První polovina února: Dobře viditelný Jupiter i kometa Catalina

01.02.2016 - Redakce Tajemství vesmíru

Mezi hlavní lákadla únorové oblohy by měla patřit kometa C/2013 US10 Catalina, která je dobře viditelná i malých triedrech


Reklama

Únor je na zajímavé úkazy poměrně skoupý a platí to i pro většinu planet. Merkur se přesunul na ranní oblohu, kde se bude ukazovat především ve společnosti Venuše. Mars je pozorovatelný ve druhé polovině noci a nad ránem kulminuje. Jupiter se blíží do opozice se Sluncem a je tudíž na obloze téměř celou noc kromě večera. Podmínky k jeho pozorování jsou ideální a i malý dalekohled ukáže podrobnosti v jeho atmosféře. Saturn se svým široce rozevřeným prstencem bude k vidění rovněž na ranní obloze a kulminuje za svítání. Uran můžeme jako jedinou planetu vyhledat večer v souhvězdí Ryb. Neptun se blíží ke Slunci a v únoru tak bude nepozorovatelný.

Ozdobou únorové oblohy bude i nadále jasná kometa C/2013 US10 Catalina. Po celý leden byla dobře vidět i v malých triedrech a v únoru to bude podobné. V únoru se bude pohybovat nevýrazným souhvězdím Žirafy a dobře pozorovatelná bude již zvečera. 

Východy a západy Slunce

DatumVýchodZápad
1. února7 h 23 min16 h 38 min
15. února07 h 00 min17 h 02 min

V první polovině února se Slunce nachází ve znamení Vodnáře

Fáze, východy a západy Měsíce

FázeDatumVýchodZápad
poslední čtvrt1. února00 h 33 min10 h 58 min
nov8. února6 h 44 min17 h 02 min

Planety

Merkur - nepozorovatelný

Venuše - viditelná nad jihovýchodem

Mars - viditelný ráno vysoko nad jihovýchodem

Jupiter - viditelný po celou noc kromě večera

Saturn - viditelný ráno nad jihovýchodem 

Uran - pozorovatelný večer nad západem

Neptun - nepozorovatelný

Úkazy na nebi

1. února – setkání Měsíce a Marsu na ranní obloze

3. a 4. února – setkání Měsíce a Saturnu na ranní obloze

6. února – setkání Měsíce a Venuše na ranní obloze 


Všechny časové údaje jsou vztaženy k 50. rovnoběžce a středoevropskému poledníku a jsou uvedeny ve středoevropském letním čase (SELČ). Okamžiky východu či západu nebeských těles však nezávisí pouze na zeměpisných souřadnicích pozorovatele, ale také na úhlové výšce a členitosti obzoru.

Seriál pozorování oblohy vzniká ve spolupráci s Hvězdárnou a planetáriem Brno

Reklama

  • Zdroj textu:

    Hvězdárna a planetárium Brno

  • Zdroj fotografií: Jan Píšala, José J. Chambó

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Experimenty ve Francii a ve Španělsku ukázaly, že po kávě se hůře odolává svodům nákupů. (foto: PixabayCC0)

Věda

Vizualizace polární záře tančící v atmosféře rudé planety. (foto: Shutterstock)

Vesmír

Noráky se nazývali čeští muži, kteří museli za druhé světové války odejít do totálního nasazení do Norska. Bylo jich 1300. Většinu z nich Němci poslali až za polární kruh, kde stavěli opevnění, silnice a železnice. (foto: soukromý archiv příbuzných Jana Novotného)

Zajímavosti

Růžoví elegáni se často hašteří. Vzrušením se jim načepýří peří a obzvlášť v zapadajícím slunci, kdy jeho barvy zázračně ožívají, bývají nádherní. (foto: David Říha)

Příroda

Aby se dostala na palubu, musela Jeanne Barretová oblékat mužský oděv. Námořníci však nic nepoznali. Její skutečná identita vyšla najevo při vylodění na Tahiti v dubnu 1768. (foto: Wikimedia Commons, CC0)

Historie

Objevená hlava mramorového Hérákla z Antikythéry. (foto: Nikos GiannoulakisCC BY 4.0)

Věda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907