létání

Monumentální Quetzalcoatlus northropi – obrovští ptakoještěři zřejmě lovili kořist jako jeřábi, vzlétali muhutným skokem a vznášeli se jako kondoři.

Létající mikročip má velikost asi jako zrnko písku.

Na zemi nepůsobí husy indické nijak impozantně. Úplně jinak ovšem vypadají při letu a člověk musí v duchu smeknout, když si uvědomí, do jakých nadmořských výšek je křídla dokážou vynést.

Pelikán kadeřavý (Pelecanus crispus) při přeletu nad řeckým jezerem Kerkini. Let takto těsně nad hladinou je po energetické stránce velmi úsporný.

Křídla ambopteryxe připomínají netopýří. A nebyla moc funkční

Zcela mimořádnými letci jsou kolibříci, kteří nejen dokážou při letu stát na místě, ale umí i couvat.

Takto nějak pravděpodobně vypadali králové druhohorní oblohy azhdarchidi. Největší známý z nich, nazvaný Quetzalcoatlus, měl patnáctimetrové rozpětí křídel.

Na letu kriticky ohrožených ibisů byla ověřena schopnost ptáků precizně využívat vzestupné proudy při letu ve formaci.

Nadějí na výrobu samostatně létajícího mechanismu se Leonardo vzdal na konci 15. století.

Dokonce i některé letecké společnosti nabádají své cestující, aby zvážili ekologičtější jízdu vlakem.

Tučňákům by se let hodil zejména při přesunu od hnízdiště k pobřeží. Přesto bylo pro jejich předky výhodnější upřednostnit pohyb výhradně v mokrém živlu

Tělo S3 2019 tvoří několik druhů uhlíkových vláken, stroj neustále skenuje okolí pomocí laserové technologie lidar a v případě nebezpečí umí sám vzlétnout i přistát.

Nový robot Leonardo překážky obchází, přeskakuje anebo i přelétá.