Evropa

Festival Oktoberfest s dvousetletou tradicí představuje největší světový svátek milovníků piva. Každoročně jej navštíví šest milionů zájemců.

Ohromný přístavní jeřáb Żuraw je dodnes funkční, a navíc průchozí.

Potápění v „medúzové polívce“, mezi množství různých druhů medúz, z nichž některé dosahovaly velikosti našich hlav.

Alexanderplatz, neboli Alexandrovo náměstí se slavnou televizní věží patří mezi nejznámější berlínské destinace.

Přístav Douglas na východním pobřeží je hlavním a největším městem Manu. Žije tam 26 tisíc lidí, tedy čtvrtina ostrovní populace.

Dospělý (v popředí) a mladý exemplář orlosupa bradatého. Orlosupi dospívají ve věku pěti let

Z Evropy doby bronzové se zprávy o velkých bitvách nedochovaly, Tollense proto přepisuje historii.

Sobi dodnes tvoří pevnou součást tradice, a to i jako domácí zvířata chovaná na mléko, maso, kůži, k tahu či převážení nákladu.

Příživníci kolem nás

Protože parazitismus vede jak u živočichů tak u rostlin ke zjednodušení stavby těla a ztrátě některých anatomických znaků, je u specializovaných parazitů obtížné zařadit je do systému. Teprve moderní metody využívající analýzu DNA nám proto umožnily poznat jejich nejbližší příbuzné. Tentokrát se seznámíme s jedním druhem, který je domácí u nás v Čechách a se dvěma rostoucími ve Středomoří. Jedná se o velice nápadné rostliny, které na svých toulkách přírodou určitě nepřehlédnete. Na snímku Hlivenec rudý (Cynomorium coccineum), který místy slouží i jako barvířská rostlina.

Turismus v Taormině kvete již od 19. století. Vedle množství památek láká návštěvníky zejména výhled na impozantní Etnu.

Karlsruhe, kde se mohl podle některých teorií narodit Hauser. Ve výřezu portrét Kaspara Hausera, na němž je patrná jizva na čele po prvním údajném atentátu.

Přestože žádný druh rostoucí v Evropě není původní, mahónie se zde běžně pěstují a některé druhy i zplaňují. Rod byl pojmenován na počest významného amerického zahradníka irského původu, Bernarda McMahona (1775–1816). Větve mahónií jsou oblíbeným materiálem ve vazačství, používají se především na věnce a vánoční ozdoby.

Tyto keře jsou blízce příbuzné dřišťálům, k nimž je někteří (zejména američtí) autoři přiřazují. Od dřišťálů se ovšem na první pohled liší zpeřenými listy a květenstvím, které se zakládá na vrcholcích větví. Také nemají na větvích palisty přeměněné v trny. Obrannou funkci u mahónií přebírají ostré hrotité zuby kožovitých listů a jedovatý alkaloid berberin, díky němuž je dřevo keřů žlutě zbarvené.

Funkce opylovačů se u květů mahónií ujímají především včely. Ptáci se zase konzumací modrých, bíle ojíněných bobulí starají o šíření keřů do dalších lokalit. Nezralé plody jsou mírně jedovaté, během zrání však obsah alkaloidu berberidinu výrazně klesá a ptáci mohou plody bez újmy konzumovat.

Pižmoň severní s kopcem Snøhetta v pozadí