pozorování

Obdélníková mapa uvádí přibližné polohy významných těles Sluneční soustavy na březnovém nebi. U Měsíce jsou zvýrazněny pozice (včetně přesného data), v nichž nastává první čtvrt, úplněk, poslední čtvrt a nov.

Eridanus je šesté největší souhvězdí z 88 souhvězdí moderní astronomie. V Česku je viditelná pouze jeho severní část, ovšem alespoň z části jej lze pozorovat kdekoliv na Zemi.

3. ledna nás čeká každoroční maximum meteorického roje Kvadrantid.

ISS přelétá nad našimi hlavami velmi rychle

Listopadový superúplněk v Kalifornii

Emisní a reflexní mlhovina IC 405 obklopující hvězdu AE Aurigae (jasná modrá stálice poblíž středu fotografie) si označení „planoucí“ jistě zaslouží. Oheň bychom v ní však hledali marně. Světlé oblasti má na svědomí zářící vodík, zatímco ty tmavé tvoří drobná zrnka mezihvězdného prachu bohatá na uhlík

<p>Plejády jsou vidět pouhým okem, ale ke spatření komet je ale třeba triedr.</p>

<p>Raritou letošního podzimu by mohla být nová, poměrně jasná kometa C/2017 O1. Během října a listopadu by tato kometa mohla dosáhnout až 7. magnitudy.</p>

<p>Snímek zachycující zákryt Saturnu Měsícem je ve skutečnosti složený ze tří samostatných snímků. Velikost obou těles a jejich poloha ale zůstala zachována.</p>

<p>Slovo „rovnodennost“ naznačuje, že den by měl být stejně dlouhý jako noc. Jenže sluneční kotouč není bod a jeho paprsky se navíc v atmosféře ohýbají. Den během podzimní rovnodennosti tak trvá zhruba o 10 minut déle než noc.</p>

<p><!--break--></p>

<p>Úplné zatmění Slunce 21. srpna 2017</p>

<p>Takhle zachytil déšť Perseid v roce 2016 Petr Horálek nad slovenskou obcí&nbsp;Vrchteplá.</p>