Při odpovědi na tuto otázku se omezíme pouze na hvězdokupy v naší Galaxii. Přestože totiž ve vesmíru existuje nespočet jiných hvězdných ostrovů, o jejich jednotlivých strukturách nemáme úplné informace, tudíž se ke statistickému porovnání nehodí. 

V Mléčné dráze je nejhmotnější kulovou hvězdokupou Omega Centauri (NGC 5139). Již ve 2. století ji Ptolemaios ve svém Almagestu podle polohy popisoval jako „hvězdu na hřbetu koně“. Od řeckého učence ji na počátku 17. století převzal Johann Bayer při tvorbě známého hvězdného atlasu nazvaného Uranometria a označil ji jako hvězdu omega souhvězdí Kentaura. Coby nehvězdný objekt ji v roce 1677 poprvé rozlišil známý hledač komet Edmond Halley. 

NGC 5139 se nachází zhruba ve vzdálenosti 15 800 ly v souhvězdí Kentaura – z našich zeměpisných šířek tedy není pozorovatelná. Podle odhadů měří v průměru 150 ly a obsahuje kolem deseti milionů stálic s celkovou hmotností čtyř milionů sluncí. Od ostatních galaktických hvězdokup se přitom liší opravdu výrazně: vědci se proto domnívají, že se jedná spíš o pozůstatek trpasličí galaxie, kterou Mléčná dráha požrala.

V zábavním parku Six Flags ve St. Louis, stát Missouri, mají novou atrakci. The New Revolution skutečně revolučním způsobem spojuje horskou dráhu s virtuální realitou a posouvá zážitky na zcela novou úroveň.

Provozovatelé Six Flags se domluvili se společností VR Coaster a vylepšili její stávající horskou dráhu Ninja, která v zábavním parku funguje od roku 1989, scénářem virtuální reality.

TIP: Jak na nevolnost ve virtuální realitě? Zkuste virtuální nos

Horskou dráhu vybavili mobilními soupravami pro virtuální realitu Samsung Gear VR s chytrým telefonem Samsung Galaxy S7. Jízda na horské dráze se pak změní na projížďku videohrou.

Čínská města mají chronické problémy s dopravou a také se znečištěním. Zoufalá situace si žádá originální řešení, jako je například Elevated Transit Bus.

Na výstavě technologických novinek v Pekingu China Beijing International High-Tech Expo (CHITEC) představili malý pohyblivý model systému veřejné dopravy, který je křížencem mezi autobusem, tramvají a tunelem.

Elevated Transit Bus se pohybuje po kolejnicích nad dvěma pruhy vozovky, přičemž pod ním projedou automobily do výšky 2 metrů. Podivuhodný dopravní prostředek pojme až 1.400 cestujících a může je vozit rychlostí až 60 kilometrů za hodinu.

TIP: Los Angeles a Las Vegas propojí americko – čínský rychlovlak

Pokud by takový dopravní systém fungoval podle předpokladů, tak by jedna souprava mohla každoročně ušetřit 800 tun paliva a 2.480 tun uhlíkových emisí.

Podobně jako letokruhy stromů, ukrývají i ledové vrstvy polárních čepiček na Marsu záznamy o dobách dávno minulých. Výzkum sondy Mars Reconnaissance Orbiter (MRO), která na oběžné dráze rudé planety působí již 10 let, ukazuje, že poslední významnou klimatickou změnou prošel Mars před 400 tisíci lety. Přibližně před touto dobou zde podle vědců skončila marsovská doba ledová. Nová měření sondy MRO potvrzují i předchozí klimatické modely.

TIP: Nové snímky Marsu odhalují vodní led uvnitř kráteru

Stejně jako na Zemi se i na Marsu objem ledu na obou pólech mění během roku. Severní pól je z velké části pokrytý vodním ledem, na jižním pólu se nachází vrstva vodního ledu překrytá tuhým oxidem uhličitým (suchým ledem), který je, zejména během léta, velmi nestabilní.

10 let sondy MRO na oběžné dráze Marsu

Jeskyni Bruniquel nedaleko Toulouse na jihozápadě Francie v minulosti obývali neandertálci. Byli to naši blízcí příbuzní, které jsme dlouho považovali za primitivy. Archeologické nálezy nás ale postupně přesvědčují, že neandertálci nejspíš uměli abstraktně myslet, rozuměli základům chemie, medicíny, jídlo si vařili a snad i mluvili podobným způsobem jako my.

