objevy

<p>Studie vrabcovitých prokázala, že průměrné teploty zásadně ovlivňují velikost ptačího zobáku</p>

<p>Už více než třicet let sledují vědci lišky, které žijí na území anglického Bristolu</p>

<p>Netopýr z&nbsp;karibského ostrova sv. Vincenta je větší, a má jinak utvářenou lebku i zuby</p>

<p>Medovice není nikdy dost a tak se mravenci rodu Myrmica snaží aspoň kapičku získat</p>

<p>Vyhřívání na slunci patří k&nbsp;důležitým ranním rituálům</p>

<p>Na slabý a pravidelný hluk si obyvatelé moří zvyknou. Zvuky překračující určitou hranici ale ohrožují jejich přežití</p>

<p>Na příkladu zrnokazovitých brouků bylo prokázáno, že vynucené oplodnění může vést k&nbsp;záhubě druhu.</p>

<p>Svět viděný v ultrafialovém světle je pro člověka nezvyklý, ale pro soba mnohem bezpečnější. Podle tohoto snímku si přibližně můžete představit, jak sobi vidí své okolí</p>

<p>Výzkum prokázal, že chobotnice dokážou svá chapadla používat velmi cíleně</p>

<p>Orangutani neumějí plavat, ale k&nbsp;vodě se odváží a pomocí nejrůznějších nástrojů dokonce umí ulovit rybu</p>

<p>Keporkaci trefí do kýžených destinací až neuvěřitelně přímou cestou</p>

<p>Pohled na nangrovový porost&nbsp;z moře, ve výřezu záběr pod hladinou, který ukazuje uchycení kořenů v pobřežním dně.</p>

<p>Dokážete spočítat množství ok na pavím ocase? Paví samičky zřejmě ano…</p>

<p>V organismu nemocného slona se během jeho života vystřídá bezpočet generací bakterií, které chorobu vyvolaly. Obranou pro další sloní generaci je pohlavní rozmnožování</p>

<p>Obojživelníci jsou nejzranitelnějšími živočichy a vymírají dvěstěkrát rychleji než jiné druhy. Na obrázku mločík červený (Pseudotriton ruber)</p>