Mohutné zalesňování: Čína plánuje vysadit lesy o celkové rozloze Irska
Čína bere vážně problém se znečištěním prostředí. Řeší ho vysazováním ohromných lesů
Čína čelí ohromnému znečištění svého životního prostředí. Čínské úřady to vnímají jako zásadní problém a už v roce 2014 vyhlásily „válku znečištění“. V rámci snah o zlepšení situace v zemi čínští představitelé ohlásili, že vysázejí dva ohromné lesy. Jejich celková rozloha bude 66 600 kilometrů čtverečních, což je jen o něco méně, než kolik činí rozloha Irska. Zároveň to odpovídá 84 procentům rozlohy České republiky.
TIP: Pro tygry a levharty: Čína postaví národní park, mnohem větší než Yellowstone
Pokud se tento plán uskuteční, zalesnění území Číny se zvýší z dnešních 21,7 procent na 23 procent. Čína přitom hodlá v roce 2035 dosáhnout 26 procent území pokrytého lesem. Pro srovnání, Česká republika je pokryta lesy na 34 procentech území.
Další články v sekci
Chcete rozumět mazlíčkům? Překladače řeči zvířat jsou na obzoru
Naši domácí mazlíčci nám určitě mají co říct. Blíží se doba, kdy jim budeme rozumět?
Pro mnoho lidí jsou domácí mazlíčci jako další členové domácnosti a rodiny. Mají své emoce, potřeby i problémy. Nevýhoda je ovšem v tom, že mazlíčkům není příliš rozumět.
Con Slobodchikof z Univerzity severní Arizony patří k vědcům, kteří se s tím snaží něco udělat. S kolegy vyvíjejí algoritmy, které by dokázaly přeložit do lidské řeči zvuky a také pohyby zvířat.
TIP: Chápavá němá tvář: Psi rozumějí emocím ostatních psů i svých pánů
Slobodchikof v tomto směru získal bohaté zkušenosti při svém výzkumu psounů, sociálně žijících hlodavců, kteří navzájem komunikují složitým jazykem. Nakonec se mu povedlo vyvinout nástroj, který překládá štěkavé zvuky psounů do lidem srozumitelných výrazů. Podle odborníků bychom mohli mít k dispozici překladače komunikace našich mazlíčků tak do deseti let.
Další články v sekci
Nepřítel, nebo spojenec? Jak vnímalo obyvatelstvo českých zemí osmanské Turky?
V roce 1526 byly české země začleněny do soustátí, které pak po téměř dvě staletí plnilo důležitou úlohu v obraně křesťanské Evropy. Habsburská monarchie tvořila pomyslný „pancíř Západu“ proti vpádům vyznavačů islámu, kterým bitva u Moháče otevřela dveře k dalšímu postupu do Podunají
České země nikdy bezprostředně nehraničily s oblastmi, které dlouhodobě ovládali osmanští Turci. Přesto turecká expanze do jihovýchodní Evropy výrazně ovlivňovala životy našich předků. Vedle vytrvalého pocitu ohrožení ze strany obávané Osmanské říše se obyvatelé zemí Koruny české museli vyrovnávat i s ekonomickými a dalšími dopady bojů proti „největšímu nepříteli všeho křesťanstva“.
(Ne)přítel před branami
Vnímání Turků v očích obyvatelstva habsburské monarchie bylo formováno pocitem ohrožení ze strany Osmanské říše, výraznými náboženskými a kulturními odlišnostmi i dlouhodobým působením protiturecké propagandy. Sotva proto překvapí, že v nazírání Čechů, Moravanů, Slezanů a Lužičanů na muslimské dobyvatele jednoznačně převažovaly negativní stereotypy.
V úvahách některých představitelů nekatolického tábora však Osmanská říše naopak představovala mocenský faktor, s nímž spojovali naděje na prosazení vlastních nábožensko-politických cílů. Tyto tendence vypluly napovrch v době českého stavovského povstání, kdy stavovští politikové (včetně Václava Budovce) navázali užší diplomatické styky s Cařihradem. Myšlenky na zapojení Turků do boje proti Habsburkům přežívaly ještě po Bílé hoře u české a moravské nekatolické emigrace. Koketoval s nimi také „učitel národů“ Jan Amos Komenský. Na převažujícím odporu vůči „nevěřícím“ však nic nezměnily.
