vybavené 4G internetem a nepotřebuje k tomu pilotní licenci. Ehang 184 AAV váží 200 kg a unese náklad o celkové hmotnosti 120 kg. Může letět rychlostí až 100 km/h, přičemž může dosáhnout výšky 3500 metrů. Na trhu by měly být už letos, jejich cena se bude pohybovat někde mezi 200 a 300 tisíci dolarů.

Nový snímek Pluta odhaluje pláně zmrzlého metanu a krátery s vrstvou tholinů v oblasti pojmenované Viking Terra. Červenohnědé tholiny představují skupinu heteropolymerních organických sloučenin, vznikajících při ozařování směsi dusíku a jednoduchých organických sloučenin (methanu, ethanu atp.) slunečním ultrafialovým zářením. Na Zemi tyto sloučeniny neznáme, o to častěji jsou ale k vidění ve vzdálených světech Pluta nebo na Saturnově měsíci Titanu.

V okolí kráterů tvoří vrstvy tholinů struktury podobné říčním korytům. Podle vědců tyto struktury vznikly patrně působením větru případně posunem uvnitř ledu. 

Hluboké emoce a vjemy dokázal mistrně převést na papír, což ho katapultovalo mezi největší francouzské básníky 19. století. Kvůli vášnivému vzplanutí k mladičkému Arthuru Rimbaudovi neváhal opustit svoji rodinu a začít žít bohémským životem. Přesto když Paul Marie Verlaine 8. ledna 1896 umíral, byl zcela sám.

Láska k absinthu ho provázela po celý život a stála za psychickými výpady, kdy v mládí napadl dokonce vlastní matku. Stejně bouřlivý byl i jeho vztah s o deset let mladším Rimbaudem, který byl provázen řadou rozchodů a návratů. Vše vykrystalizovalo hádkou, kdy Verlaine svého přítele postřelil, což mu vyneslo několikaleté vězení.

TIP: Sex, drogy a poezie: Jak se bavil „prokletý básník“ Charles Baudelaire?

Přestože po návratu na svobodu na psaní básní nezanevřel, lidé procházející přes bulvár Saint-Michel či La Procope mohli vidět kdysi obdivovaného poétu, jak sedí v kavárně a dopřává si sklenku za sklenkou. Jeho oblíbená „zelená víla“ se ale neukázala být nejlepším služebníkem. Nemocný Verlaine trpící cirhózou jater zemřel roku 1896. Poslední chvíle života mu, jak jinak, zpříjemňoval absinth.

Původně u Nekmíře a Sudoměře použil jednooký vojevůdce obyčejné selské vozy, protože byly zrovna po ruce. Když se pak ukázalo, že z vozů se mohou pěšáci dobře bránit proti těžké jízdě, začali je husité zdokonalovat a udělali z nich vozy bojové.

Řady a děla

Vozová hradba byla především obranným prvkem. K útoku se v podstatě nedala použít, třebaže existují zprávy o tom, že Žižka dal umístit na přední vozy tarasnice a s podporou střelby prorazil opevnění u Kutné Hory koncem roku 1421. Především se však vozy daly poskládat do několika řad, přičemž se obvykle používal způsob zvaný kolo na kolo. Vozy se spojily rohem a díky zešikmené postranici vznikla mezera, odkud mohlo střílet dělo. Střelci z hákovnic i tarasnic pak mohli střílet přímo z vozu. Některé z nich měly v postranicích pro tento účel vyřezané otvory, jimiž se prostrčila hlaveň.

Několikastupňové řazení se osvědčilo třeba v bitvě u Ústí nad Labem (1426), kdy nepřítel prorazil vnější řád vozů, ale dovnitř hradby se nedostal. Prostor ohraničený vozy ze všech stran tvořil vlastně zázemí bitvy, a pokud se útočník dostal dovnitř, vyhrál. To se stalo v bitvě u Lipan roku 1434.

Protiútok z hradby

Ač se postavená spojená vozová hradba nemohla přesouvat, dala se otevřít a zavřít, což husité využívali k protiútokům, když byl nepřítel dostatečně zdrcen a frustrován z dlouhého dobývání vozů. Svůj úkol zde splnila především husitská jízda, což nebyli obvykle těžce ozbrojení rytíři, ale spíš pohyblivější a lehčí jezdci, kteří snadno vpadli útočníkovi do boku či do zad a v kombinaci se střelbou pěšáků z vozové hradby ho dokázali odrazit a obrátit na útěk. Pak už jen stačilo na útěku dobíjet pomalejší jedince, což husité častokrát s chutí činili.

