technika

Ruský tank T-90A se zapnutými infračervenými zářiči systému Štora-1

LST mají místo i v moderní době, v tomto případě se jedná o korejské plavidlo.

LST u pláže v Inčchonu v září 1950

 

 Bez LST by úspěšné vylodění v Normandii bylo nepředstavitelné

Neúnavný dříč

Mašina určená pro tažení vagónů pro bývalé průmyslové oblasti v okolí Philadelphie, Pensylvánie, USA.

Ani letadlo, ani loď 

ekranoplán
typ: létající, vznášedlová loď | vznik: 60. léta 20. století

Ekranoplán v sobě kombinuje nejlepší vlastnosti letadla, vznášedla a lodi: Do rychlosti 80 km/h se chová jako plavidlo, při 100 km/h se díky tzv. dynamickému přízemnímu efektu „mění“ ve vodní kluzák a ve 150 km/h je z něj (mírně neohrabané) letadlo. Uvedenou technologii zdokonaloval v 60. letech Sovětský svaz, který chtěl stroj využívat v armádě: Ekranoplán se totiž díky letu ve výšce několika málo metrů nad hladinou dokázal vyhnout lodním minám, nedal se zasáhnout torpédy, nemusel se dotýkat hladiny, takže jej nezachytily sonary, a zároveň nelétal dost vysoko, aby jej detekovaly radary. Řada technických zádrhelů a komplikací však jeho plné nasazení znemožnila.

Na začátku 19. století prozářilo ulice plynové osvětlení

Šikovný uklízecí robot obstará jako vysavač a mop až 200 metrů čtverečních podlahy bez zásahu obsluhy.

O Ponrepův biograf byl od počátku velký zájem

Císař odmítal mít telefon na stole, a tak mu ho zřídili na klosetu.

Událost, známá jako železniční neštěstí v Montparnassu, se objevila i v trikové scéně Scorseseova filmu Hugo a jeho velký objev či na obalu jednoho alba hardrockové skupiny Mr. Big.

LeTourneau: Terénní stonožka

Obří terénní vozidlo se zrodilo v hlavě geniálního amerického vynálezce Roberta Gilmoura LeTourneaua. Délkou i provozním řešením připomíná vlak a jeho základní myšlenka vychází z lokomotivy, která díky dieselelektrickým generátorům produkuje dost energie na uvedení zbylé části soupravy do pohybu. Netřeba dodávat, že zkonstruování takového kolosu nebylo snadné, nicméně v roce 1958 konečně vznikla zcela funkční verze TC-497: poháněly ji čtyři turbínové motory s celkovým výkonem 4 680 koní, její kola měřila 3 m v průměru a celá souprava dosahovala úctyhodných 170 m. V „lokomotivě“ dokonce zbylo místo pro ubikaci, v níž mohlo žít až šest zaměstnanců. Maximální rychlost kolosu ovšem činila pouhých 32 km/h.

Funkční mnohokolka navíc bohužel přišla v době, kdy už se o přepravu těžkých břemen v terénu staraly výkonné transportní vrtulníky. Pozemní vlaky proto skončily na vrakovištích nebo v muzejních expozicích.

Na přelomu 19. a 20. století měla již tuzemská železniční síť zhruba dnešní podobu