příroda

Mrazuvzdorná žába (-18 °C)

Mezi obratlovci bezpochyby patří k nejodolnějším bojovníkům s mrazem skokan lesní (Rana sylvatica), severoamerický žabí druh, vyskytující se i ve velmi chladných oblastech Kanady a Aljašky. Tyto žáby obvykle dorůstají délky kolem 8 centimetrů a mají žluto-červeno-hnědé zbarvení. Dokážou doslova zmrznout a po čase se zase rozmrazit, aniž by tím byly jakkoliv poškozeny jejich životní funkce. Výzkum ukázal, že žabky zvládnou až sedm měsíců ve stavu zmrazení při teplotách -14 °C až -18 °C. Žádný jiný obratlovec by podobné podmínky nepřežil. Žáby tohoto výkonu dosahují zejména díky zvýšení množství cukru glukózy ve svých buňkách, které tak stabilizují a zabraňují nadměrné ztrátě vody.

Není divu, že se o tyto žabky zajímají i vědci – jejich schopnost snášet mráz a přežívat ve stavu jakési kryohibernace jim vysloužila přední pozici při výzkumu kryoprezervace, což je metoda uchovávání biologického materiálu prostřednictvím jeho zmrazení. (foto: Shutterstock)

31. 12. 2022

Nejčtenejší


Ačkoliv patří zánik světa k nejoblíbenějším tématům popkultury, vyhubit pozemský život je mnohem náročnější, než by se na první pohled zdálo…

30. 03. 2019

Živé ploty působí esteticky, ale zároveň jsou také domovem mnoha druhů živočichů i jiných rostlin.

13. 03. 2019
06. 03. 2019


Reklama

V pralesním porostu se ukrývá i lepoještěr obrovský, který vyhledává vlhčí horské lesy v blízkosti řek.

19. 02. 2019

Pod zelenou střechou 

Turfové neboli trávníkové domky na Islandu jsou výsledkem adaptace na drsné klima a chlubí se víc než tisíciletou historií. Základ tradičního stavení umístěného často na svahu kopce tvoří ploché kameny, nesoucí dřevěnou konstrukci. Na ni se pokládá vrstva hlíny a osazuje se drny. Stavitelé je seřezávají z půdy v dlouhých pásech, jimiž pak pokryjí střechu pro zajištění výborné tepelné izolace. Podlaží vzniká ze dřeva, kamení či zeminy, v závislosti na účelu domu.

10. 02. 2019
29. 12. 2018
04. 12. 2018

Leguánek anolis rudokrký (Anolis carolinensis) pomohl vědcům dokázat, že obnovené části těla mají jen některé vlastnosti původních.

12. 11. 2018

Hroznýšovce kubánského můžete v Česku spatřit v mnoha zoologických zahradách - v Brně, Liberci, Praze, Děčíně nebo třeba v Jihlavě.

11. 11. 2018

Reklama

Aby lidé kmene Bajau Laut vydrželi tlak v hloubce přes 70 m, propichují se už malým potápěčům ušní bubínky. Tibetští šerpové zase na rozdíl od nás vdechují do rozšířených plic víc vzduchu.

25. 10. 2018

Zepředu i zezadu

Mandril rýholící  | tropická Afrika

Na těle dospělých samců mandrila rýholícího jsou zdaleka nejnápadnější pestře vybarvené líce. Nezvyklé odstíny však kryjí i jejich genitálie a řitní otvor, kde se mísí červená s růžovou, modrou či fialovou. Dominantní vůdci smeček mají navíc výraznější zbarvení než podřízení samci.   

25. 10. 2018

Sanové jsou vytáhlí a štíhlí. Tenké končetiny a rovněž užší boky se navíc lépe hodí pro dlouhý běh. Eskymákům zase díky lepšímu zpracovávání lipidů nevadí tučná potrava.

21. 10. 2018

Dračí krev pod kůrou

Dračinec rumělkový

Dračinec rumělkový najdete pouze na jemenském ostrově Sokotra a jméno získal podle temně rudé mízy, jež se přirovnává k dračí krvi. Majestátní deštníkovitá koruna zůstává stromům po celý rok a rostou v ní drobné bobule, které se po dozrání vybarví do oranžova. 

16. 09. 2018
16. 09. 2018
08. 09. 2018

Stránky

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907