Letos by měli otestovat veliké plovoucí bariéry, které byly vyvinuty ke sbírání plastového odpadu v oceánu. Společnost Ocean Cleanup vyzkouší bariéru o délce 100 metrů, ve vzdálenosti 23 kilometrů od pobřeží Nizozemí, k lapání plastových sáčků, plastových lahví a podobného odpadu.

Podle současných odhadů se do oceánu každoročně dostane 5 až 14 milionů tun plastových dopadků. Plast v oceánu závažně ohrožuje desítky mořských druhů. Každý rok zemře minimálně jeden milion mořských ptáků, když plast polknou anebo se do něj chytí. Několik druhů želv je zase ohroženo tím, že si pletou plastové sáčky s medúzami.

Vítr a mořské proudy shromažďují plasty na určitých místech hladiny oceánu, a tam je pak možné umístit plovoucí bariéry. Až společnost Ocean Cleanup tyto bariéry otestuje, tak hodlá vyrobit jejich 100 kilometrovou verzi a tu pak umístit do Velkého pacifické odpadkového pásu, kde se shromažďuje ohromné množství plastového odpadu.

Eta Carinae je velmi velká a jasná proměnná dvojhvězda v souhvězdí Lodního kýlu. Přestože je jen 100 až 150× větší než naše Slunce, její zářivý výkon naši hvězdu předčí až 5 milionkrát a za drobečka rozhodně nelze povařovat ani její sestru – hvězdu přibližně 30× hmotnější než Slunce a asi milionkrát zářivější.

Binární systém Eta Carinae je také jedním z nejlépe zmapovaných dvojhvězdných systémů – a není divu, vždyť Hubbleův vesmírný teleskop se mu věnuje již téměř 20 let. Je proto do jisté míry s podivem, že se doposud nenašel srovnatelný systém nejen v rámci naší Galaxie, ale ani v galaxiích sousedících. Tedy až doposud... 

Nyní vědci objevili dokonce 5 obdobných dvojhvězdných systémů. Dva se nacházejí ve spirální galaxii M83 ležící v souhvězdí Hydry, po jednom pak v galaxiích NGC 6946, M101 a M51. Všechny kandidátské systémy leží pochopitelně mnohem dál než Eta Carinae, od dvojice v galaxii M83 nás dělí zhruba 15 milionů světelných let, zbývající trio pak ve vzdálenosti od 18 do 26 milionů světelných let.

Eta Carinae: Prozkoumejte hvězdu, která září jako 5 milionů Sluncí

Německý truhlář Clemens Bimek přišel s nápadem, jak jednoduše vyřešit problém mužské antikoncepce. Navrhl přepínač, který po implantování do chámovodu dokáže přerušit tok spermií a brání tak ejakulaci. Dvojice přepínacích ventilů se poté ovládá stiskem přes kůži šourku.

Clemens ale nezůstal jen u teoretického návrhu. Přestože mu jeho nápad lékaři rozmlouvali, nechal si přepínač implantovat. Urolog Hartwig Bauer, který operaci prováděl, považuje Bimkovo řešení za elegantnější, než jaké představuje například vasektomie - tedy přerušení chámovodů za účelem trvalé sterilizace.

Ne všichni lékaři jsou ale stejně optimističtí. Wolfgang Bühmann, mluvčí sdružující německé urology varuje, že implantát může na chámovodu způsobit zjizvení a tím jej zneprůchodnit. Ventil se také podle Bühmanna může ucpat.

Clemens Bimek si ale svůj vynález pochvaluje a stejnou možnost chce dopřát ještě letos dalším 25 mužům, kteří si budou chtít jeho převratný antikoncepční ventil vyzkoušet.

Jak antikoncepční ventil funguje

Slepí lidé jsou obvykle od obrazů a veškerého vizuálního umění izolovaní. Teď jim nabízí pomoc společnost 3DPhotoworks, která pomocí 3D tiskárny vytváří trojrozměrné verze obrazů.

Vybraný 2D obraz nejprve naskenují a převedou ho do digitální podoby. Pak specialisté pomocí software vytvoří v obrazu dojem hloubky. Výsledný obraz nakonec pošlou na 3D tiskárnu, která vytiskne 3D verzi obrazu. Reliéf obrazu může být hluboký až 4,5 centimetru. Slepí lidé si pak takto upravené obrazy mohou vychutnat pomocí hmatu.

3DPhotoWorks zatím vytvořili 3D verze několika slavných obrazů, jako je da Vinciho Mona Lisa nebo Washington překračuje Delaware od Emanuela Leutzeho. Podle společnosti je to ale teprve začátek. Časem by chtěli tuto technologii nabízet i k úpravě fotografií.