Evropa

Balkánská „Niagara“ – vodopády Kravica.

04. 07. 2020

Nejčtenejší


Festival Oktoberfest s dvousetletou tradicí představuje největší světový svátek milovníků piva. Každoročně jej navštíví šest milionů zájemců.

24. 06. 2020

Ohromný přístavní jeřáb Żuraw je dodnes funkční, a navíc průchozí.

19. 06. 2020

Potápění v „medúzové polívce“, mezi množství různých druhů medúz, z nichž některé dosahovaly velikosti našich hlav.

19. 06. 2020


Reklama

Alexanderplatz, neboli Alexandrovo náměstí se slavnou televizní věží patří mezi nejznámější berlínské destinace.

29. 05. 2020

Přístav Douglas na východním pobřeží je hlavním a největším městem Manu. Žije tam 26 tisíc lidí, tedy čtvrtina ostrovní populace.

25. 05. 2020

Dospělý (v popředí) a mladý exemplář orlosupa bradatého. Orlosupi dospívají ve věku pěti let

23. 05. 2020

Z Evropy doby bronzové se zprávy o velkých bitvách nedochovaly, Tollense proto přepisuje historii.

17. 05. 2020

Sobi dodnes tvoří pevnou součást tradice, a to i jako domácí zvířata chovaná na mléko, maso, kůži, k tahu či převážení nákladu.

15. 05. 2020

Příživníci kolem nás

Protože parazitismus vede jak u živočichů tak u rostlin ke zjednodušení stavby těla a ztrátě některých anatomických znaků, je u specializovaných parazitů obtížné zařadit je do systému. Teprve moderní metody využívající analýzu DNA nám proto umožnily poznat jejich nejbližší příbuzné. Tentokrát se seznámíme s jedním druhem, který je domácí u nás v Čechách a se dvěma rostoucími ve Středomoří. Jedná se o velice nápadné rostliny, které na svých toulkách přírodou určitě nepřehlédnete. Na snímku Hlivenec rudý (Cynomorium coccineum), který místy slouží i jako barvířská rostlina.

09. 05. 2020

Reklama

09. 04. 2020

Turismus v Taormině kvete již od 19. století. Vedle množství památek láká návštěvníky zejména výhled na impozantní Etnu.

23. 03. 2020
03. 03. 2020

Karlsruhe, kde se mohl podle některých teorií narodit Hauser. Ve výřezu portrét Kaspara Hausera, na němž je patrná jizva na čele po prvním údajném atentátu.

15. 02. 2020

Přestože žádný druh rostoucí v Evropě není původní, mahónie se zde běžně pěstují a některé druhy i zplaňují. Rod byl pojmenován na počest významného amerického zahradníka irského původu, Bernarda McMahona (1775–1816). Větve mahónií jsou oblíbeným materiálem ve vazačství, používají se především na věnce a vánoční ozdoby.

Tyto keře jsou blízce příbuzné dřišťálům, k nimž je někteří (zejména američtí) autoři přiřazují. Od dřišťálů se ovšem na první pohled liší zpeřenými listy a květenstvím, které se zakládá na vrcholcích větví. Také nemají na větvích palisty přeměněné v trny. Obrannou funkci u mahónií přebírají ostré hrotité zuby kožovitých listů a jedovatý alkaloid berberin, díky němuž je dřevo keřů žlutě zbarvené.

Funkce opylovačů se u květů mahónií ujímají především včely. Ptáci se zase konzumací modrých, bíle ojíněných bobulí starají o šíření keřů do dalších lokalit. Nezralé plody jsou mírně jedovaté, během zrání však obsah alkaloidu berberidinu výrazně klesá a ptáci mohou plody bez újmy konzumovat.

24. 01. 2020

Pižmoň severní s kopcem Snøhetta v pozadí

06. 12. 2019

Stránky

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907