potápění

Při každém ponoru byli žraloci modří velice kontaktní a vydrželi s námi po celou dobu našeho pobytu pod vodou. (foto: Martin Procházka - se souhlasem k publikování)

Lampovník tuporypý (Myctophum obtusirostre) obývá tropické vody tří oceánů. Dokáže se potopit až do hloubky okolo 700 metrů. (foto: Shutterstock)

Žahavý talíř 

Nejdelším dnes žijícím živočichem kupodivu není žádná z velryb, ale medúza známá jako talířovka obrovská (Cyanea capillata). Tento mořský žahavec se vyskytuje především v chladných vodách Severního ledového oceánu, Atlantiku a Pacifiku a jeho systematická příslušnost a množství druhů či poddruhů je stále předmětem sporů. Ačkoliv klobouky talířovek běžně nepřesahují průměr zhruba 50 centimetrů, u rekordního exempláře, zaznamenaného roku 1865 na východě Spojených států, naměřil slavný přírodovědec Luis Agassiz mnohem větší rozměry. Talíř vyplaveného obra měřil v průměru 2,3 metru a celková délka živočicha údajně přesahovala 36,6 metru. Délkou tak o několik metrů překonává i největšího kytovce plejtváka obrovského.

Ještě delší než talířovka obrovská měla údajně být pásnice pásmovka velká (Lineus longissimus), dravý bezobratlý živočich s velmi dlouhým elastickým tělem, jenž obývá především evropské pobřeží Atlantiku. Nepotvrzené údaje hovoří až o délce kolem 55 metrů, reálnější jsou však odhady zhruba třicetimetrových pásmovek. (foto: Shutterstock)

Delfíni umí při náhlém vynoření usměrnit tvorbu bublinek dusíku tak, aby se jim nedostávaly do krevního oběhu a nekolovaly po těle. (foto: Unsplash, NOAA, CC0)

Nejbezpečnější způsob, jak si vychutnat podmořské vraky, představuje prostá obhlídka zvenčí. (foto: Shutterstock)

Kareta obrovská (Chelonia mydas) - želva se musí pravidelně nadechovat u hladiny, jinak by se utopila. Pokud ji budeme v tento moment honit a chtít vyfotit příliš zblízka, může se vylekat a místo, aby se v klidu nadechla, vydá zbytek vzduchu na únik. Může to pro ni mít fatální následky.

Mládě si s mámou často hraje v hloubce. Schovává se pod jejím tělem a kojí se, nebo vyhlíží směrem k hladině a připravuje se na nádech, jako na tomto snímku.

Žraloky Perezovy jsme potkávali při každém ponoru. Potápění s těmito poměrně mohutnými parybami může být pro někoho adrenalinovým zážitkem. Je třeba však zachovat klid a přítomnost nádherných a elegantních tvorů si užít.

Název dugong pochází z malajštiny, kde „duyung“ znamená „mořská dáma“. Vzhledově tato paralela dost vázne, ale je pravda, že v přítomnosti potápěčů se tito tvorové chovají velmi povzneseně.

Nejdůležitějším plynem atmosféry je dusík – plyn špatně rozpustný v kapalinách, který v lidském těle v podobě bublinek dokáže napáchat rozsáhlé škody. 

Udržování podmořských ropovodů s využitím lidské síly stojí víc než dva miliony korun za jediný den. V blízké budoucnosti by je však mohly značně urychlit a zlevnit autonomní drony.

Rak signální se nechává bez problému obdivovat zblízka.

Ploutve na freediving umožňují s vynaložením minimálního úsilí dosáhnout co nejvyšší rychlosti.

Pád do hlubin 

kde: Mexiko, poloostrov Yukatán 

Po celém pobřeží Yukatánu jsou rozesety „cenoty“ – závrty krasového původu, které vznikají v jeskyních s provalenými stropy. Mezi jejich zvláštnosti obvykle patří přítomnost dvou druhů vody: sladké a slané. Zatímco ta sladká pochází z pramenů a dešťů a drží se v horní vrstvě, těžší slaná proniká do cenot skrz tunely propojené s mořem.