voda

Vizualizace vodního světa u červeného trpaslíka. (foto: ESO/M. Kornmesser, CC0)

Část pozemské vody má zřejmě na svědomí sluneční vítr působící na prachové částice. (ilustrace: Shutterstock)

Hlavní kolonádu v Mariánských Lázních zdobí koncertní Zpívající fontána, uvedená do provozu v roce 1986. (foto: Shutterstock)

Dešťový trychtýř

Jewel Changi Waterfall | kde: Singapur | vznik: 2019

Při plánování singapurského letiště Jewel Changi Airport se architekti rozhodně nedrželi při zemi a splnili přání investorů, aby se centrální hala stala jedním z moderních divů světa. Přišli i s nápadem na vytvoření skleněného „trychtýře“ měřícího v průměru 200 metrů, na jehož okrajích se zachytává dešťová voda a poté padá z výšky 40 m do jezírka. Odsud ji pumpy opět ženou na střechu a takto stále cirkuluje. Trvalá vodní clona tvoří ideální „plátno“ pro světelné show, a navíc v hale udržuje příjemné ovzduší jako v asijských horách. (foto: Shutterstock)

Jezero v Norsku, jedno z těch, kde probíhal výzkum

Rekonstrukce průběhu stavby římského akvaduktu, a to bez použití malty, zato s primitivními  jeřáby. (ilustrace: Shutterstock)

Často rodiče přinesou mláďatům větší „sousto“, s nímž mohou při konzumaci nastat potíže.

Krakatice Histioteuthis heteropsis má každé oko zcela jiné. Jedno je totiž neustále obrácené k hladině, druhé naopak do hlubiny (foto: AAAS, Kate Thomas)

Změny vodního cyklu mohou mít podle australských vědců zásadní dopad na infrastrukturu, zemědělství a biologickou rozmanitost na Zemi.

Z téměř 5 000 dosud potvrzených exoplanet, patří přes 300 do kategorie horkých Jupiterů. WASP-121 b je ale označována jako „prototyp“ pro ultra horké Jupitery.

Jednou z největších pochoutek je zatopená tráva.

Mimas, nejmenší a nejvnitřnější z osmi hlavních měsíců Saturnu, může být dostatečně teplý, aby ukrýval globální vodní oceán.

Odlomená kra A68A, obklopená menšími úlomky, 21. listopadu 2020.