I když se někteří důstojníci podíleli na vzestupu fašistů a podporovali jejich státní převrat, Mussolini měl s armádou složité vztahy. Ozbrojené síly nebyly s režimem tak pevně propojené jako třeba v Německu, mnozí generálové se navíc cítili být loajální spíše králi Viktoru Emanuelovi III. než ducemu. Projevovalo se to mimo jiné tím, že se nejvyšší velitelé nijak nehnali do válek, jež jim Mussolini nakonec musel někdy doslova vnutit.

Kdo může za neúspěch

Rozkol mezi diktátorem a armádou se prohluboval s rostoucí řadou porážek. Italští vojáci totiž těžce nesli opovržení, které jim často dávali najevo jejich němečtí spojenci. Mussolini ale navzdory opozici z řad generálů i některých diplomatů nadále trval na dodržení všech závazků vůči Hitlerovi. Tím vedl zemi ke katastrofě a čím dál tím více se odcizoval ozbrojeným silám.

TIP: Spojenecká vylodění 1942-1945: Itálie 1943

Vinu za špatný stav země i režimu házel duce na armádu i v momentě svého pádu. Dne 24. července 1943 při projevu těsně předtím, než jej Velká fašistická rada odvolala, označil za hlavní příčinu všech nesnází fakt, že jej vojáci neposlouchali.

Mexický poloostrov Yucatan proslul jako místo dopadu chicxulubského meteoritu, který ukončil éru velkých dinosaurů a také celé období druhohor. Dnešní Yucatan je divukrásným místem, které je porostlé pralesy, ozdobené prastarými městy a protkané složitými systémy jeskyní, takzvaných cenot (ze španělského „cenotes“), které jsou často zatopené.

Průzkumníci programu Gran Acuifero Maya (GAM) mapují podzemí Yucatanu a snaží se zachytit a prostudovat co nejvíce jeskyní a jejich propojení. Nedávno se jim povedl významný úspěch, když zjistili, že Yucatan ukrývá největší souvislou zatopenou jeskyni na světě.

TIP: Podzemí mexického poloostrova Yucatán skrývá metanový svět

Odborníci si doteď mysleli, že jeskyně Dos Ojos „Bílé oči” a Sac Actun „Bílá jeskyně“ jsou prostě sousední jeskyně. Ukázalo se ale, že jde o jedinou jeskyni nebo vlastně labyrint zatopených prostor a průchodů v celkové délce 347 kilometrů.

V roce 2016 vyšlo najevo, že se z areálu Černobylské jaderné elektrárny, který je poznamenaný havárií z roku 1986, stane impozantní solární park. Projekt si našel investory mezi mezinárodními společnostmi, kteří zde hodlají investovat miliardy.

Je to pozoruhodný nápad. V radioaktivně zamořené krajině mohou solární panely obstojně fungovat a dodávat do ukrajinské sítě čistou energii. První část solárního parku je podle nových zpráv těsně před dokončením.

TIP: Nové využití oblasti Černobylu: Park obnovitelných energií

Až bude solární park Černobyl zapojen, tak poskytne asi 1 megawatt elektrické energie. To stačí pro jednu středně velkou vesnici, ale hlavně je to teprve začátek. Čínští a němečtí investoři už projevili zájem o navýšení této kapacity až na 2 gigawatty, což pokryje spotřebu celého města.

Během v pořadí již desátého průletu sondy Juno v těsné blízkosti Jupiteru, pořídila Juno tento ohromující snímek jižního pólu planety. Meziplanetární sondu v té době dělilo od svrchních vrstev atmosféry planety pouhých 13 604 kilometrů. Prostorové měřítko odpovídá 9,1 kilometru na jeden pixel. Snímek ve výřezu zachycuje jižní pól o necelou hodinu později ze vzdálenosti 104 446 kilometrů. Prostorové měřítko odpovídá 70,2 kilometrům na jeden pixel. 

Jak probíhala klíčová část desátého průletu sondy Juno:

Je tradičně kulatá a nejedná se o dům ani o stan. Přetrvávající popularitu jurt potvrzuje i fakt, že zmíněné obydlí dnes najdeme nejen v Mongolsku, nýbrž také v řadě dalších zemí. A život si v něm můžete vyzkoušet i v Česku.  

