Značnou nevoli nejen mezi ochránci zvířat způsobila zpráva vědců z Ruské akademie věd, o intenzivním výcviku čtyř makaků určených k pilotované misi k Marsu. Mluvčí neziskové organizace PETA (People for the Ethical Treatment of Animals) Harriet Barclayová vyjádřila pohoršení nad plánem ruských vědců.

Podle ochránců zvířat není v 21. století nutné opakovat temné postupy z časů počátku dobývání vesmíru. V dopisu, adresovanému Ruské kosmické agentuře, Barclayová připomněla příběh psa Lajky, který v roce 1957 zemřel na palubě sovětské družice Sputnik 2 následkem stresu a přehřátí zhruba 5 až 7 hodin po startu. Stejný úkol jako zvířata, mohou podle Barclayové v současné době zastat roboti.

Trhlina Silfra se nachází pod hladinou jezera Þingvallavatn (Thingvallavatn) v jihozápadní části Islandu. Každým rokem se vzdálenost mezi oběma deskami asi o dva centimetry zvětšuje a trhlina se tak postupně rozšiřuje.

Jezero Þingvallavatn je vyhledávaným cílem potápěčů z celého světa a to nejen díky svému unikátnímu geologickému postavení. Voda v jezeře pochází z ledovce Lángjökull a nabízí tak milovníkům potápění nerušený výhled na vzdálenost až sta metrů. Teplota vody se tu celoročně pohybuje mezi plus dvěma až mínus čtyřmi stupni a voda je dokonce pitná. Silfra má čtyři hlavní části – Velký zlom, Dóm, Katedrálu a Lagunu. Většina z těchto částí se nachází v hloubce 7 až 12 metrů pod hladinou jezera.

V soutěži o nejlepší astrofotografický krajinářský snímek měla porota z čeho vybírat. K posouzení se jí sešlo přes 240 fotografií s vesmírnou tématikou. Vítěz ale mohl být jen jeden. Jako nejlepší astrofotografický krajinářský snímek vybrala porota fotografii Stephana Vettera. Jeho kompozitní obraz, složený z 6 expozic, zachycuje nádhernou polární záři nad islandským jezerem Jökulsárlón. Na vzdálené obloze je v pozadí vidět pás naší Galaxie Mléčné dráhy a Galaxie v Andromedě. Snímek pochází z března 2011, kdy silný výtrysk koronální hmoty ze Slunce vyvolal polární záře, které byly viditelné až v jižních částech amerického Wisconsinu. Další skvělé snímky tohoto fracouzského fotografa jsou k vidění na jeho facebookovém profilu.

Kateřina Aragonská, dcera nejkatoličtějších králů Ferdinanda Aragonského a Isabely Kastilské, skutečně neměla jednoduchý osud. Přestože ji její původ a společenské postavení předurčovaly k pohádkovému životu, stačila jedna tmavovlasá dvorní dáma a z ráje bylo peklo. Smrt, která přišla 7. ledna 1536, nezasáhla mocnou královnu, ale těžce zlomenou a nemocnou ženu.

Po několikaměsíčním manželství s anglickým následníkem trůnu Arturem Tudorem, který zemřel na horečnaté onemocnění, se měl Kateřiny ujmout jeho mladší bratr Jindřich. Však také Kateřinu léta obdivoval a první léta manželství byla skutečně harmonická. Klín mezi dvojici vrazila až Kateřinina neschopnost dát králi mužského dědice. Když se k celému problému připletla dvorní dáma Anna Boleynová, potřeboval se Jindřich nepohodlné manželky zbavit.

TIP: Uvalení klatby na Jindřicha VIII. Tudora

Veřejné ponížení, rozvod, vyhnanství a prohlášení jediné dcery Marie za nemanželské dítě byly rány, které si vyžádaly daň na královnině zdraví. Přesto až do posledního dechu neváhala za práva svého dítěte bojovat. Dne, kdy Marie skutečně dosáhla na královskou korunu, se ale Kateřina nedožila. Na začátku roku 1536 zemřela.

Původně chtěla nejstarší dcera falckého kurfiřta Eleonora Magdalena vstoupit do kláštera. Když se ale 6. ledna 1655 narodila, určily jí hvězdy jiný osud. Ten se začal naplňovat v jejích jednadvaceti letech.

Tehdy uzavřela manželství s o patnáct let starším římským císařem Leopoldem I. Jednalo se o jeho třetí svatbu, ale co naplat, habsburská říše stále neměla mužského dědice a tento nedostatek bylo třeba rychle napravit. Eleonora Magdalena se svého úkolu zhostila na výbornou a dala život hned dvěma budoucím císařům.

