technika

Mezi nejlepší systémy reaktivního pancéřování bývá řazen pancíř DYNA-72 vyráběný v ČR pro tanky T-72M4CZ

 

01. 09. 2019

Nejčtenejší


Ruský tank T-90A se zapnutými infračervenými zářiči systému Štora-1

29. 08. 2019

LST mají místo i v moderní době, v tomto případě se jedná o korejské plavidlo.

23. 08. 2019

LST u pláže v Inčchonu v září 1950

 

20. 08. 2019


Reklama

 Bez LST by úspěšné vylodění v Normandii bylo nepředstavitelné

16. 08. 2019

Neúnavný dříč

Mašina určená pro tažení vagónů pro bývalé průmyslové oblasti v okolí Philadelphie, Pensylvánie, USA.

03. 08. 2019

Ani letadlo, ani loď 

ekranoplán
typ:
létající, vznášedlová loď | vznik: 60. léta 20. století

Ekranoplán v sobě kombinuje nejlepší vlastnosti letadla, vznášedla a lodi: Do rychlosti 80 km/h se chová jako plavidlo, při 100 km/h se díky tzv. dynamickému přízemnímu efektu „mění“ ve vodní kluzák a ve 150 km/h je z něj (mírně neohrabané) letadlo. Uvedenou technologii zdokonaloval v 60. letech Sovětský svaz, který chtěl stroj využívat v armádě: Ekranoplán se totiž díky letu ve výšce několika málo metrů nad hladinou dokázal vyhnout lodním minám, nedal se zasáhnout torpédy, nemusel se dotýkat hladiny, takže jej nezachytily sonary, a zároveň nelétal dost vysoko, aby jej detekovaly radary. Řada technických zádrhelů a komplikací však jeho plné nasazení znemožnila.

27. 07. 2019
06. 07. 2019
29. 06. 2019

Na začátku 19. století prozářilo ulice plynové osvětlení

09. 05. 2019

Reklama

Šikovný uklízecí robot obstará jako vysavač a mop až 200 metrů čtverečních podlahy bez zásahu obsluhy.

02. 05. 2019

O Ponrepův biograf byl od počátku velký zájem

12. 03. 2019

Císař odmítal mít telefon na stole, a tak mu ho zřídili na klosetu.

07. 03. 2019

Událost, známá jako železniční neštěstí v Montparnassu, se objevila i v trikové scéně Scorseseova filmu Hugo a jeho velký objev či na obalu jednoho alba hardrockové skupiny Mr. Big.

06. 03. 2019

LeTourneau: Terénní stonožka

Obří terénní vozidlo se zrodilo v hlavě geniálního amerického vynálezce Roberta Gilmoura LeTourneaua. Délkou i provozním řešením připomíná vlak a jeho základní myšlenka vychází z lokomotivy, která díky dieselelektrickým generátorům produkuje dost energie na uvedení zbylé části soupravy do pohybu. Netřeba dodávat, že zkonstruování takového kolosu nebylo snadné, nicméně v roce 1958 konečně vznikla zcela funkční verze TC-497: poháněly ji čtyři turbínové motory s celkovým výkonem 4 680 koní, její kola měřila 3 m v průměru a celá souprava dosahovala úctyhodných 170 m. V „lokomotivě“ dokonce zbylo místo pro ubikaci, v níž mohlo žít až šest zaměstnanců. Maximální rychlost kolosu ovšem činila pouhých 32 km/h.

Funkční mnohokolka navíc bohužel přišla v době, kdy už se o přepravu těžkých břemen v terénu staraly výkonné transportní vrtulníky. Pozemní vlaky proto skončily na vrakovištích nebo v muzejních expozicích.

12. 12. 2018

Na přelomu 19. a 20. století měla již tuzemská železniční síť zhruba dnešní podobu

26. 09. 2018

Stránky

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907