Exponované markrabství
Ve srovnání s ostatními zeměmi České koruny byla na Moravě v 16. a 17. století turecká hrozba vnímána intenzivněji. Vyplývalo to z geografické polohy markrabství, jehož obyvatelé měli s vpády Osmanů a jejich spojenců bezprostřední zkušenosti. Zvlášť temnou stopu zanechaly v moravských dějinách nájezdy oddílů Štěpána Bočkaje a turecké tažení z let 1663–1664, kdy bylo mnoho lidí odvlečeno do zajetí. Strach Moravanů z islámského půlměsíce navíc jitřila domácí i cizí křesťanská vojska, která často využívala markrabství jako nástupiště před přesunem do Uher.
Zabezpečením obrany markrabství se vytrvale zabývaly moravské zemské sněmy. Před tureckými vpády měla zemi hájit postupně zdokonalovaná soustava fortifikací, lemujících jihovýchodní hranice země. V případě akutního nebezpečí byla doplňována o další obranná opatření, k nimž patřily záseky v karpatských průsmycích, tarasení přívozů, brodů a mostů či zvyšování hladiny řeky Moravy, oddělující markrabství od Uher. Posádky pevností měly po zpozorování nepřátelských manévrů v blízkosti hranic neprodleně zahájit štafetové předávání varovných signálů. Mimo to si Moravané platili zvědy, kteří monitorovali situaci v Uhrách.
Nelehké financování
Válčení v Uhrách pohlcovalo závratné sumy peněz. Financování obrany proti osmanské expanzi se proto stalo hlavním tématem v jednáních mezi habsburským dvorem a stavovskými obcemi jednotlivých zemí monarchie. Klíčovou úlohu v zajišťování potřebných prostředků hrály od počátku daně, v dobové češtině označované též jako berně. Právě v 16. století se prosadila pravidelnost jejich výběru a neustále se hledaly nové a nové způsoby zdanění.
Navzdory sílící úloze státu zůstalo povolování berní až na výjimky v pravomoci zemských sněmů, před nimiž museli panovníci svoje finanční požadavky obhajovat – ať už osobně či v zastoupení. O ekonomickém významu zemí České koruny svědčí skutečnost, že jejich celkové daňové odvody byly výrazně vyšší než úhrnné platby všech rakouských zemí. Přímo extrémní nárůst berního břemene provázel válku na přelomu 16. a 17. století, kdy se platily daně jak z nemovitého majetku, tak ze široké škály spotřebního zboží. Absence účinných kontrolních mechanismů se odrážela v četných případech nelegálních machinací s berními přiznáními. Od daňových podvodů neodradily ani sankce, které za to hrozily.
TIP: Co si slibovala česká šlechta od pohanských Turků?
Navíc se panovníci pokoušeli získávat peníze řadou dalších způsobů. Zdroj vysokých půjček s problematickou návratností nacházeli v pokladnách zeměpanských měst. Ta se pod tlakem ujímala také nevděčné úlohy ručitelů za panovnické dluhy u jiných věřitelů. Moravská města se kvůli tomu na počátku 17. století dostala do prekérní situace, neboť na nich páni z Tiefenbachu nevybíravým způsobem vymáhali uhrazení vlastních nedobytných pohledávek u Rudolfa II.
Další články v sekci
Pokrok lemovaný omyly (5): Nejnověji vyvrácené vědecké teorie
Žaludeční vředy jako důsledek stresu? Má velikost mozku souvislost s inteligencí? Existují lidské rasy? Je Afrika kolébkou lidstva? Má člověk opravdu nejvíc genů z živočišné říše? Seznamte se s nejnovějšími poznatky vědy
Řadu teorií, které vědci ještě relativně nedávno považovali za všeobecně platné, bylo nutné přehodnotit. Zdatným pomocníkem v odhalování omylů se přitom stávají nejmodernější technologie.
