černá díra

Kompozitní snímek Betelgeuze z expozic Digitized Sky Survey 2. Zorné pole je přibližně 2,0 × 1,5 stupně. (foto: ESO, Digitized Sky Survey 2, CC BY-SA 4.0)

Vizualizace mikrokvazaru SS 433 ze souhvězdí Orla. (ilustrace: NASA.APOD, DESY, Science Communication Lab, CC BY 4.0)

Vizualizace pozření hvězdy černou dírou. (foto: DESY, Science Communication Lab, CC0)

Představa stabilní červí díry udržené gravitací a elektromagnetickým polem. (ilustrace: ESO (Scientific American), CC BY-SA 4.0)

První snímek objektu Sgr A* – superhmotné černé díry ležící v centru naší Galaxie. (foto: ESO, EHT Collaboration, CC BY 4.0)

Černé díry jsou fascinující extrémní objekty, v nichž přestávají platit fyzikální zákony. (ilustrace: Shutterstock)

V srdci kulové hvězdokupy NGC 6397 se podle vědců nachází až 20 černých děr.(ilustrace: ESA/Hubble, N. Bartmann, CC BY-SA 4.0)

Vizualizace systému VFTS 243 - obří hvězdy 25× hmotnější než Slunce a „spící“ černé díry. Velikosti obou binárních složek nejsou v měřítku: ve skutečnosti je hvězda asi 200 000× větší než černá díra. (ilustrace: ESO, L. Calçada, CC BY-SA 4.0)

Obří hvězdu deformují slapové síly blízkého temného průvodce, což podivný systém prozradilo.

Černé díry se ukrývaly přímo před očima vědců. Nový výzkum našel způsob, jak je odhalit.

První snímek objektu Sgr A* – superhmotné černé díry ležící v centru naší Galaxie.

Rádiový fénix ve tvaru medúzy pozorovatelný jen v úzkém pásu rádiového záření.