Země

V tichomořském hřbitově skončilo mezi léty 1971 až 2016 nejméně 263 kosmických plavidel.

<p>Kdyby nedošlo k vyhynutí dinosaurů, člověk by dnes pravděpodobné neexistoval.</p>

Himálajský obr Indus (7 120 metrů)

Přestože není příliš známá, představuje pákistánská soutěska Indus vůbec nejhlubší kaňon planety. Leží v místech, kde se gigantická řeka Indus valí himálajským masivem a prochází pod devátou nejvyšší horou světa Nanga Parbat (8 125 m n. m.). Obří strž se propadá do hloubky více než 7 km, a některé její části lze tudíž z vrcholu spatřit pouze v určitou denní hodinu a za dostatečného slunečního svitu. 

<p>Horniny slavných bílých útesů v&nbsp;Doveru vznikly ve druhohorách</p>

<p>Severní polokoule je v průměru o 1,5 °C teplejší než jižní. Za rozdíl může podle klimatologů studená voda severního Atlantiku.</p>

<p>Planetky možná stály u vzniku pozemských oceánů.</p>

<p>Vizualizace komet bombardujících terestrickou planetu.</p>

<p>Rekonstrukce povrchu Venuše podle údajů radaru</p>

<p>U červeného trpaslíka obíhá planeta podobná Zemi v&nbsp;neuvěřitelné blízkosti</p>

<p>Nišinošima je menší, 700 m široký ostrov vulkanického původu pod správou Japonska, nacházející se v Tichém oceánu. Vznikl spojením několika menších ostrůvků, vytvořených během erupce v roce 1974.</p>

<p>Náš planetární magnetický štít je k nezaplacení</p>

<p>Kdyby se podobná srážka odehrála dnes, lidstvo by zcela jistě zaniklo</p>

<p>Obrovská planetka dopadla do míst dnešního Mexického zálivu</p>

<p>Podle studie&nbsp;Margaret Tornové urychluje vzrůstající teplota „požírání“ organických zbytků a zvyšuje se tak tvorba CO₂</p>

<p>Nejjasněji ve vesmíru září hustě obydlené aglomerace. Intenzivně tak je vidět především Evropa a Severní Amerika.</p>