26. 04. 2022Ilustrace zachycuje dvojhvězdný systém, ve kterém může dojít k explozi mikronovy. Jak materiál dopadá na horký povrch bílého trpaslíka, dojde v blízkosti jednoho z pólů k zažehnutí exploze mikronovy.
17. 10. 2021Krabí mlhovina (vpravo) představuje zřejmě nejslavnější pozůstatek supernovy (SN 1054). Její explozi zaznamenali čínští hvězdáři v roce 1054. Vlevo dole pozůstatek Tychonovy supernovy (SN 1572), jež byla jako jedna z mála viditelná pouhýma očima. Vlevo nahoře Cassiopea A, nejjasnější zbytek po supernově (v radiovém oboru). Světlo z výbuchu k nám dorazilo zřejmě před 350 lety.
10. 10. 2021Z materiálu supernov vznikají molekulární mračna a z nich se zas po čase rodí nové hvězdy i planety.
24. 09. 2021Zvětšený pohled na vesmírnou dutinu ukazuje molekulární mračna Persea a Býka (modrá a červená) na jejím „povrchu“.
26. 06. 2021V hypernově se jádro hvězdy hroutí přímo do černé díry a z pólů její rotace vytrysknou dva extrémně energetické proudy plazmatu, dosahující takřka rychlosti světla.
23. 03. 2021Loňský výbuch o síle 1,12 kilotun TNT se zařadil do první desítky nejaderných explozí historie a byl vůbec nejsilnější takovou explozí v 21. století.
19. 11. 2020Populární Krabí mlhovina
Mezi nejznámější pozůstatky po výbuchu supernovy patří Krabí mlhovina (M1) v souhvězdí Býka. Explodující stálici sledovali pouhýma očima čínští hvězdáři v roce 1054. Zářila tak jasně, že byla po 23 dnů viditelná i na denní obloze a na nočním nebi svítila téměř dva roky. Krabí mlhovinu od nás dělí 6 500 světelných roků, její současný pozorovatelný průměr dosahuje 11 světelných let a rozpíná se rychlostí 1 500 km/s. Její detailní snímky pořídil Hubbleův teleskop. Zhruba uprostřed M1 se nachází pulzar o průměru asi 30 km, rotující rychlostí 30 otáček za sekundu.
25. 07. 2020Krabí mlhovina je emisní mlhovina, která se nachází v souhvězdí Býka. Poprvé ji pozoroval John Bevis v roce 1731. Mlhovina je pozůstatkem supernovy SN 1054, kterou v roce 1054 pozorovali čínští a arabští astronomové.
12. 05. 2020Výbuchem supernovy s označením SN 1054 vznikla Krabí mlhovina. V centru mlhoviny se nachází rotující neutronová hvězda s průměrem přibližně 28–30 km, která vysílá pulsy záření ve frekvenci od gama záření až po rádiové vlny 30× za sekundu.
05. 03. 2020Exploze prototypu SN1 při kryogenním testu
11. 09. 2019Jezero u severního pólu Titanu se strmými břehy
07. 07. 2019Betelgeuze by na místě Slunce zasahovala obálkou až k Jupiteru. Podle přímých i nepřímých pozorování je fotosféra hvězdy značně neklidná a probublává v obřích konvektivních buňkách. Současně stálice vyvrhuje do prostoru velké množství materiálu, jak se v jejím nitru výbušně zapalují reakce těžších prvků
