technika

20. 10. 2021

Nejčtenejší


Suchou nohou přes Záliv

most Krále Fahda
kde: Saúdská Arábie, Bahrajn | délka: 25 km

Spojnici Saúdské Arábie a ostrovního státu Bahrajn tvoří pět větších celků, které upevňuje 536 betonových pylonů a sedm náspů v mělčích vodách Perského zálivu. Díky velké oblibě mostu se nakonec jeden z náspů rozšířil natolik, že na něm vyrostla mešita, kancelář imigračního oddělení i řada fastfoodových restaurací. Stavba vznikala v letech 1981–1986 a náklady dosáhly v přepočtu 17 miliard korun. Pandemie koronaviru však most Krále Fahda pro osobní vozidla uzavřela. (foto: Shutterstock)

01. 07. 2021

S větrem o závod

autor: Graeme Obree | model: Beastie

Beastie – anglicky „bestijka“ – je tzv. prone bike, tedy kolo, na němž se za jízdy leží břichem k zemi. Tento konkrétní model patří závodníkovi Graememu Obreemu, který si ho sám navrhl i sestavil a dál si k němu nechal vyrobit speciální aerodynamickou slupku s průčelím. S futuristicky vyhlížejícím strojem se pak v roce 2013 zúčastnil závodu World Human Powered Speed Championships v nevadské poušti, kde se mu povedlo zdolat rychlostní rekord v kategorii prone bike: Svoji Beastie „vybičoval“ k rychlosti 91,12 km/h. (foto: Profimedia)

19. 06. 2021

Dobu, za kterou byl rychlík schopen urazit vzdálenost mezi Prahou a Bratislavou, se podařilo překonat až pendolinem na novém železničním koridoru v 21. století.

30. 05. 2021


Reklama

Ukousnout si z Wurzburgu

Popis operace Biting nevypadá snadno ani na papíře: britští commandos se při ní úspěšně pokusili o odvážnou „krádež za bílého dne“, a to na území plně kontrolovaném nepřítelem. Tedy v Brunevalu v okupované Francii. Právě tady se totiž nacházel radar Wurzburg, který Němcům sloužil jako systém včasného varování před nálety Spojenců. Pět týmů výsadkářů dokázalo vybraný prostor obsadit a po dvě hodiny uhájit – a přitom doprovodit britského radarového technika přímo ke stroji, aby si z něj mohl vybrat ty nejzajímavější kousky. Jako milý bonus zajali výsadkáři i dva německé techniky. Celý náklad pak na člunech dopravili do Británie.

Pro Němce to byla pořádná rána: ztratili technickou převahu a dost tvrdě utrpěla i jejich morálka. Představa, že za každým křovím může číhat britský parašutista, je jistě netěšila. Radary území Třetí říše kontrolovaly i nadále, ale Spojenci si v nich už dokázali „otevřít okno“ nenáročnými rušičkami – hliníkovými proužky Window, které rozhazovali. (foto: Wikimedia CommonsCC0)

05. 05. 2021

Hudebnice a písař z dílny Pierra Jaquet-Droze.

07. 04. 2021
23. 03. 2021

Ani letadlo, ani loď 

ekranoplán
typ:
létající, vznášedlová loď | vznik: 60. léta 20. století

Ekranoplán v sobě kombinuje nejlepší vlastnosti letadla, vznášedla a lodi: Do rychlosti 80 km/h se chová jako plavidlo, při 100 km/h se díky tzv. dynamickému přízemnímu efektu „mění“ ve vodní kluzák a ve 150 km/h je z něj (mírně neohrabané) letadlo. Uvedenou technologii zdokonaloval v 60. letech Sovětský svaz, který chtěl stroj využívat v armádě: Ekranoplán se totiž díky letu ve výšce několika málo metrů nad hladinou dokázal vyhnout lodním minám, nedal se zasáhnout torpédy, nemusel se dotýkat hladiny, takže jej nezachytily sonary, a zároveň nelétal dost vysoko, aby jej detekovaly radary. Řada technických zádrhelů a komplikací však jeho plné nasazení znemožnila.

18. 03. 2021

Landwasserský viadukt je jednokolejný šestiklenbový zakřivený železniční viadukt, který se vine nad švýcarskou říčkou Landwasser a spojuje zastávky Alvaneu a Filisur. Na své jihovýchodní straně ústí do 216 metrů dlouhého Landwasserského tunelu. Viadukt navrhl Alexander Acatos a v letech 1901 až 1902 jej postavila firma Müller & Zeerleder. Stavba, která se nachází ve výšce přes tisíc metrů nad mořem, je 65 metrů vysoká a na délku měří 136 metrů. Od roku 2008 je viadukt součástí kulturního dědictví UNESCO. (foto: Profimedia)

25. 11. 2020

Událost, známá jako železniční neštěstí v Montparnassu, se objevila i v trikové scéně Scorseseova filmu Hugo a jeho velký objev či na obalu jednoho alba hardrockové skupiny Mr. Big.

22. 10. 2020

Reklama

Americký náklaďák GMC CCKW-353 

29. 09. 2020 Pozemní

Koga (1), galéra řádu Maltézských rytířů (2), portugalské karaky (3) a karavela Boa Esperança(4) (replika lodi mořeplavce Bartolomea Díase).

27. 07. 2020

Na dně vyschlého prehistorického jezera se každoročně koná SpeedWeek, závod nejrychlejších strojů světa. Fotografie zachycuje speciálně přestavěný britský motocykl Triumph Bonneville.

19. 05. 2020

Dalibor Farný je dnes jediným výrobcem digitronů na světě. Jejich retro vzhled si vás snadno získá.

21. 01. 2020

Po ohňostrojích zůstává ve vzduchu plno toxických látek a jedovatý odpad se snáší k zemi po kilech. Na rozdíl od ohňostrojů dovedou drony vytvořit ve vzduchu stabilní obrazce, které se navíc pohybují.

14. 01. 2020

S výhledem na Skalnaté hory

Kde: Kanada
Rekord: první železnice spojující východní a západní pobřeží Kanady
Nejvyšší bod: sedlo Kicking Horse, 1 643 m n. m.
Délka tratě: 4 801 km (Montreal – Vancouver) 

První kanadská železnice byla postavena roku 1836 nedaleko Montrealu. Od té doby se systém rozrostl na téměř padesát tisíc kilometrů, z nichž jen 129 je elektrifikovaných – prakticky všude dopravu zajišťují dieselové lokomotivy. Traduje se, že Kanadská konfederace vznikla i díky železnici: nákladná výstavba vyčerpala státní pokladnu a všichni si také uvědomovali potřebu vzniku trati, která by propojila Kanadu naskrz, od Pacifiku k Atlantiku. 

Budování Kanadské pacifické dráhy trvalo pět let a stálo (v přepočtu na dnešní ceny) asi 12,5 mld. Kč, než byla konečně roku 1885 dokončena. V následujících desetiletích, spolu s dostavbou dalších úseků až na dnešní celkovou délku sítě 22 tisíc kilometrů, hrála důležitou roli v osidlování do té doby prakticky opuštěného kanadského západu. Zatímco cesta prvního transkontinentálního pasažéra z Montrealu do Port Moody (městečka na okraji Vancouveru) trvala šest dnů, dnes zabere polovinu. I zde ale vyjíždí luxusní vlaky, které mají na cestě několik zastávek v nejzajímavějších místech; pak je třeba počítat se zhruba dvoutýdenní cestou.

11. 10. 2019

Stránky

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907