Středomoří

Dobromysl obecná (Origanum vulgare)

Nať slouží jako koření (oregano) na pizzu, je součástí provensálského koření. V léčitelství se využívá pro aseptické a protizánětlivé účinky, usnadňuje odkašlávání, uvolňuje hladké svaly a zvyšuje vyměšování žluči. Používá se také na obklady a osvěžující koupele. Nať se dříve využívala k barvení vlny. Slouží také jako bohatá včelí pastva. (foto: Wikimedia Commons, Ivar Leidus, CC BY-SA 3.0)

Výška: až 90 cm
Barva květu: fialová
Rozšíření: Azory, Kanárské ostrovy, severní Afrika, Evropa, Malá Asie, Kavkaz, střední Asie, Čína
Ekologie: Křoviny, řídké suché lesy, lesní lemy

Snímek z kráteru podmořského vulkánu Kolombo. (foto: SANTORY, CC0)

Pozůstatky chrám boha Poseidona u řecké vesnice Samiko. (foto: Athens Branch of the Austrian Archaeological Institute, Birgitta Eder, CC BY-SA 4.0)

Ostrov Antiparos v Egejském moři. (foto: Shutterstock)

Tunel objevený pod chrámem Usira a Eset v Taposiris Magna. (foto: Egyptian Ministry of Tourism and Antiquities, CC BY 4.0)

Dosavadní teplotní rekord Evropy byl naměřen v roce 1977 v řeckých Aténách. Tehdy se teplota vyšplhala na 48 °C.

Nil přináší život do pouštní severní Afriky

Květy podražců připomínají masožravky, za něž jsou tyto rostliny někdy omylem pokládány. Květy vyrůstají většinou jednotlivě a jsou souměrné – tři okvětní lístky zcela srůstají v trubku, která je ve spodní části baňkovitě rozšířená. V horní části se vytváří límec, který buď kryje květ před deštěm podobně jako víčka láčkovek, nebo je zvětšený a nápadně zbarvený a láká hmyz.

Tvarem, barvou i vůní jsou květy často podobné mršinám nebo exkrementům, což je pro hmyz další pobídka k navštívení. Květy fungují jako pasti – hmyz, který vleze dovnitř, je uvězněn uvnitř baňky, dokud nedojde k opylení. Ven se nemůže dostat kvůli nazpět ohnutým tuhým chlupům, jimiž je obvykle porostlý celý vnitřek trubky. Nejvíce jich bývá u ústí do baňky. Po opylení chlupy rychle uvadnou a uvolní cestu ven. Hmyz může past snadněji opustit i díky změně polohy (sklopení) opyleného květu.

Podražce jsou značně jedovaté a místně byly využívány i jako léčivky. I když většina druhů podražců (cca 300) jsou dřevnatějící liány, v Evropě se jedná především o byliny se ztloustlým oddenkem nebo kořenem. Liánovité dřevité druhy jsou mezi nimi pouze dva.

Vizualizace teleskopu KM3NeT pod hladinou Středozemního moře.

Bahenní švihlík Spiranthes odorata ze Severní Ameriky dokáže růst i pod vodou.

Klášter Simonos Petras připomíná pevnost na skále

Pozůstatky vraku římské lodi, staré 2 000 let

<p>Dnes se ve městě Neapolis mohou procházet jenom potápěči</p>