TIP: Poslední z rodu habsburského: Jak si počínal Karel VI. na císařském trůně?

Starší Josef I. si ale koruny příliš neužil a po šesti letech panování zemřel. V záloze byl ještě mladší Karel VI., ale ten zrovna pobýval ve Španělsku. Poměry však bylo třeba konsolidovat okamžitě. A právě v tomto okamžiku se rozhořel mocenský souboj mezi císařovnou-matkou, císařovnou-vdovou a novou císařovnou. Situaci uklidnil až Karel VI. vydáním pragmatické sankce, která jednoznačně určila, která rodová linie bude držet otěže vlády. Když už nebylo oč bojovat, utichly i ženské zbraně a na vídeňském dvoře znovu zavládl klid.

Bruslař, tenista, hokejista, atlet – Josef Rössler-Ořovský byl jednoduše všestranně nadaným sportovcem. Přesto se mu povedlo české sportovní ovzduší ještě o jeden prvek rozšířit. 5. ledna 1887 prošly celnicí jím objednané lyže!

TIP: Po stopách lyžců a lyžek: Kdy se v Krkonoších objevili první lyžaři?

Za vším přitom stála náhoda. Josef si coby průkopník řady sportovních odvětví prohlížel zahraniční noviny a časopisy, kde jej zaujali muži na dlouhých štíhlých laťkách. Když si z Norska objednával brusle, přidal také požadavek na dva páry oněch tajemných „ski“. Přestože si s podivnou zásilkou pražská celnice nejdříve nevěděla rady, nakonec ji k radosti objednavatele proclila.

Ještě téhož dne večer, aby nebudili nechtěnou pozornost, se Josef a jeho bratr Karel jali zajímavé sportovní vybavení vyzkoušet. Trasu zvolili poněkud netradiční – na lyžích sjeli celé Václavské náměstí! I přes prvotní úsměvné reakce veřejnosti Josef neváhal a při bruslařském klubu založil obratem také ski-klub a nemalou měrou se podílel na vzniku lyžařského svazu.

10. Upírské drony US Army

Američtí vojenští vývojáři DARPA vyvíjejí drony, které jsou jako upíři. Nemají dlouhé špičáky a nesají krev. S populárními nemrtvými mají společné to, že se na slunečním světle kompletně rozplynou. Americká armáda už nechce, aby se její drony na tajných misích dostávaly do rukou protivníků.

9. Syřané si vyžádali zpět svá semena ze Špicberského úložiště

Na norských Špicberkách mají globální úložiště semen z celého světa pro globální krize. Organizace ICARDA, která poskytla semena ze Sýrie, ale zjevně nehodlá čekat na globální krizi a vyžádala si syrská semena zpět. Mají doplnit semennou banku v rozvrácené Sýrii. Vzhledem k probíhající válce je ale jejich osud nejistý.

8. Holubi, kteří diagnostikují rakovinu

Na Kalifornské univerzitě v Davisu naučili 16 holubů rozeznat na snímcích z mikroskopu rakovinu prsu od normální prsní tkáně. Opeřencům to prý šlo velice dobře. Jde o další potvrzení skvělých pozorovacích schopností holubů.

7. Ještěrka z Argentiny se 6 ocasy

Ještěři jsou známí schopností regenerovat poškozenou tkáň, hlavně pokud jde o ocasy. Jejich regenerace se ale někdy zvrtne. V Argentině našli ještěra teju pruhovaného, kterému narostlo hned 6 neúplných ocasů, což je prý světový rekord.

6. Megastruktura cizí civilizace nebo hejno komet?

Astronomy fascinovalo zvláštní stmívání hvězdy KIC 8462852. Jako by ji stínilo něco velkého, s čím jsme se zatím ještě nesetkali. Objevily se spekulace, že by snad mohlo jít o ohromnou strukturu cizí civilizace, skromnější vysvětlení počítá s neobvyklým hejnem komet.

5. Bezhlavé ploštěnce narostly hlavy jiných druhů

Ploštěnky regenerují ještě mnohem lépe, než ještěři. Vědci zjistili, že když ploštěnce druhu Girardia dorotocephala uříznou hlavu a pohrají si s jejími nervovými buňkami, tak ji narostou hlavy tvarem odpovídající jiným druhům.

4. Ploštěnka, která se rozmnožuje po oplodnění vlastní hlavy

Ploštěnky jsou natolik divné, že se v tomto přehledu umístily hned dvakrát. Druh Macrostomum hystrix představuje hermafrodity, kteří se normálně páří ve dvou, když jim ale schází partner, tak si pomocí ostrého penisu oplodní vlastní hlavu. Spermie pak doputují k vajíčkům a vše pokračuje, jak má.

