Římská říše

Katalánská kompanie, středověký předchůdce soukromých vojenských společností, přijíždí pod vedením Rogera de Flor v roce 1303 do Byzance. (ilustrace: Wikimedia Commons, CC0)

Scéna ze Shakespearova dramatu Koriolanus – hlavní postava čelí spílání svých krajanů. (ilustrace: Folger Shakespeare Library, CC BY-SA 4.0)

Veškeré prameny se shodují v tom, že Hypatia byla vzorem mravní odvahy, počestnosti a občanské angažovanosti. Za její smrt nebyl nikdo potrestán. (foto: Wikimedia Commons, CC0)

Jeden ukřižovaný byl nalezen u italské La Lardy, druhý v egyptském Mendesu a třetí v severovýchodním Jeruzalémě ve čtvrti Giv’at ha-Mivtar. Kostra číslo 4 926 z anglického Fenstantonu je teprve čtvrtá svého druhu na světě. (foto: Shutterstock)

Zásah sabinských žen podle francouzského malíře Jacques-Louise Davida. S novorozeňaty v rukou ženy neohroženě rozdělily obě bojující strany – své sabinské otce i bratry a římské manžele. (foto: Wikimedia Commons, CC0)

Rekonstrukce průběhu stavby římského akvaduktu, a to bez použití malty, zato s primitivními  jeřáby. (ilustrace: Shutterstock)

Smrt Kleopatry od britského malíře Reginalda Arthura. (zdroj: Wikimedia Commons, CC0)

Nedochovaly se žádné busty, které by prokazatelně zachycovaly Kleopatřinu tvář. Podle dobových mincí s její vyraženou podobou však můžeme soudit, že měla vysoké čelo, špičatou bradu, výrazné lícní kosti, a především prominentní orlí nos, který jí dodával „orientální“ exotické vzezření, hodné majestátních faraonů. (ilustrace: Shutterstock)

Pozůstatky Neronova mostu na snímku z roku 2007. (foto: Wikimedia Commons, ColdShine, CC BY-SA 2.5)

Prohlášení Claudia císařem, od Lawrence Alma-Tadema, 1867. Podle jedné z verzí příběhu o Claudiovi, jej členové Pretoriánské gardy v roce 41, poté co byl zavražděn císař Caligula, objevili jak se skrývá za závěsem a prohlásili ho císařem. (ilustrace: Wikimedia Commons, Sotheby's, CC0)

Bakchův chrám patří mezi nejzachovalejší starořímské stavby v Baalbeku i na celém světě. (foto: Shutterstock)

Objevená hlava mramorového Hérákla z Antikythéry. (foto: Nikos Giannoulakis, CC BY 4.0)

Lidské pozůstatky obětí erupce v domě „Casa del Fabbro“, včetně muže, jehož DNA vědci přečetli.