Stephen Hawking dospěl k názoru, že černé díry nejsou zcela netečné, ale velice pozvolna se vypařují vysíláním slabého elektromagnetického záření, jež proslulo pod přívlastkem „Hawkingovo“.
Ilustrace zobrazuje hvězdu (v popředí) procházející ‚špagetifikací‘ během slapového roztrhání a postupného pohlcování superhmotnou černou dírou (v pozadí).
Vizualizace zachycuje centrální černou díru a galaxie zachycené v její ‚síti‘. Černá díra, která je společně se svým diskem známá jako kvasar SDSS J103027.09+052455.0, jasně září, jelikož pohlcuje hmotu ze svého okolí.
Výbuchem supernovy s označením SN 1054 vznikla Krabí mlhovina. V centru mlhoviny se nachází rotující neutronová hvězda s průměrem přibližně 28–30 km, která vysílá pulsy záření ve frekvenci od gama záření až po rádiové vlny 30× za sekundu.
Vizualizace znázorňuje oběžné dráhy trojice objektů v systému HR 6819. Soustavu tvoří vnitřní pár složený z hvězdy (modrá dráha) a nově objevené černé díry (červená dráha). Třetí těleso – opět hvězda – obíhá kolem páru ve větší vzdálenosti (dráha znovu modře).