astronaut

Slušnou ochranu před nebezpečným zářením na Marsu by budoucím kolonistům mohly poskytnout místní materiály.

Odborníci odhadují, že pilotované sondy doletí ke svůdným prstencům Saturnu během příštího století.

Astronauti Tim Kopra a Tim Peake během odběru krve ve vesmíru.

Bohatá úroda chilli papriček na palubě ISS v experimentu PH-04.

Astronauté pozemské mise Pangaea na ostrově Lanzarote.

Koncept lunární motorky Tardigrade.

Svůj pozemský koníček uplatnil Alexander Gerst i v kosmu. Jeho snímky z oběžné dráhy si získaly mnoho fanoušků.

Parmitano prolétá jedním z modulů stanice jako Superman.

„Hostina“ na kosmické stanici - letoví inženýři Expedice 20 (zleva) Tim Kopra (NASA), Frank De Winne (ESA), Roman Romanenko (Roskosmos) a Michael Barratt (NASA).

Plánovaná verze nového lunárního vozidla má pojmout dva astronauty ve skafandrech.

Michael Collins během tréninku na misi Apollo 11 v simulátoru velitelského modulu. Snímek byl pořízen 19. června 1969, tedy necelý měsíc před startem mise.

Astronaut Piers Sellers během výstupu do otevřeného prostoru v rámci mise STS-121.

Jurij Alexejevič Gagarin

Sovětský svaz  | 1934–1968

Kdo jiný by měl být na seznamu deseti nejvýznamnějších kosmonautů než první z prvních – sovětský pilot Jurij Gagarin, který 12. dubna 1961 obletěl Zemi? Sedl si do rakety v době, kdy dvě ze tří vesmírných plavidel explodovala při cestě na oběžnou dráhu. V době, kdy vůbec nebylo jasné, jak se lidský organismus dokáže se stavem beztíže i s dalšími nástrahami kosmického prostoru vypořádat. Z oběžné dráhy se sice bezpečně vrátilo mnoho pokusných zvířat, ale člověk je přece jen člověk. Má jinou tělesnou stavbu a psychiku.

Gagarin každopádně zvládl na výbornou nejen let (kritikové často tvrdí, že vlastně neměl co pokazit, protože od startu do přistání na nic nesáhl – jak ale ukázali kosmonauti po něm, i ten, kdo se ničeho nemá dotýkat, může nadělat hodně škody), ale zvládl i život po něm. Což se o některých kosmonautech nedá říci: na misi kosmickou byli připraveni fantasticky. Ovšem na to, co následovalo poté, už méně.

Gagarin měl velký sen: do vesmíru se vrátit. Při svém prvním letu se přesně držel instrukcí, takže se ani na minutu neodpoutal z křesla. Nemohl „ochutnat“ stav beztíže, nemohl se z okýnka v lodi dívat na Zemi. Z dalších letů ho ale diskvalifikovala skutečnost, že se stal národní ikonou. Když se pak chtěl vrátit do kosmického výcviku, zahynul při letu lodi Sojuz 1 jeho blízký přítel Vladimir Komarov. To byla další stopka pro Gagarina: nicméně dál pokračoval v přípravě a doufal, že dříve či později se na něj štěstěna usměje. Definitivně mu ale ukázala záda, když se v březnu 1968 zabil při letecké havárii. (foto: NASA)