Jak ukazuje čerstvý nález z jeskyně Bruniquel byli neandertálci i zruční stavitelé. V sále, vzdáleném 336 metrů od vstupu jeskyně, po sobě zanechali zvláštní struktury, včetně dvou kruhů o průměru 7 a 15 metrů. Vybudovali je z několika set ulámaných stalagmitů o celkové váze asi 2 tun.

TIP: Neandertálci lovili a chovali holuby již před 67 tisíci lety

Stavby ze stalagmitů postupně zarůstá nově vznikající vápenec, takž vědci mohli určit jejich stáří. Byly postaveny před asi 175 tisíci lety, což je dlouho předtím, než do Evropy dorazili moderní lidé. V této oblasti v té době žili jen neandertálci, takže to byli s velkou pravděpodobností právě oni, kdo tyto stavby postavil. Účel staveb ze stalagmitů archeologové neznají, s největší pravděpodobností šlo o útočiště, případně o obřadní místo.

Hlavou velkého mlýna byl pan otec či pantáta „velkovodský“, na malé říčce nebo potoku se mu říkalo „otec potočník“ nebo „malovodský“ a na nejmenších mlýnech byli„žabaři“. „Žabař na nebeském“ se říkalo na Pelhřimovsku mlynáři, který spoléhal na dešťovou vodu, „drncálník“roztáčel své mlýnské kolo na prameni, který mu vyvěral ze země.

Pantátovi pomocníci

Nejvyšší, nejdůležitější a patrně i nejkrásnější čs. vojenské vyznamenání bylo vytvořeno firmou Spink & Son Ltd. London na základě návrhu plk. Havelského, příslušníka naší zahraniční armády ve Velké Británii. Vzniklo dne 9. února 1945 usnesením exilové vlády.

Československý vojenský řád Bílého lva „za vítězství“ 

O jeho zcela výjimečné důležitosti svědčí i fakt, že se mělo na stejnokroji a občanském oděvu nosit přede všemi ostatními vyznamenáními, a to i před řádem Bílého lva. Řád Bílého lva „za vítězství“ je tvořen hvězdou řádu I. a II. stupně, křížem řádu a ze zlaté a stříbrné medaile řádu. Řád byl zřízen vládou republiky se souhlasem prezidenta „jako vyznamenání pro československé občany a příslušníky cizích států za vynikající vojenské zásluhy, kterých získali o stát československý a jeho vítězství“.

Historie Československých vojenských vyznamenání (1940-1945)

• Československá vojenská vyznamenání (1): Válečný kříž (vyšlo 24. května)
• Československá vojenská vyznamenání (2): Vojenský řád Bílého lva(vyšlo 27. května)
• Československá vojenská vyznamenání (3): Vojenská medaile Za zásluhy (vychází 30. května)
• Československá vojenská vyznamenání (4): Medaile Za chrabrost(vychází 2. června)
• Československá vojenská vyznamenání (5): Vojenská pamětní medaile (vchází 5. června)

Hvězdy řádu tvoří osmicípá paprskovitá hvězda o průměru 58 mm, která podobou upomíná na hvězdu řádu Bílého lva. Ve středu hvězdy je umístěn granátově červený kruh, na němž je položen stříbrný matovaný lev z malého státního znaku. Okolo kruhu je modrofialově smaltované mezikruží, v jehož horní části se nachází opis: ZA VÍTĚZSTVÍ, na jeho dolní části jsou položeny zkřížené meče. Na rubu hvězdy je v jejím středu upevněn medailon s monogramem ČSR, který je podložen vavřínovou snítkou. 

V dolní části medailonu se nachází také označení výrobce (SPINK & SON LONDON nebo KARNET A KYSELÝ PRAHA). První a druhý stupeň řádu se liší provedením mezikruží s opisem ZA VÍTĚZSTVÍ a mečů, které je u prvního stupně vyzlaceno. Obě hvězdy jsou doplněny 38 mm širokou stužkou červené barvy, která je doplněna dvěma pruhy bílé barvy o šířce 5 mm, s 5mm pozlacenou miniaturou hvězdy pro I. stupeň a stříbrnou pro II. stupeň.

Kříž řádu má tvar hrotitého stejnoramenného tlapatého kříže, jehož ramena jsou rozeklána ve tři hroty, které jsou opatřeny kuličkami. Kříž je v plochách ramen fazetován a pokryt granátově červeným smaltem po obou stranách. Na střed kříže je v averzu položen kruhový medailon, který je zmenšeninou středového medailonu hvězdy řádu. Na reverzu je střed medailonu smaltován a doplněn zlaceným monogramem ČSR a mezikružím s heslem PRAVDA VÍTĚZÍ. Stuha je 40 mm široká, šarlatové červená, po obou okrajích doplněná 6 mm širokým bílým pruhem, který je 2 mm od okraje. Stužka je doplněna na střed položenou zlacenou miniaturou kříže.

