31. 12. 2022Mrazuvzdorná žába (-18 °C)
Mezi obratlovci bezpochyby patří k nejodolnějším bojovníkům s mrazem skokan lesní (Rana sylvatica), severoamerický žabí druh, vyskytující se i ve velmi chladných oblastech Kanady a Aljašky. Tyto žáby obvykle dorůstají délky kolem 8 centimetrů a mají žluto-červeno-hnědé zbarvení. Dokážou doslova zmrznout a po čase se zase rozmrazit, aniž by tím byly jakkoliv poškozeny jejich životní funkce. Výzkum ukázal, že žabky zvládnou až sedm měsíců ve stavu zmrazení při teplotách -14 °C až -18 °C. Žádný jiný obratlovec by podobné podmínky nepřežil. Žáby tohoto výkonu dosahují zejména díky zvýšení množství cukru glukózy ve svých buňkách, které tak stabilizují a zabraňují nadměrné ztrátě vody.
Není divu, že se o tyto žabky zajímají i vědci – jejich schopnost snášet mráz a přežívat ve stavu jakési kryohibernace jim vysloužila přední pozici při výzkumu kryoprezervace, což je metoda uchovávání biologického materiálu prostřednictvím jeho zmrazení. (foto: Shutterstock)
10. 02. 2019Pod zelenou střechou
Turfové neboli trávníkové domky na Islandu jsou výsledkem adaptace na drsné klima a chlubí se víc než tisíciletou historií. Základ tradičního stavení umístěného často na svahu kopce tvoří ploché kameny, nesoucí dřevěnou konstrukci. Na ni se pokládá vrstva hlíny a osazuje se drny. Stavitelé je seřezávají z půdy v dlouhých pásech, jimiž pak pokryjí střechu pro zajištění výborné tepelné izolace. Podlaží vzniká ze dřeva, kamení či zeminy, v závislosti na účelu domu.
25. 10. 2018Zepředu i zezadu
Mandril rýholící | tropická Afrika
Na těle dospělých samců mandrila rýholícího jsou zdaleka nejnápadnější pestře vybarvené líce. Nezvyklé odstíny však kryjí i jejich genitálie a řitní otvor, kde se mísí červená s růžovou, modrou či fialovou. Dominantní vůdci smeček mají navíc výraznější zbarvení než podřízení samci.
16. 09. 2018Dračí krev pod kůrou
Dračinec rumělkový
Dračinec rumělkový najdete pouze na jemenském ostrově Sokotra a jméno získal podle temně rudé mízy, jež se přirovnává k dračí krvi. Majestátní deštníkovitá koruna zůstává stromům po celý rok a rostou v ní drobné bobule, které se po dozrání vybarví do oranžova.