Skrytá bakterie
V průběhu 20. století se ordinace stále častěji plnily pacienty s žaludečními vředy, což lékaři spojovali především s narůstajícím stresem a nezdravým stylem života. Teprve v 80. letech zjistil Australan Barry Marshall, že za zmíněné onemocnění může bakterie Helicobacter pylori. V roce 2005 pak za svůj objev získal Nobelovu cenu.
Na velikosti nezáleží
Představa, že se inteligence živočichů pojí s velikostí mozku a že největší IQ mají savci, vzala rovněž za své relativně nedávno. Mnohé studie provedené v posledních dvaceti letech totiž prokázaly, že i zvířata s malou mozkovnou mohou disponovat relativně vysokou inteligencí. Podle práce z roku 2005 se dokonce někteří ptáci, jako havrani či krkavci, pyšní inteligencí srovnatelnou s šimpanzem.
Na jedné lodi
Velká studie z roku 2002 ukázala, že navzdory předpokladům panují mezi jednotlivými lidskými rasami minimální genetické odlišnosti: Větší rozdíly najdeme mezi dvěma Afričany než mezi Afričanem a Euroasijcem. Žádná rasa ve smyslu genetiky tudíž neexistuje – je pouze lidský druh.
Všichni jsme Afričané
Tzv. multiregionální teorie představovala jednu z hypotéz, podle níž nejstarší Homo sapiens nepochází pouze z Afriky, ale souběžně se vyvinul na více místech planety z druhu Homo erectus. Genetický výzkum posledních desetiletí však ukázal, že prapůvodní kroky lidstva skutečně vedou na černý kontinent – neboli že jsme všichni vzešli z jediné skupiny předků žijících v Africe.
Člověk versus mech
S rozvojem genetického výzkumu padla také teorie, že složitější organismy musejí mít zároveň víc genů. Kompletní lidský genom se podařilo popsat v roce 2003 a do té doby se odhadovalo, že jsme nositeli 100 tisíc genů. Ve skutečnosti jich máme pouze 19–20 tisíc a tato hodnota bledne i ve srovnání s mnoha jednoduchými druhy: Například mech Physcomitrella patens má 32 tisíc genů.
Pravda jménem incest
Ještě v roce 2000 se běžně učilo, že egyptský vládce Tutanchamon zemřel za dramatických okolností: Buď při nehodě svého vozu taženého koňmi, nebo v souboji. Genetika ovšem vědcům opět připravila překvapení. Ukázalo se totiž, že panovník coby plod incestu trpěl řadou vrozených chorob a měl velmi slabý imunitní systém. Krátce před smrtí si faraon zlomil nohu a rána se zanítila. Nedlouho předtím navíc prodělal malárii a jeho tělo tak intenzivní nápor nevydrželo.
Další články v sekci
Nový trend v Thajsku: Na laserové bělení penisu se stojí fronty
Zatímco mezi bělochy je „cool“ vypadat opáleně, národy s tmavší pokožkou touží po co nejbělejší pleti. V Indii je tento trend tak výrazný, že sociologové bijí na poplach – bělejší Indové dostávají lepší práci s vyšší mzdou a mnohé televizní hvězdy si na své bělosti velmi zakládají. Firmy, nabízející přípravky pro „samobělení“ intimních partií, počítají tržby v milionech dolarů ročně. Nabídka zkrášlovacích přípravků a procedur doposud mířila takřka výhradně na ženy. Ani to již ale neplatí.
TIP: V Indii je v módě bělení kůže: Kvůli práci i sexu
Od loňského července nabízí thajská estetická klinika Lelux Hospital bělení i mužům. Za 650 $ (v přepočtu necelých 14 tisíc korun), nabízí laserovou proceduru, s jejíž pomocí lze vybělit penis. Zákrok, který má posvěcení thajského ministerstva zdravotnictví, spočívá v redukci melaninu. Zájem o zesvětlení intimních partií je v Thajsku skutečně velký, klinika provádí okolo stovky zákroků měsíčně.
