Afrika

Sloní samice se s velkou oblibou pase na vodních rostlinách. V tomto případě pod dohledem dvojice kladivoušů afrických.

Noční portrét levharta Monza. (foto: Richard Jaroněk)

Voda v jezeře Nakuru je sice slaná, přesto se v ní daří řasám, jimiž se živí miliony plameňáků malých.

S šířkou přes 1 800 metrů představují Viktoriiny vodopády nejmohutnější vodní clonu světa.

V trusu se skrývají nejrůznější pachové vzkazy. (foto: Shutterstock)

Stříbřenec pcháčohlavý mnohdy kvete celoročně, na jižní polokouli ovšem nejvíce od srpna do dubna. Květenství je lemováno několika řadami střechovitě se kryjících listenů krémové až karmínové barvy.

Zoborožec přilbový (Aceros cassidix) je sulaweský endemit, který se hojně vyskytuje v pralesích v Národního parku Tangkoko. Zoborožce do této oblasti láká vysoká koncentrace fíků, kterými se živí. (foto: Michaela Koschová)

Na krátké vzdálenosti dokáže prase bradavičnaté běžet rychlostí až 55 km/h.

<p>Oáza osady Merzouga v pozadí s údajně nejvyšší dunou světa.</p>

Po narození používají malé žirafy každé oko nezávisle. Výhodou je širší zorné pole, ale špatné vnímání hloubky. V dospělosti se jejich vidění stává binokulárním.

Otroci byli obchodováni podle vůle místních vládců a náčelníků.

Až 90 % objemu „exportu“ otroků mimo Afriku měli na svědomí právě Afričané.

Jednou z největších pochoutek je zatopená tráva.

První strana rukopisu MS17817, psaného písmem Vai.

Veverka kapská zahrabává potravu do skrýše.