objev

Význam experimentu dnes v Magdeburku připomíná socha profesora Thomase Virniche. (foto: Shutterstock)

16. 07. 2022

Nejčtenejší


Mikroskop

kdo: otec a syn Janssenovi | kde: Nizozemí | kdy: 1590?

Většina biologických věd by nemohla vzniknout bez mikroskopu, optického zařízení pro zvětšování obrazu. Bez objevu buněk, choroboplodných mikrobů či třeba lidských vajíček a spermií by poznání světa kolem nás bylo nepředstavitelně chudší a nepřesnější. Ačkoliv se první pomůcky pro zvětšení obrazu objevovaly již ve starověké Asýrii a Číně, skutečný mikroskop se zrodil teprve v raném novověku. Existují sice domněnky, že jeho primitivní verzi i dalekohled sestrojil Roger Bacon už ve 13. století, dané tvrzení však nelze dokázat. 

Za skutečného vynálezce mikroskopu se tak tradičně považují holandský výrobce brýlí Hans Janssen a jeho syn Zacharias, kteří údajně kolem roku 1590 zkonstruovali první funkční optický přístroj zmíněného typu. O uvedeném datu nicméně panují pochybnosti, neboť mladšímu z nich tehdy bylo jen deset let. Roku 1609 pak Galileo Galilei představil zdokonalený mikroskop s konkávními i konvexními objektivy, tudíž i s lepší rozlišovací schopností, a o tři roky později ho pod názvem „occhiolino“ neboli „očko“ předvedl polskému králi Zikmundu III. Vasovi. 

V letech 1619 a 1622 prezentoval novinku v Londýně a Římě Cornelius Drebbel z Nizozemí, který rovněž pomáhal rozvíjet mikroskopickou techniku od samého počátku. A roku 1625 Němec Johann Faber konečně přišel s pojmenováním „mikroskop“. V dalších desetiletích se vynález zdokonaloval – načež postupně umožnil objev a výzkum původu nemocí, přesného způsobu rozmnožování člověka i jiných organismů a vnitřní stavby živé i neživé hmoty, čímž přispěl k pochopení podstaty života a okolního světa obecně. (foto: Wikimedia Commons, DjdanilosCC BY-SA 4.0)

11. 07. 2022

Vědci v Západní Austrálii objevili vůbec první mnohonožku s více než tisíci končetinami.

14. 04. 2022
26. 03. 2022


Reklama

31. 08. 2021

Synchronizované zívání představuje pro lvy signál sociální soudržnosti.

10. 08. 2021

V důsledku globálního oteplování se stále víc dostávají do vzájemného kontaktu medvěd hnědý (Ursus arctos) s medvědem ledním (Ursus maritimus). Kříženci, kteří se začínají objevovat, mají přezdívku „pizzly“.

04. 08. 2021
10. 04. 2021

Vizualizace znázorňuje oběžné dráhy trojice objektů v systému HR 6819. Soustavu tvoří vnitřní pár složený z hvězdy (modrá dráha) a nově objevené černé díry (červená dráha). Třetí těleso – opět hvězda – obíhá kolem páru ve větší vzdálenosti (dráha znovu modře).

07. 05. 2020

Nadějí na výrobu samostatně létajícího mechanismu se Leonardo vzdal na konci 15. století.

23. 11. 2019

Reklama

22. 10. 2019

Místo nálezu neznámého materiálu.

04. 09. 2019

Přestože dnes považujeme dodržování přísných hygienických zásad v nemocnicích za naprostou samozřejmost, rozhodně tomu tak vždy nebývalo.

27. 08. 2019

Od auta po žvýkačku

Když Japonci ovládli značnou část jihovýchodní a východní Asie a Tichomoří, získali mimo jiné kontrolu nad kaučukem – strategickou surovinou pro výrobu pneumatik. Americká vláda musela nedostatkové zboží okamžitě nahradit. Spustila proto tajný výzkumný program, jehož výsledkem se stal syntetický kaučuk GRS neboli Government Rubber Styrene. Už dřív jej sice vyráběli Němci i Sověti, nicméně právě nová americká technologie jej podstatně zlevnila a umožnila jeho rozšíření: Na konci války dosáhla produkce dvojnásobku globální výroby přírodního kaučuku. Později našel GRS široké využití například u pneumatik, těsnicích prostředků, fotbalových míčů, ale i u tehdejší novinky – žvýkačky.

05. 05. 2018

Pečeť ze starověkého Jeruzaléma, stará 2 700 let

03. 01. 2018
13. 03. 2016

Stránky

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907