„Náš kamarád postavil jurtu a díky němu jsme ji viděli poprvé v životě. Půjčili jsme si ji od něj, strávili jsme v ní víkend i s dětmi a už jsme tam zůstali,“ popisuje svoji cestu ke kulatému příbytku Iveta Kůsová, vedoucí komunity Jurta Plzeň. Přesvědčila ji hlavně možnost, že uvnitř může žít celá rodina pospolu, tak jako kdysi. 

Kruhem ke změnám 

Coby Evropané jsme zvyklí žít v rohových místnostech – ale kruh prý s námi dokáže udělat podivuhodné věci. „Když vejdete dovnitř, jurta vás zklidní a celkově prohřeje. Energie tam zkrátka proudí dokola,“ vysvětluje Kůsová. Podle ní není výjimkou, že v netradiční stavbě přijdou do jiného stavu ženy, které předtím otěhotnět nemohly. 

Přesto je třeba se s jurtou sžít, a kdo v ní chce bydlet celoročně, musí si na ledacos zvyknout. „Je to hlavně příprava dřeva, kontrola topení, vyhovující hygienický systém. Umístění toalety nebo koupelny do jurty je velmi náročné – obě místnosti by měly být oddělené od obytného prostoru,“ vysvětluje David Muddy Orfanik, který se zabývá technickou podporou stavby jurt.

Se střechou kabrioletů 

Česká jurta se navíc podle něj od té mongolské poněkud liší. „V Mongolsku dosahuje vlhkost vzduchu deseti, patnácti procent, pořád fouká vítr a látka, z níž se vyrábí vršek jurty, tamnímu prostředí snadno odolává. U nás naopak někdy bývá až stoprocentní vlhkost a dochází i k velkým výparům ze země. Použité materiály se tomu samozřejmě musejí uzpůsobit,“ dodává Orfanik.  

Boční stěny české jurty se vyrábějí z prodyšné látky izolované ovčím rounem. Podlaha má zase aktivní větrací vzduchotechniku. Střechu pak tvoří speciální pětivrstvý systém plachet z kvalitního PVC a textilu, přičemž několik vrstev zamezí srážení vlhkosti: „Plachta je ze speciálního materiálu, který používá jedna významná světová automobilka pro své kabriolety,“ dodává Orfanik. Novodobé kruhové obydlí se tak trochu posouvá do světa moderních technologií.

Přísně rozdělené sféry 

Malé bílé tečky jsou v asijské stepi viditelné i z letadla. Tradiční obydlí kočovníků se nejspíš vyvinulo z týpí a po celá tisíciletí zůstalo víceméně stejné. Cvičené oko přesto rozezná detaily: „Jurty se liší podle regionů. Největší rozdíl panuje mezi kazašskými a mongolskými. Kazaši žijí vysoko a v chladnějším prostředí. Jejich jurty jsou vyšší,“ vysvětluje Ganbátar Ojunsajchana, ředitel mongolské chráněné oblasti Gobi B. 

TIP: Život v kontejneru: I z vyřazených kontejnerů se dá vytvořit útulný domov

Na návštěvě vesničky nedaleko hranic Mongolska a Číny člověk žasne, jak je v jurtě čisto a útulno. Jde v podstatě o zcela moderní domácnost, tradičně má ovšem kulaté obydlí jasná pravidla: Kamna jsou otočena středem topeniště k oblasti vyhrazené ženám, v další části má místo orel, pokud jej rodina vlastní, zatímco v mužské sféře se nachází mimo jiné oltář – a poslední dobou někdy i televize. 

Rytířská kultura, která se zrodila na jihu Francie na počátku 12. století a poté se rozšířila do celé Evropy, patří bezesporu mezi nejzajímavější fenomény vrcholného středověku. Bojovník temných období raně středověkých států, který si libuje v bezmezném násilí a ctí jen pravidlo silnějšího, postupně pod vlivem rytířských ideálů mizí. Namísto něj nastupuje chrabrý rytíř, jenž sice sdílí válečné nadšení, ale také projevuje úctu k ženám.

Avšak nejen světská činnost patří k rytířským ideálům. O slovo se hlásí všemocná církev, která různými cestami odvádí rytíře od přepychu pomíjivé slávy a přivádí je na cestu Kristova utrpení a lásky, cestu pokory, chudoby a oddanosti Bohu. Vzniká ideál Kristova rytíře (miles Christi), na jehož zrodu podstatnou měrou působí duch křížových výprav. Na tom nejpříhodnějším místě pod sluncem, v dobytém Svatém městě, se zformují první rytířské řády, nejmarkantnější příklad spojení křesťanského ideálu a hrubé válečnické síly.

