Římská říše

Mezi chlapci, kteří tvrdý výcvik ve Spartě přežili, vzniklo silné celoživotní pouto.

Dnešní podoba fóra zaniklých Pompejí

Dodnes označujeme opulentní hostiny za lukulské hody, a to podle římského politika Lucia Licinia Luculla, který se proslavil svými rozmařilými bankety.

Sůl byla v Římě nepostradatelná pro přípravu nejoblíbenější omáčky zvané garum. Ta se totiž dělala ze solených ryb fermentovaných několik týdnů na slunci.

Letecké snímky nově objevených táborů římské armády.

Střelba z kanonů a řev umírajících se nad Konstantinopolí rozléhá jako umíráček. 

Konstantinův křest, obraz namalovaný pravděpodobně Gianfrancescem Pennim.

Caesar obdivoval činy Alexandra Velikého a zhlédl se v jeho dobyvatelských taženích.

Lukulské hody movitých Římanů na mozaice z 3. století.

Pohyby země byly příliš obvyklým jevem, než aby mohly obyvatele Pompejí varovat.

Pokusy postavit se centrální moci končily stejně: stovky, ba tisíce přeživších povstalců čekala trýznivá smrt. 

Dříve se soudilo, že ve Středomoří velryby černé a plejtváci šedí nikdy nežili – teď víme, že je zde vyhubili Římané.

Římský námořní útok na Kartágo během třetí punské války (149-146 př. n. l.)

Trosky někdejší říše, na nichž začaly hned vznikat nové státy. Ve výřezu Syagrius, římský správce v severní Gallii, zvaný též poslední Říman.