Ne všichni jsou ale novým trendem nadšeni. Část lékařů upozorňuje, na možná zdravotní rizika i dočasný efekt zesvětlovači procedury. Kůže na genitáliích je velmi citlivá a podle lékařů může zákrok způsobit podráždění, alergie a záněty.
Další články v sekci
Kometa 41P cestou ke Slunci výrazně zpomaluje svou rotaci
Observatoř Swift pozorovala zatím nejdramatičtější změnu rotace, jakou jsme u komety viděli
Když se komety ve Sluneční soustavě blíží ke Slunci (nebo od Slunce), dochází na nich k více či méně nápadným změnám. Astronomové ale nedávno na jedné malé kometě pozorovali něco opravdu unikátního.
Dennis Bodewits z Marylandské univerzity a jeho spolupracovníci studovali kometu známou jako 41P/Tuttle-Giacobini-Kresák. Tato kometa oběhne Slunce jednou za 5,4 roku, přičemž se pohybuje zhruba mezi oběžnou dráhou Jupiteru a oběžnou dráhou Země.
Dramatické zpomalení rotace komety
Snímky získané vesmírnou observatoří Swift, která teď pracuje pod jménem Neil Gehrels Swift Observatory, ukázaly, že se rotace komety 41/P zpomalila během 60 dní více než desetkrát.
TIP: Potvrzeno: Komety jsou skutečně pozůstatky rané Sluneční soustavy
Důvodem tak extrémního zpomalení rotace, které nemá u jiných známých komet obdoby, je zřejmě to, že kometa 41P je dost malá. Její průměr je zřejmě méně než 1,4 kilometru. Možná až polovinu jejího povrchu pokrývají výtrysky vody, které nejspíš působí podobně jako raketové motory, a zpomalují rotaci komety.
Další články v sekci
Opeření hosté u plných krmítek: Momentky zimních návštěvníků
Intenzivní mrazy způsobují velké starosti nejen lidem, ale i zvěři nebo ptákům. Současně však jde o období, kdy lze u krmítek obdivovat nádherně vybarvené zástupce jindy neviděných ptačích druhů
Na zimní období se obvykle těší víc děti než dospělí. Pro ty je zima často spojena především s krátkými dny, častým odhazováním sněhu, starostmi o topení nebo s problémy v silniční dopravě. V tuto dobu k nám ale rok co rok přilétají zimní hosté ze severu – havrani, kavky, jíkavci, brkoslavové a jiní. Houfují se do velkých hejn, táhnou krajinou od remízku k remízku, od lesa k lesu. V zasněženém stromoví nacházejí zapomenutá jablka, jeřabiny a jiné bobule. Objevují se i druhy, které v průběhu roku běžně nevidíme.
TIP: Boj o život aneb Zvířecí starosti o spižírnu
Ptáci se stahují se k lidským příbytkům. To je příležitost spatřit je u krmítek, na újedi, u rybníků. Na toto období se každoročně velice těším a hlavně kvůli němu mám na zahradě (a nejen na zahradě) poblíž krmítka postaven kryt. Když krmítko zbudujete s dostatečným předstihem, aby si na něho ptáci zvykli, a budete pravidelně přidávat pestrou nabídku (slunečnice, ptačí zob, různé bobule např. jeřabinu, kalinu, pecky třešní atd.), pak se vám přinejmenším některé ze zde představených ptačích druhů určitě podaří spatřit na vlastní oči.
Další články v sekci
Nečekaný zdroj nákazy: Surfaři polykají spousty rezistentních bakterií
Znečištěný oceán je plný bakterií, které ohrožují zdraví surfařů
Surfování v mořských vlnách bývá napínavé a surfaři musí počítat s rozmanitými riziky. Nejnovější výzkum britských vědců upozorňuje na to, že mezi taková rizika patří i bakterie rezistentní vůči antibiotikům, kterých v mořské vodě neustále přibývá.
