oceán

Plastový odpad vylovený z Velké tichomořské odpadkové skvrny. (foto: The Ocean Cleanup, CC0)

Z čelního pohledu je velmi dobře patrný neobvyklý tvar žraločího rypce. (foto: © Martin Procházka, se souhlasem k publikování)

Nejdelší „podmořská lavina“ se valila více než 1 100 km, až do hloubky 4 500 m.

Velryby bývají pod vodou velmi hlučné, vědci a ochránci přírody toho chtějí využít k mapování jejich pohybu. (foto: Wikimedia Commons, National Marine Sanctuaries, CC0)

Maledivské plovoucí město svým tvarem připomíná podmořské korály.

To, co vypadá jako žlutá dlážděná cesta do bájné Atlantidy, je ve skutečnosti ukázkovým příkladem dávné vulkanické geologie.

Čtyři jezdci apokalypsy od sochaře Jasona deCaires Taylora v řečišti londýnské Temže. Instalace má poukázat na nebezpečné změny klimatu.

Vlna u poloostrova Ucluelet dosahovala výšky 17,6 metrů a okolní vlny převyšovala trojnásobně. (ilustrační foto Shutterstock)

Mimas, nejmenší a nejvnitřnější z osmi hlavních měsíců Saturnu, může být dostatečně teplý, aby ukrýval globální vodní oceán.

Odlomená kra A68A, obklopená menšími úlomky, 21. listopadu 2020.

Objevená kost podle odborníků patřila dávno vyhynulé třetihorní velrybě Diorocetus hiatus. Útočníkem byl patrně rovněž vyhynulý žralok Carcharodon (Cosmopolitodus) hastalis.

Hrbáči s velkými křídly

Keporkaka lze snadno rozeznat podle až pětimetrových prsních ploutví, od nichž se odvozuje i jeho latinské jméno Megaptera neboli „velké křídlo“. Z hrbolků na jejich hranách a na hlavě vyrůstají vousky, jež zvířeti zřejmě slouží k orientaci v kalných vodách, kde nemůže využít zrak. Pro keporkaky je charakteristický zpěv, který se u nich projevuje ze všech velryb nejvýrazněji. V tropických vodách zpívají v době páření pouze samci, jednotlivé nápěvy se stále opakují a mohou trvat i víc než deset minut. Je pravděpodobné, že čím delší a hlubší zpěv, tím víc samec demonstruje svoji sílu.