Bylo jich přes 70 000

Tato rytířská móda se nevyhýbá ani panovníkům, kteří ji nejen na svých dvorech podporují, ale také se, s větším či menším úspěchem, snaží ukázat své dovednosti v rytířském umění. Jedním z nejkrásnějších příkladů prolnutí rytířských ideálů se šlechtickou a císařskou kulturou, a zároveň vrcholem středověkých slavností, je dvorský sjezd Fridricha Barbarossy v Mohuči v roce 1184.

Už doboví kronikáři s obtížemi hledali slova, kterými by výstižně popsali tento v mnoha směrech neobvyklý sjezd. Nezbývalo jim než sáhnout po superlativech. Podle nich to byla ta „největší slavnost a hostina, jakou kdy oko lidské spatřilo“. Výjimečnost mohučského dvorského sjezdu spočívala ovšem nejen v jeho slavnostním rázu, ale také v ohromném počtu účastníků. Očitý svědek, kronikář Gislebert von Mons poznamenal, že „z celé říše a z této strany Alp přivalili se k tomuto sjezdu knížata, arcibiskupové, biskupové, opati, vévodové, markrabata, falckrabata a jiná hrabata, šlechtici i ministeriálové tak, že jich bylo přes 70 000, nepočítaje v to další kleriky a lidi jiných stavů“. Údaj je vzhledem ke středověkým podmínkám přehnaný, ale i střízlivé dohady moderních historiků hovoří o 20 000 účastnících!

V lesknoucí se zbroji, ověnčeni zlatem, stříbrem a drahým hedvábím, přijeli hosté na koních pokrytých barevnými kropíři. Jedním z nejreprezentativnějších byl český kníže Bedřich (1172–1189), kterého kronikář jmenuje mezi ostatními na prvním místě. Však ho také doprovázelo 2 000 rytířů. Tolika muži se nemohl pochlubit žádný jiný účastník. Např. vévoda sousedního Rakouska Leopold V. Babenberský, který byl Bedřichovým bratrancem, si s sebou dovezl „jen“ 500 rytířů. 

Samotná desetitisícová Mohuč nedisponovala kapacitou ubytování pro tak velký počet lidu. A tak císař rozkázal na pláních u Mohuče poblíž Rýna postavit stany i s provizorním kostelem, tribunou a císařskou rezidencí. Péči řemeslníků vyrostlo dřevěné a stanové městečko, rozšiřující se s novými přijíždějícími, kteří se předháněli v nádheře a velikosti svých pestrobarevných stanů. Právě zde se měly odehrávat hlavní body programu.

Noví rytíři

Sjezd začal o letnicích v neděli 20. května. Přítomní nejprve zhlédli slavnostní korunovační průvod, v jehož čele kráčel po boku krásné císařovny Beatrix císař Fridrich Barbarossa a prvorozený syn Jindřich, již zvolený německý král. Po slavnostní korunovaci byla přichystána velkolepá hostina, na kterou se zřejmě všichni těšili a při níž se dostalo nejdůležitějším feudálům svaté říše římské cti obsluhovat císařskou rodinu coby dvorští úředníci.

Jádro celého sjezdu však spočívalo v pasování císařových synů, které proběhlo následujícího dne v pondělí 21. května. Osmnáctiletý král Jindřich VI. a jeho o rok mladší bratr švábský vévoda Fridrich byli za přítomnosti těch nejvznešenějších hostů opásáni mečem. Stali se tak noví rytíři. Toto slavnostní pasování ukazuje, jak vážně nahlížel Fridrich Barbarossa na rytířské rituály. Noví rytíři se jako praví mecenáši jali rozdávat níže postaveným, včetně zajatců a žonglérů, štědré dary, koně, drahé obleky, zlato a stříbro. A nejen oni, ale i knížata a jiní šlechtici „pro šíření slávy svých jmen vypláceli nemalé částky“.

