genetické inženýrství

Pobřežní samotářka

původ: britské ostrovy | kultivace: britské ostrovy

Předchůdce dnešních kultivarů hlávkového zelí sice neznáme, nejspíš se však jednalo o divokou brukev zelnou, která rostla na pobřeží britských ostrovů: V daném prostředí se totiž uplatnila její odolnost vůči soli a zároveň tam mohla „uspokojit“ své vysoké nároky na volný prostor. Vodu a živiny si rostlina ukládala do šťavnatých listů, díky nimž ji zřejmě kolem roku 1000 př. n. l. začali jíst a šlechtit Keltové.

Lidská kůže se skládá ze tří vrstev: pokožky (epidermis), škáry (dermis) a podkožního vaziva. Kromě ochranné role, kdy odděluje vnitřní prostředí organismu od vnějšího prostředí a chrání tak před mikroorganismy, škodlivými látkami a UV zářením, má i řadu dalších funkcí, například smyslovou, termoregulační a podobně.

<p>Mobilní aplikace pro diabetiky byla úspěšně vyzkoušená na myších&nbsp;</p>

<p>Amerických kaštanovníků je dnes v&nbsp;přírodě jen zlomek původních počtů</p>