technika

Rozkvetlý ciferník

Edinburské kvetoucí hodiny
kde: Edinburgh, Skotsko | zvláštnost: nejstarší kvetoucí hodiny 

Hodinářské řemeslo jde ruku v ruce s designem a světem luxusu, své o něm však vědí i květináři: Spojit příjemné s užitečným se poprvé rozhodl správce edinburského městského parku John McHattie v roce 1903, kdy tam nechal umístit obrovský ciferník posázený pestrobarevnými květinami. První verze měla jen jednu ručičku, druhá přibyla o rok později. Až do roku 1973 však museli zaměstnanci jejich pohyb zajišťovat manuálně, než byl instalován elektrický pohon. Ciferník měří v průměru 3,6 metru, kvete vždy od července do října a velká ručička ztěžkne pod zátěží zeleně na 36 kilogramů. Počet použitých rostlin vzrostl z počátečních 13 tisíc na současných 35 tisíc. (foto: Shutterstock)

01. 09. 2022

Nejčtenejší


Legenda aviatiky

Louise Blériota není ve světě létání potřeba představovat – do dějin se zapsal už v roce 1909 jako první člověk, který v letadle překonal kanál La Manche. Nemusíme asi dodávat, že šlo o stroj vlastní konstrukce, jehož repliku nesoucí název Blériot XI je dnes možné obdivovat na různých leteckých dnech po celé Evropě.

10. 08. 2022

„Poháněný krunýř“ exoskeletonu Onyx pro spodní část těla se skládá z popruhů a kloubů, které snímají z nositele část zátěže.

20. 01. 2022

K většině katapultáží dochází nízko u země, nebo přímo po nechtěném kontaktu s ní (nehoda  britského harrieru v Afghánistánu, 2009).

02. 12. 2021


Reklama

V září 2003 se z F-16 musel katapultovat kapitán Stricklin, člen předváděcího týmu Thunderbirds. Přestože k události došlo těsně nad zemí, neutrpěl díky systému ACES II žádná zranění.

25. 11. 2021

V britském Fairfordu došlo roku 1993 ke srážce stíhaček MiG-29, život oběma letcům zachránila sedadla K-36.

18. 11. 2021
16. 11. 2021
20. 10. 2021

Suchou nohou přes Záliv

most Krále Fahda
kde: Saúdská Arábie, Bahrajn | délka: 25 km

Spojnici Saúdské Arábie a ostrovního státu Bahrajn tvoří pět větších celků, které upevňuje 536 betonových pylonů a sedm náspů v mělčích vodách Perského zálivu. Díky velké oblibě mostu se nakonec jeden z náspů rozšířil natolik, že na něm vyrostla mešita, kancelář imigračního oddělení i řada fastfoodových restaurací. Stavba vznikala v letech 1981–1986 a náklady dosáhly v přepočtu 17 miliard korun. Pandemie koronaviru však most Krále Fahda pro osobní vozidla uzavřela. (foto: Shutterstock)

01. 07. 2021

S větrem o závod

autor: Graeme Obree | model: Beastie

Beastie – anglicky „bestijka“ – je tzv. prone bike, tedy kolo, na němž se za jízdy leží břichem k zemi. Tento konkrétní model patří závodníkovi Graememu Obreemu, který si ho sám navrhl i sestavil a dál si k němu nechal vyrobit speciální aerodynamickou slupku s průčelím. S futuristicky vyhlížejícím strojem se pak v roce 2013 zúčastnil závodu World Human Powered Speed Championships v nevadské poušti, kde se mu povedlo zdolat rychlostní rekord v kategorii prone bike: Svoji Beastie „vybičoval“ k rychlosti 91,12 km/h. (foto: Profimedia)

19. 06. 2021

Reklama

Dobu, za kterou byl rychlík schopen urazit vzdálenost mezi Prahou a Bratislavou, se podařilo překonat až pendolinem na novém železničním koridoru v 21. století.

30. 05. 2021

Ukousnout si z Wurzburgu

Popis operace Biting nevypadá snadno ani na papíře: britští commandos se při ní úspěšně pokusili o odvážnou „krádež za bílého dne“, a to na území plně kontrolovaném nepřítelem. Tedy v Brunevalu v okupované Francii. Právě tady se totiž nacházel radar Wurzburg, který Němcům sloužil jako systém včasného varování před nálety Spojenců. Pět týmů výsadkářů dokázalo vybraný prostor obsadit a po dvě hodiny uhájit – a přitom doprovodit britského radarového technika přímo ke stroji, aby si z něj mohl vybrat ty nejzajímavější kousky. Jako milý bonus zajali výsadkáři i dva německé techniky. Celý náklad pak na člunech dopravili do Británie.

Pro Němce to byla pořádná rána: ztratili technickou převahu a dost tvrdě utrpěla i jejich morálka. Představa, že za každým křovím může číhat britský parašutista, je jistě netěšila. Radary území Třetí říše kontrolovaly i nadále, ale Spojenci si v nich už dokázali „otevřít okno“ nenáročnými rušičkami – hliníkovými proužky Window, které rozhazovali. (foto: Wikimedia CommonsCC0)

05. 05. 2021

Hudebnice a písař z dílny Pierra Jaquet-Droze.

07. 04. 2021
23. 03. 2021

Ani letadlo, ani loď 

ekranoplán
typ:
létající, vznášedlová loď | vznik: 60. léta 20. století

Ekranoplán v sobě kombinuje nejlepší vlastnosti letadla, vznášedla a lodi: Do rychlosti 80 km/h se chová jako plavidlo, při 100 km/h se díky tzv. dynamickému přízemnímu efektu „mění“ ve vodní kluzák a ve 150 km/h je z něj (mírně neohrabané) letadlo. Uvedenou technologii zdokonaloval v 60. letech Sovětský svaz, který chtěl stroj využívat v armádě: Ekranoplán se totiž díky letu ve výšce několika málo metrů nad hladinou dokázal vyhnout lodním minám, nedal se zasáhnout torpédy, nemusel se dotýkat hladiny, takže jej nezachytily sonary, a zároveň nelétal dost vysoko, aby jej detekovaly radary. Řada technických zádrhelů a komplikací však jeho plné nasazení znemožnila.

18. 03. 2021

Landwasserský viadukt je jednokolejný šestiklenbový zakřivený železniční viadukt, který se vine nad švýcarskou říčkou Landwasser a spojuje zastávky Alvaneu a Filisur. Na své jihovýchodní straně ústí do 216 metrů dlouhého Landwasserského tunelu. Viadukt navrhl Alexander Acatos a v letech 1901 až 1902 jej postavila firma Müller & Zeerleder. Stavba, která se nachází ve výšce přes tisíc metrů nad mořem, je 65 metrů vysoká a na délku měří 136 metrů. Od roku 2008 je viadukt součástí kulturního dědictví UNESCO. (foto: Profimedia)

25. 11. 2020

Stránky

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907