černá díra

Neutronová hvězda

Víc než drastická změna: temnota, chlad a zánik života

Gravitační singularita se možná nachází v centru každé černé díry

Pro černé díry o hmotnosti 50 a více Sluncí podle vědců platí, že mohly vzniknout opakovaným spojením více černých děr v jednu.

Galaxie M51 s ultrazářivým zdrojem rentgenového záření

Vizualizace binárního systému s černou dírou v kulové hvězdokupě NGC 3201.

Neutronové hvězdy mají obvykle průměr jen okolo dvaceti kilometrů. Jejich hmotnost ale převyšuje Slunce.

Kvazar se supermasivní černou dírou objevil infračervený dalekohled umístěný na Havaji ve spolupráci s infračerveným teleskopem WISE. Z pohledu ze Země se nachází v souhvězdí Lva.

Zárodky černých děr se uvnitř galaxií začaly formovat brzy po vzniku hvězdných ostrovů

<p>Vedle standardních černých děr s hmotností odpovídající několika Sluncím existují i středně hmotné a supermasivní černé díry. Černou díru z kategorie středních nyní vědci objevili i v Mléčné dráze.</p>

<p>Objekt Sagittarius A+ je zdrojem rádiového záření. Astronomové předpokládají, že příčinou je černá díra v centru naší Galaxie</p>

<p>Snímek „medúzovité galaxie“ JW206 zachycuje hmotu proudící pryč z galaktického disku v podobě dlouhých útvarů připomínajících chapadla. Červená barva představuje vyzařování ionizovaného vodíku. Bíle jsou zachyceny části galaxie, kde se vyskytují většinou hvězdy.</p>

<p>Kolem černé díry v souhvězdí Labutě se nachází akreční disk o poloměru asi 44 kilometrů</p>

<p>Při vypařování Hawkingovým zářením by mělo docházet ke ztrátě informací o hmotě. To však odporuje kvantové mechanice</p>