astronaut

Svůj pozemský koníček uplatnil Alexander Gerst i v kosmu. Jeho snímky z oběžné dráhy si získaly mnoho fanoušků.

Parmitano prolétá jedním z modulů stanice jako Superman.

„Hostina“ na kosmické stanici - letoví inženýři Expedice 20 (zleva) Tim Kopra (NASA), Frank De Winne (ESA), Roman Romanenko (Roskosmos) a Michael Barratt (NASA).

Plánovaná verze nového lunárního vozidla má pojmout dva astronauty ve skafandrech.

Michael Collins během tréninku na misi Apollo 11 v simulátoru velitelského modulu. Snímek byl pořízen 19. června 1969, tedy necelý měsíc před startem mise.

Astronaut Piers Sellers během výstupu do otevřeného prostoru v rámci mise STS-121.

Jurij Alexejevič Gagarin

Sovětský svaz  | 1934–1968

Kdo jiný by měl být na seznamu deseti nejvýznamnějších kosmonautů než první z prvních – sovětský pilot Jurij Gagarin, který 12. dubna 1961 obletěl Zemi? Sedl si do rakety v době, kdy dvě ze tří vesmírných plavidel explodovala při cestě na oběžnou dráhu. V době, kdy vůbec nebylo jasné, jak se lidský organismus dokáže se stavem beztíže i s dalšími nástrahami kosmického prostoru vypořádat. Z oběžné dráhy se sice bezpečně vrátilo mnoho pokusných zvířat, ale člověk je přece jen člověk. Má jinou tělesnou stavbu a psychiku.

Gagarin každopádně zvládl na výbornou nejen let (kritikové často tvrdí, že vlastně neměl co pokazit, protože od startu do přistání na nic nesáhl – jak ale ukázali kosmonauti po něm, i ten, kdo se ničeho nemá dotýkat, může nadělat hodně škody), ale zvládl i život po něm. Což se o některých kosmonautech nedá říci: na misi kosmickou byli připraveni fantasticky. Ovšem na to, co následovalo poté, už méně.

Gagarin měl velký sen: do vesmíru se vrátit. Při svém prvním letu se přesně držel instrukcí, takže se ani na minutu neodpoutal z křesla. Nemohl „ochutnat“ stav beztíže, nemohl se z okýnka v lodi dívat na Zemi. Z dalších letů ho ale diskvalifikovala skutečnost, že se stal národní ikonou. Když se pak chtěl vrátit do kosmického výcviku, zahynul při letu lodi Sojuz 1 jeho blízký přítel Vladimir Komarov. To byla další stopka pro Gagarina: nicméně dál pokračoval v přípravě a doufal, že dříve či později se na něj štěstěna usměje. Definitivně mu ale ukázala záda, když se v březnu 1968 zabil při letecké havárii. (foto: NASA)

Čas večeře na Mezinárodní vesmírné stanici pro posádku Expedice 60.

Výcvik zahrnuje i náročný pobyt v nehostinných podmínkách. Posádka si musí vystačit pouze s omezeným vybavením.

Christer Fuglesang, při výstupu na ISS v rámci mise STS-128. Ve výřezu Eugene Cernan během výcviku na historickém snímku, který zachytil i ovocnou tyčinku a ventil s přívodem vody.

Nároky Elona Muska na estetickou stránku skafandru měly stejnou váhu jako požadavky na jeho funkčnost a spolehlivost. Skafandr pro Starliner (vpravo) postrádá skutečnou přilbu. Jde spíš o kapuci s pevným průzorem.

Loni probíhal na ISS experiment s cílem pochopit, jak se tělo přizpůsobuje mimozemskému prostředí. Hlavu a hruď astronautky Anne McClainové pokrývá několik senzorů sbírajících data o cirkadiánních rytmech.

Jack Swigert, pilot velitelského modulu Apolla 13, se mohl v kritických okamžicích letu spolehnout na své náramkové hodinky Omega.