Vědci porovnávali vzorky stolice 143 surfařů, kteří se své zálibě věnovali minimálně třikrát do měsíce, se vzorky 130 dobrovolníků, kteří se dostávají do styku s mořskou vodou jen vzácně. Soustředili se přitom na bakterie, které se vyskytují ve střevech a tím pádem i ve stolici.
TIP: Na americké prasečí farmě se objevily super rezistentní bakterie
Výsledky ukázaly, že surfaři mají oproti lidem bez kontaktu s mořem ve svých střevech třikrát častěji nebezpečné kmeny bakterie E. coli, které jsou rezistentní vůči běžným antibiotikům. Znečištěný oceán je dnes významným zdrojem rezistentních bakterií a surfaři jich při sjíždění vln nejspíš velké množství spolykají. Nemusejí hned onemocnět, ale mohou dál rezistentní bakterie a jejich geny dále šířit.
Další články v sekci
Smartphone nade vše: Jak chytré telefony ovlivňují naše partnerské vztahy
Co znamená slovo „phubbing“ a jak souvisí s mobilními telefony?
Ačkoliv se termín „phubbing“ ještě všeobecně nerozšířil, chování, které označuje, zná z vlastní zkušenosti asi každý: „Phubber“ přehlíží jiné osoby včetně svého partnera, aby se mohl věnovat mobilnímu telefonu. Pojem vznikl kombinací anglických slov „phone“ neboli „telefon“ a „snubbing“, tj. „urážka nevšímavostí“, a zrodil se v roce 2012, kdy jej v kampani Stop Phubbing představila reklamní agentura McCANN Melbourne. Následně se kampaň rozšířila do mnoha zemí.
Fakt, že dnes phubbing představuje palčivý problém, potvrdila i studie z roku 2015 provedená v USA. Podle jejích výsledků pozoruje 46,3 % dotazovaných toto chování u svého partnera a u 22,3 % z nich to vyvolává skutečné vztahové problémy. Zejména u lidí, kteří trvají na dodržování etikety, pak může phubbing vést i ke vzniku deprese.
TIP: Jak často kontrolujeme mobil? V průměru každých 20 minut
Alarmující jsou rovněž výsledky loňského výzkumu, podle nějž průměrný Američan kontroluje svůj smartphone zhruba každých 6,5 minuty, mnohdy na úkor pozornosti, kterou by jinak věnoval svému protějšku. Nijak odlišně si v tomto směru nestojí ani Češi - přibližně polovina z nás sáhne po mobilním telefonu každých 19 minut aktivního dne. Jiná studie ukázala, že až u 70 % občanů USA narušil phubbing schopnost komunikovat s partnerem.
Další články v sekci
Asasíni z Madagaskaru: Vědci objevili 18 nových druhů pavouků
Pavouci pelikáni vypadají skutečně zvláštně. A jejich kořist je ještě divnější
Pavouci pelikáni nebo též pavouci asasíni (anglicky pelican spiders nebo assassin spiders) svá jména v anglickém jazyce rozhodně nezapřou. Svým neobvyklým vzhledem s protáhlým ústním ústrojím skutečně připomínají pelikány s jejich masivním zobákem.
A také se opravdu chovají jako zabijáčtí asasíni. Všichni jsou příslušníci tohoto druhu jsou specialisté na jediný typ kořisti. Zabíjejí jiné pavouky. Vědci nejprve pavouky pelikány objevili jako 165 milionů let staré fosilie v jantaru. Až poté je našli živé na Madagaskaru a poté i v jižní Africe a Austrálii.
TIP: Vědci objevili v Austrálii 5 nových druhů divukrásných „pavích“skákavek
Americké entomoložce Hannah Woodové, která se podílí na rozsáhlém průzkumu bezobratlých živočichů na Madagaskaru, se podařilo objevit a pro vědu popsat celkem 18 nových druhů pavouků pelikánů. Je si prý ale jistá, že jich na Madagaskaru bude ještě víc.