objevy

<p>Záchrana zlomku rozlohy světových oceánů může zachránit většinu mořských savců včetně vyder mořských</p>

<p>Jed kobry ublíží obětem, ale ne jiné kobře. Ta neochrne díky tomu, že reakce svalu na nervový vzruch je chráněna „cukrovým deštníkem“</p>

<p>Ryby z&nbsp;čeledi pyskounovitých jsou velmi zvídavé a dokážou dokonce používat nástroje</p>

<p>Zebřičky si nevybírají samce jen podle velikosti těla a tělesné kondice. Neméně důležitá je povaha</p>

<p>Vedle neobvyklého zpěvu mají hvízdalky pěnodějné ještě jeden neobvyklý rys. Během páření (amplexu) vytváří žáby pěnu, která zabrání vysychání vajíček během období sucha a zřejmě je částěčně brání i před predátory</p>

<p>Světloun pestrý je poměrně malá rybka připomínající profilem těla žraloka. Opravdu zajímavou ji ovšem činí schopnost svítit zvláštními orgány umístěnými na několika místech těla</p>

<p>Žralok má na rypci takzvané Lorenziniho ampule, jejichž prostřednictvím mimo jiné vnímá slabé proudy vznikající v důsledku jeho vlastního pohybu v magnetickém poli</p>

<p>Není vyloučeno, že včelám je schopnost metabolizovat některé jedovaté látky dána již odedávna</p>

<p>Studie vrabcovitých prokázala, že průměrné teploty zásadně ovlivňují velikost ptačího zobáku</p>

<p>Už více než třicet let sledují vědci lišky, které žijí na území anglického Bristolu</p>

<p>Netopýr z&nbsp;karibského ostrova sv. Vincenta je větší, a má jinak utvářenou lebku i zuby</p>

<p>Medovice není nikdy dost a tak se mravenci rodu Myrmica snaží aspoň kapičku získat</p>

<p>Vyhřívání na slunci patří k&nbsp;důležitým ranním rituálům</p>

<p>Na slabý a pravidelný hluk si obyvatelé moří zvyknou. Zvuky překračující určitou hranici ale ohrožují jejich přežití</p>

<p>Na příkladu zrnokazovitých brouků bylo prokázáno, že vynucené oplodnění může vést k&nbsp;záhubě druhu.</p>