oceán

Čtyři jezdci apokalypsy od sochaře Jasona deCaires Taylora v řečišti londýnské Temže. Instalace má poukázat na nebezpečné změny klimatu.

Vlna u poloostrova Ucluelet dosahovala výšky 17,6 metrů a okolní vlny převyšovala trojnásobně. (ilustrační foto Shutterstock)

Mimas, nejmenší a nejvnitřnější z osmi hlavních měsíců Saturnu, může být dostatečně teplý, aby ukrýval globální vodní oceán.

Odlomená kra A68A, obklopená menšími úlomky, 21. listopadu 2020.

Objevená kost podle odborníků patřila dávno vyhynulé třetihorní velrybě Diorocetus hiatus. Útočníkem byl patrně rovněž vyhynulý žralok Carcharodon (Cosmopolitodus) hastalis.

Hrbáči s velkými křídly

Keporkaka lze snadno rozeznat podle až pětimetrových prsních ploutví, od nichž se odvozuje i jeho latinské jméno Megaptera neboli „velké křídlo“. Z hrbolků na jejich hranách a na hlavě vyrůstají vousky, jež zvířeti zřejmě slouží k orientaci v kalných vodách, kde nemůže využít zrak. Pro keporkaky je charakteristický zpěv, který se u nich projevuje ze všech velryb nejvýrazněji. V tropických vodách zpívají v době páření pouze samci, jednotlivé nápěvy se stále opakují a mohou trvat i víc než deset minut. Je pravděpodobné, že čím delší a hlubší zpěv, tím víc samec demonstruje svoji sílu.

Oceánský lapač Jenny v akci - během 12týdenní mise se mu podařilo z oceánu odstranit 10 tun odpadu.

Udržování podmořských ropovodů s využitím lidské síly stojí víc než dva miliony korun za jediný den. V blízké budoucnosti by je však mohly značně urychlit a zlevnit autonomní drony.

Hromady mrtvých mlžů na mořském břehu v Britské Kolumbii

Antarktida postupně praská a vytéká z ní roztátý led do oceánu. Snímky satelitu Landsat 8 ukazují jezero v Antarktidě před (vlevo) a po jeho zmizení (vpravo).

Pokles obsahu kyslíku může vést ke ztrátě živočišných druhů. Pokles úrovně kyslíku naopak využívají některé bakterie.

Podmořské erupce mohou uvolňovat ohromující množství energie.