VLT

Vizualizace znázorňuje, jak by mohl vypadat hvězdný systém HR 6819: skládá se ze zploštělé hvězdy s akrečním diskem (hvězda typu Be odsávající hmotu) a hvězdy třídy B, která o svou atmosféru přišla (v pozadí).

Vizualizace zachycuje detailní pohled na planetu b Centauri (AB)b, která obíhá kolem binárního systému o hmotnosti minimálně šesti Sluncí. Planeta je 10× hmotnější než Jupiter a obíhá kolem dvojhvězdy ve 100× větší vzdálenosti než Jupiter kolem Slunce.

Detailní a širokoúhlý pohled na galaxii NGC 7727 ukrývající nejbližší pár superhmotných černých děr. Snímek vlevo byl pořízen přístrojem MUSE a dalekohledem ESO/VLT, snímek vpravo získal dalekohled VST (VLT Survey Telescope).

Vizualizace představuje jednu z planet (L 98-59b) systému hvězdy L 98-59, která leží 35 světelných let od Slunce. V soustavě byly potvrzeny čtyři terestrické (kamenné) planety. Pátá, nejvzdálenější planeta od hvězdy, je zatím nepotvrzená. 

Galaxie NGC 1566 a snímek její supermasivní černé díry (ve výřezu).

Ohňostroje v pěti blízkých galaxiích ukazují, kde probíhá intenzivní tvorba nových hvězd

Betelgeuse zacloněný gigantickým oblakem prachu.

Vlákno kosmické pavučiny v podobě mračen vodíku, vzdálené 11,5 miliardy let.

Vizualizace zobrazuje možný vzhled vzdáleného kvasaru P172+18 a jeho výtrysků. V současnosti se jedná o nejvzdálenější známý kvasar s radiovými jety. (zdroj: ESO/M. Kornmesser (CC BY 4.0)

Vizualizace planety obíhající kolem hvězdy Alfa Centauri B. Na obloze této planety je hvězda Alfa Centauri B nejjasnějším objektem, druhým nejjasnějším je pak druhá velká složka dvojhvězdy Alfa Centauri A, v jejíž obyvatelné zóně se má nacházet další exoplaneta. Slunce je jasnější hvězda vpravo nahoře. | zdroj: ESO/L. Calçada/Nick Risinger (skysurvey.org)

Na první pohled vypadá tenhle obrázek docela výhružně a děsivě, s paprsky, které vyzařuje nějaká strašlivá kosmická zbraň. Naštěstí nic z toho není pravda. Snímek zachycuje jen plyn, prach a výkonné lasery.

Strašidelná planetární mlhovina NGC 246 s přiléhavým jménem „Lebka“ je na tomto novém záběru zachycena v působivých barvách a neobyčejných detailech prostřednictvím dalekohledu ESO/VLT (Very Large Telescope). Jedná o první objekt tohoto typu, u něhož je známo, že souvisí s párem těsně vázaných hvězd, kolem kterého obíhá třetí stálice.

Ilustrace zobrazuje hvězdu (v popředí) procházející ‚špagetifikací‘ během slapového roztrhání a postupného pohlcování superhmotnou černou dírou (v pozadí). 

Ve výřezu je patrný disk kolem mladé hvězdy AB Aurigae. Blízko středu snímku je patrný zlom ve struktuře disku označovaný jako ‚twist‘ (jasná žlutá barva), o kterém se vědci domnívají, že ukazuje na přítomnost formující se planety.