VLT

Galaxie NGC 7727 získala svůj současný vzhled při sloučení dvou menších galaxií, které započalo asi před miliardou let. Výsledkem kosmického tance dvojice galaxií je podivný, chaotický tvar NGC 7727. (foto: ESO, CC BY 4.0)

Globule CG4: Ruka boží

Nádherný snímek tzv. kometární globule pořídil dalekohled Very Large Telescope alias VLT. Jedná se o slabý oblak plynu a prachu uvnitř naší Galaxie, přičemž poprvé se jej podařilo rozpoznat roku 1976 na fotografii z britského Schmidtova teleskopu, umístěného v Austrálii. Globule CG4, přezdívaná někdy také „ruka boží“, leží v souhvězdí Lodní zádě zhruba 1 300 světelných let (ly) od Země. Její průměr dosahuje 1,5 ly, délka ohonu asi 8 ly. Prachový oblak zahrnuje dostatek materiálu k utvoření osmi stálic o velikosti Slunce. Globule CG4 svítí slabou červenou září zřejmě excitovaného vodíku. (foto: ESO, CC0)

Složený záběr oblasti 30 Doradus v infračerveném a rádiovém záření. (foto: ESO, Tony Wong, CC BY 4.0)

Ilustrace zachycuje dvojhvězdný systém, ve kterém může dojít k explozi mikronovy. Jak materiál dopadá na horký povrch bílého trpaslíka, dojde v blízkosti jednoho z pólů k zažehnutí exploze mikronovy.

Vizualizace znázorňuje, jak by mohl vypadat hvězdný systém HR 6819: skládá se ze zploštělé hvězdy s akrečním diskem (hvězda typu Be odsávající hmotu) a hvězdy třídy B, která o svou atmosféru přišla (v pozadí).

Vizualizace zachycuje detailní pohled na planetu b Centauri (AB)b, která obíhá kolem binárního systému o hmotnosti minimálně šesti Sluncí. Planeta je 10× hmotnější než Jupiter a obíhá kolem dvojhvězdy ve 100× větší vzdálenosti než Jupiter kolem Slunce.

Detailní a širokoúhlý pohled na galaxii NGC 7727 ukrývající nejbližší pár superhmotných černých děr. Snímek vlevo byl pořízen přístrojem MUSE a dalekohledem ESO/VLT, snímek vpravo získal dalekohled VST (VLT Survey Telescope).

Vizualizace představuje jednu z planet (L 98-59b) systému hvězdy L 98-59, která leží 35 světelných let od Slunce. V soustavě byly potvrzeny čtyři terestrické (kamenné) planety. Pátá, nejvzdálenější planeta od hvězdy, je zatím nepotvrzená. 

Galaxie NGC 1566 a snímek její supermasivní černé díry (ve výřezu).

Ohňostroje v pěti blízkých galaxiích ukazují, kde probíhá intenzivní tvorba nových hvězd

Betelgeuse zacloněný gigantickým oblakem prachu.

Vlákno kosmické pavučiny v podobě mračen vodíku, vzdálené 11,5 miliardy let.

Vizualizace zobrazuje možný vzhled vzdáleného kvasaru P172+18 a jeho výtrysků. V současnosti se jedná o nejvzdálenější známý kvasar s radiovými jety. (zdroj: ESO/M. Kornmesser (CC BY 4.0)

Vizualizace planety obíhající kolem hvězdy Alfa Centauri B. Na obloze této planety je hvězda Alfa Centauri B nejjasnějším objektem, druhým nejjasnějším je pak druhá velká složka dvojhvězdy Alfa Centauri A, v jejíž obyvatelné zóně se má nacházet další exoplaneta. Slunce je jasnější hvězda vpravo nahoře. | zdroj: ESO/L. Calçada/Nick Risinger (skysurvey.org)

Na první pohled vypadá tenhle obrázek docela výhružně a děsivě, s paprsky, které vyzařuje nějaká strašlivá kosmická zbraň. Naštěstí nic z toho není pravda. Snímek zachycuje jen plyn, prach a výkonné lasery.