technika

Na začátku 19. století prozářilo ulice plynové osvětlení

Šikovný uklízecí robot obstará jako vysavač a mop až 200 metrů čtverečních podlahy bez zásahu obsluhy.

O Ponrepův biograf byl od počátku velký zájem

Císař odmítal mít telefon na stole, a tak mu ho zřídili na klosetu.

Událost, známá jako železniční neštěstí v Montparnassu, se objevila i v trikové scéně Scorseseova filmu Hugo a jeho velký objev či na obalu jednoho alba hardrockové skupiny Mr. Big.

LeTourneau: Terénní stonožka

Obří terénní vozidlo se zrodilo v hlavě geniálního amerického vynálezce Roberta Gilmoura LeTourneaua. Délkou i provozním řešením připomíná vlak a jeho základní myšlenka vychází z lokomotivy, která díky dieselelektrickým generátorům produkuje dost energie na uvedení zbylé části soupravy do pohybu. Netřeba dodávat, že zkonstruování takového kolosu nebylo snadné, nicméně v roce 1958 konečně vznikla zcela funkční verze TC-497: poháněly ji čtyři turbínové motory s celkovým výkonem 4 680 koní, její kola měřila 3 m v průměru a celá souprava dosahovala úctyhodných 170 m. V „lokomotivě“ dokonce zbylo místo pro ubikaci, v níž mohlo žít až šest zaměstnanců. Maximální rychlost kolosu ovšem činila pouhých 32 km/h.

Funkční mnohokolka navíc bohužel přišla v době, kdy už se o přepravu těžkých břemen v terénu staraly výkonné transportní vrtulníky. Pozemní vlaky proto skončily na vrakovištích nebo v muzejních expozicích.

Na přelomu 19. a 20. století měla již tuzemská železniční síť zhruba dnešní podobu

Pro lidi v 19. století byl telefon ohromující aparát, přes který se dá mluvit s člověkem na druhém konci města

Škoda 420 Standard

Autorství vynálezu bylo bratrancům Veverkovým přiznáno až mnoho let po smrti

Vzdušný teleskop

Liebherr 11200-9.1
zdvih: 188 m | nosnost: 1 200 t

Devítinápravový Liebherr 11200-9.1 si díky svému osmidílnému výsuvnému rameni vysloužil pozici nejvýkonnějšího teleskopického jeřábu na světě. Složený měří na výšku 16 m, ovšem po vysunutí všech dílů zmíněné číslo vzroste na obdivuhodných 100 m. Speciální špička pak stroji umožňuje zvedat náklad až do závratných 188 m. Vynikající parametry tohoto obra předurčují hlavně ke stavbě větrných elektráren. 

Legenda aviatiky

Louise Blériota není ve světě létání potřeba představovat – do dějin se zapsal už v roce 1909 jako první člověk, který v letadle překonal kanál La Manche. Nemusíme asi dodávat, že šlo o stroj vlastní konstrukce, jehož repliku nesoucí název Blériot XI je dnes možné obdivovat na různých leteckých dnech po celé Evropě.

Bylo nutné rozkopat téměř celý Londýn