Medaile řádu

Medaile řádu mají průměr 26,5 mm a jsou asi 2 mm silné. Averz je tvořen motivem ze středového medailonu hvězdy. V jeho ploše je položen lev z malého státního znaku, který je doplněn okružím s opisem ZA VÍTĚZSTVÍ a zkříženými meči, opis je od mečů oddělen dvěma pěticípými hvězdičkami. Na reverzu medaile je na střed položen monogram ČSR PRAVDA VÍTĚZÍ a v okruží umístěno heslo PRAVDA VÍTĚZÍ a lipová ratolest. Medaile se liší barvou kovu, který je buď pozlacen, nebo ponechán v barvě stříbra s lehkým matovým nádechem.

Stuha medaile je shodná se stuhou kříže řádu. Malá stužka je doplněna miniaturou medaile v příslušném kovu. O zvláštní důležitosti Čs. vojenského řádu Bílého lva „za vítězství“ svědčí i to, že byl jako jediné válečné čs. vyznamenání ražen z drahého kovu – ze stříbra. Řádové odznaky byly opět raženy v několika vydáních, nejvzácnější je vydání londýnské, provedené firmou Spink & Son Ltd. London. Po osvobození vlasti bylo vyznamenání vyráběno firmou Karnet a Kyselý Praha (po znárodnění ZUKOV), medaile byly raženy v Mincovně Kremnica. 

Tyto fantastické, tmavé útvary v zorném poli širokém asi půl stupně jsou mračna chladného plynu a prachu, opracovaná větry a zářením ze žhavých a hmotných hvězd uprostřed mlhoviny Pelikán. Mlhovina Pelikán je od Země vzdálená asi 2 tisíce světelných let a lze ji spatřit i s malým dalekohledem, severovýchodně od jasné hvězdy Deneb, v souhvězdí Labutě.

Zvláštností této mlhoviny je, že je vlastně dvojjedinou mlhovinou. Její součástí je i mlhovina Severní Amerika – při pohledu ze Země je ale tento mezihvězdný oblak částečně překrytý a vzniká tak obrys Ameriky a Pelikána. 

Přelom středověku a novověku se nesl ve znamení zámořských objevů. Jedním z mužů, kteří zasvětili svůj život moři, byl i Portugalec Bartolomeo Dias. 29. května 1500 se mu ale cesta kolem nejjižnějšího cípu Afriky stala osudnou. 

TIP: Byl Kryštof Kolumbus skutečně prvním Evropanem, který doplul až do Ameriky?

Už Diazovi předci se řadili k nadšeným mořeplavcům. Nebylo pochyb o tom, že Bartolomeo půjde v jejich stopách. Přestože se jeho cílem stalo dosažení indických břehů, proslavilo ho především obeplutí Mysu Dobré naděje, kde také došel konce svých dní. Bouře, které padly za oběť čtyři lodě, si na konci května roku 1500 vyžádala také Diazův život.

Když skonem Václava III. vymřeli Přemyslovci po meči, uprázdněný český trůn přilákal řadu zájemců. Jedním z nich byl také Jindřich Korutanský, který z obavy o ztrátu moci neváhal nechat svou švagrovou internovat. Nebyla by to ale bojovná přemyslovská princezna, aby 28. května 1310 nevzala do zaječích.

TIP: Lvice a Rytíř: Proč zkrachoval vztah Elišky Přemyslovny a Jana Lucemburského?

Přestože koruna připadla nejdříve Rudolfu Habsburskému, karty se obrátily a na hlavu si ji nasadil Korutanec, který byl manželem Eliščiny sestry Anny. V obavě o utrženou moc musel rozhodnout, co s dosud svobodnou mladou princeznou udělat. Jeho plánem bylo provdat ji za nevýznamného šlechtice, který nemohl jeho pozici nijak ohrozit. Eliška se proti tomuto rozhodnutí postavila na odpor a vzájemný konflikt vyvrcholil jejím uvězněním na Pražském hradě. Odtud ale hrdá Přemyslovna v převleku za stařenu uprchla do náruče Jana Lucemburského. Jindřichovi tak nezbývalo nic jiného, než se zase vrátit do Korutan.