3. V Kazachstánu masově zahynuly sajgy

Velká část svérázných antilop sajg, které žijí na Středním Východě, najednou zahynula. Step se během pár dní pokryla těly mrtvých zvířat. Zřejmě šlo o dramaticky probíhající nákazu, ale přesná příčina masového úhynu kriticky ohroženého druhu není doposud známa.

2. Muž se nestal otcem kvůli nenarozenému dvojčeti

Někteří lidé nemají ve všech buňkách svého těla stejnou DNA. Před svým narozením splynuli se svým sourozencem, a ve vzácných případech to vyjde najevo. Že je taková lidská chiméra nedávno zjistil jeden muž, který selhal v testu otcovství, přestože je prokazatelně otcem svého dítěte.

1. Pacient se nakazil rakovinou od tasemnice

Jeden Kolumbijec s virem HIV se nakazil rakovinou, kterou dostal od běžného druhu tasemnice. Jeho imunitní systém se choval zvláštně, larvy tasemnice se mu rozšířily na neobvyklá místa v těle a změnily se tam v nádory. Nešťastný pacient nakonec nezvyklé nákaze podlehl.

Nevšední zážitek připravili milovníkům originality nadšenci ze švédské metropole. Turisté mohou vylézt na střechy domů a vychutnat si úplně jiný pohled na Stockholm. Případný strach z výšek se opravdu vyplatí překonat – takový pohled totiž jen tak někde nezažijete. „Je to úžasné. Trochu děsivé, ale neskutečně zábavné,“ popisuje zážitky jedna z účastnic prohlídky.

Hodinu a půl dlouhá prohlídka v oblacích začíná na budově Starého parlamentu. Všech čtrnáct ostrovů, na nichž se Stockholm rozkládá, odtud sice neuvidíte, přesto si ale vychutnáte panoramata, která dosud znali jen kominíci nebo pokrývači.

Zásnuby s jištěním

„Začínáme tady nahoře na střeše Starého parlamentu, kde zdoláme různé úrovně. Odsud si prohlédnete město z 360 stupňů a zároveň se dozvíte něco o jeho historii,“ vysvětluje nové skupině turistů průvodkyně Caroline Baecklund.

Neobvyklý zážitek je sice důležitý, na prvním místě je ale bezpečnost – se vstupenkou dostanete helmu a také lanko s karabinou, kterým se připnete k jistícím lanům – a to i v místech, kde to zdánlivě vůbec není potřeba. Jinde naopak jištění uvítáte, i když netrpíte závratěmi.

„Na prohlídky chodí nejrůznější lidé – od zahraničních turistů až po lidi, kteří ve Stockholmu žijí. Naše akce si dokonce rezervují cestovní kanceláře anebo snoubenci, už jsme na střechách zažili i pár žádostí o ruku. Tady nahoře se toho děje opravdu hodně,“ usmívá se průvodkyně Caroline.

Když platíme, tak šplháme!

Zažít Stockholm jinak je součástí snahy zpřístupnit lidem jeden ze čtrnácti ostrovů, na nichž město leží – Rytířský ostrov. Je to historické jádro Stockholmu, kde už dnes nikdo nebydlí. Všechny budovy slouží buď jako sídla úřadů, nebo jsou to historické památky.

TIP: Stockholm: Královské město tří korunek

„Národní majetková rada vlastní většinu budov na Rytířském ostrově a rozhodla se, že když z daní platíme provoz budov, měli bychom mít také možnost si je prohlédnout. A prohlídky po střechách jsou jednou z možností, jak budovy využít,“ vysvětluje průvodkyně Caroline.

No, uznejte sami. Takovou reklamu si může každé město jen přát. My se proto můžeme začít sázet, kdy něco podobného zažijeme i u nás.

Máme rychlé pruhy pro auta, prostor dáváme i spěchajícím jedincům na eskalátorech, proč bychom tedy nemohli vyhradit část chodníku pro rychlochodce? Británie se vyjádřila jasně: 47 % jejích obyvatel považuje pomalé, či dokonce zastavující se chodce za nejotravnější věc, dojde-li na pohyb po svých.

Nákupní centrum Liverpool One tak na průzkum zareagovalo a zavedlo speciální pruh pro zákazníky, kteří pospíchají – ve vyhrazeném pásu nesmíte zastavit, hrát si s telefonem ani jinak zdržovat „provoz“. V současnosti se projekt nachází ve fázi testování, první ohlasy jsou však veskrze pozitivní: Myšlenku si pochvaluje 69 % dotázaných ve věku 16–24 let. Věková skupina 55+ už ovšem nápad schvaluje jen v 37 % případů.