Evropa

Zvracející muž nakažený žlutou zimnicí, knižní ilustrace z roku 1892. Spolu s malárií a ankylostomózou se žlutá zimnice považuje za největšího zabijáka tropů. (zdroj: Wikimedia Commons, Metropolitan Museum of Art, CC0 1.0)

Knóssos představuje nejrozsáhlejší archeologickou lokalitu na Krétě. Ruiny paláce, kde podle pověsti přebývala bestie s býčí hlavou Minotaurus, dnes náležejí k největším turistickým atrakcím ostrova. (foto: Shutterstock)

Snímek, který obletěl svět: čtyřletý Joseph Schleifstein přežil buchenwaldské peklo a krátce po osvobození lágru sedí na nákladním voze UNRRA. (foto: Wikimedia Commons, USHMM, CC0)

Na celém světě existuje přibližně 7 000 různých jazyků. Jen v Evropě je jich okolo 200. (foto: Shutterstock)

Paroží některých sobů je skutečně impozantní. Je až k neuvěření, že takováto struktura vyroste během zhruba čtyř měsíců každý rok znovu. (foto: Shutterstock)

Moře omývá čtyři pětiny bretaňského území. Pobřeží lemované rozeklanými útesy, dlouhé přes tisíc kilometrů, střeží pět desítek majáků. (foto: Shutterstock)

Pro všechny kosatce je typický květ, který je tvořen třemi vnějšími okvětními lístky ohnutými obvykle dolů. Naproti tomu tři vnitřní okvětní lístky se většinou ohýbají nahoru. Rameno trojčetné čnělky je listovitě rozšířené a přitisknuté k vnějšímu okvětnímu lístku. V žlábku kryje tyčinku. Toto uspořádání má svůj praktický důvod: Hmyz při cestě do květu nadzvedne rameno čnělky, a z tyčinky se na něj vysype pyl. Při cestě do dalšího květu se otře o bliznu, která je na konci čnělky a pyl na ni přenese. Některé kosatce mají na vnějších okvětních lístcích kartáček chlupů, jenž umožňuje těžšímu hmyzu – včelám a čmelákům – lépe se na květu přichytit.

Mezi kosatce s kartáčky patří většina zahradních kosatců i mnoho druhů rostoucích ve volné přírodě. Jejich zvláštní skupinou jsou arilové kosatce, které jsou pojmenovány podle límcovitého výrůstku na semeni – arilu. Ten slouží jako masíčko pro mravence. Arilové kosatce se dále dělí na několik sekcí, obvykle se jedná o rostliny velice nápadné svými květy. Do střední a západní Evropy byly jako okrasné rostliny dováženy již v období renesance. Na snímku Iris latifolia. (foto: Wikimedia Commons, Emmanuel Douzery, CC BY-SA 4.0)

Jsou menší a méně nápadné, ale je jich zatraceně moc. Sršně asijské (Vespa velutina) jsou v Evropě od roku 2004 invazním druhem. (foto: Wikimedia Commons, Gilles San Martin, CC BY-SA 2.0)

Kam se poděl odpad?

město: Stockholm | země: Švédsko | počet obyvatel: 978 tisíc

V roce 2010 získal Stockholm jako první město Evropské unie ocenění za své ekologické postoje. A k jeho zelenosti přispívá i fakt, že se severský stát zavázal k boji o zlepšení životního prostředí již v roce 1967. Do roku 2040 by přitom chtěl být klimaticky neutrální a zcela zamezit používání fosilních paliv. Odpad ze švédské metropole se podobně jako ten kodaňský mění v recyklačních elektrárnách na energii. Tamní postupy jsou navíc natolik efektivní, že země dokonce dováží i smetí od sousedů. (foto: Shutterstock)

Humoristická mapa z roku 1870 zachycuje říše v Evropě a na Blízkém východě. (ilustrace: Wikimedia Commons, CC0)

Vstupem USA do války přibyly na západní frontu statisíce vojáků, s jejichž pomocí se konečně podařilo zvrátit poměr sil a zajistit vítězství nad centrálními mocnostmi. (foto: Alamy)

Ve středověku zdobilo panorama Boloni přes sto věží, dochovalo se jich však jen 22. Dominantou metropole zůstává nejstarší univerzita světa, fungující od roku 1088. (foto: Shutterstock)

Florencie, kolébka renesance

Země: Itálie
Počet obyvatel: 366 tisíc
Vzdálenost z Prahy: 742 kilometrů (vzdušnou čarou); autem: 9 h 47 min (1 028 km)

Jméno metropole malebného Toskánska, založené římskými vojáky, znamená „Kvetoucí“. Největší rozkvět města nastal v období renesance, z nějž pochází i typická kupole nejikoničtější stavby Florencie: katedrály Santa Maria del Fiore. Stavba samotné budovy začala na konci 13. století, dokončení se však protáhlo. Nečekaným technickým problémem se ukázala výstavba obří kupole, s níž si dokázal poradit až Filippo Brunelleschi – kupole byla dokončena roku 1434. Florencií protéká řeka Arno, na níž stojí i jeden z nejslavnějších mostů světa, Ponte Vecchio. (foto: Shutterstock)

Načesané slečinky v Měsíční krajině na ostrově Tenerife. (foto: © Jan Vítek)

Přístav v části ostrova, která je pojmenována Coricella, s typickými rybářskými čluny. (foto: Shutterstock)