Turnaj

Poté následoval turnaj, přesněji rytířská hra zvaná latinsky gyrum.  Účastnilo se jí velké množství rytířů (podle údajů zřejmě přehnaných až 20 000). O její přesné formě toho moc nevíme. Kronikář však výslovně připomíná, že se konala beze zbraní, jen se štíty a holemi a že se rytíři bavili bez smrtelných úrazů. Mezi nimi samozřejmě oba císařovi synové, ale také sám Fridrich Barbarossa jako rovný mezi rovnými.

Bojové nadšení a soutěživost přítomných rytířů pokračovaly i následujícího dne až do odpoledních hodin. Pak se však nad Mohučí zatáhlo a počasí započalo dílo zkázy. Pod nápory větru se kácel jeden stan za druhým. Nenadálá silná bouře zcela strhla provizorní dřevěný kostel, poničila ostatní budovy a dokonce usmrtila několik přítomných účastníků. Hra musela být okamžitě ukončena a rovněž plánovaný rytířský turnaj v nedalekém Ingelheimu byl císařem zrušen.

Nebeský hřmot znamená nebeské znamení. Bůh dal o sobě vědět a ztrestal pyšné rytíře předhánějící se v přepychové nádheře a zápolící o marnou slávu. Karatelé z řad duchovních měli jasno. Poslední den sjezdu už byly probírány raději jen diplomatické a politické otázky. Jak slavně mohučský dvorský sjezd začal, tak neslavně skončil.  

12. ledna 2018 odstartoval indický dříč pro vynášení menších satelitů, nosná raketa Polar Satellite Launch Vehicle na misi PSLV-C40. Vše dopadlo na jedničku a raketa umístila na oběžné dráhy celkem 31 satelitů z různých zemí světa.

Jedním z nich byl i velmi zajímavý britský satelit CARBONITE-2, který teď bude díky svému vybavení posílat dolů na Zemi videa se záběry naší planety v barvách a v doposud nevídaném rozlišení. Satelit o váze 100 kilogramů je vybavený kamerou s ultra vysokým rozlišením (UHD, Ultra High Definition).

Satelit pro snímání videí v extrémním rozlišení

CARBONITE-2 dokáže snímat až 50 záběrů za sekundu, přičemž může dosáhnout efektivního rozlišení zhruba 65 až 75 cm. Satelit bude detailně sledovat různé objekty na zemském povrchu, například automobily nebo lodě.

TIP: Indie slaví rekord: Raketa PSLV XL vynesla 104 satelitů během jediného startu

Zmíněný satelit představuje prototyp nového satelitního programu Vivid-i Constellation. Ten bude zahrnovat flotilu celkem 15 satelitů, které budou obíhat Zemi ve výšce kolem 500 kilometrů nad Zemí. Data získaná touto flotilou budou k dispozici pro vládní instituce i pro soukromé společnosti.

Nejrůznější testy prokázaly, že téměř v každé věkové skupině mají rychlejší reakce muži a že ženy v tomto směru muže nepředčí, ani když rychlost svých reakcí cíleně trénují. V experimentu, ve kterém měli účastníci zmáčknout tlačítko, jakmile se rozsvítí světlo, dosáhli muži průměrného výsledku 220 milisekund, kdežto ženy 260 milisekund. Když se místo světla ozval zvuk, reagovali muži rychlostí 190 milisekund, ženy rychlostí 200 milisekund. 

TIP: Jsou ženy čistotnější než muži?

Útěchou ženám může být pokus, z jehož výsledků vyplývá, že při míření na cíl jsou ženy sice pomalejší, ale mají přesnější mušku než muži. 

Pokud bydlíte v mírném pásu, kde kromě léta je i zima, jistě oceníte zateplení domu. Proč ale přidávat další vrstvu k cihlové zdi, když klíčový materiál pro zateplení může být přímo v cihlách?

Takové cihly existují - obsahují materiály jako je perlit, minerální vata nebo polystyrén. Vědci švýcarské výzkumné skupiny Empa teď vytvořili cihly, které jsou prý v zateplování zatím nejlepší. Uvnitř obsahují aerogel.

TIP: 3D tiskárna posouvá výrobu grafenových aerogelů o velký kus vpřed

Aerogely jsou materiály odvozené z gelu, v nichž je kapalná složka nahrazená plynem. Proto jsou extrémně lehké a zároveň jsou skvělé tepelné izolanty. Aerocihly s tímto aerogelem mají skvělé vlastnosti. Problém je v tom, že jsou zatím velmi drahé. Metr čtvereční zdi z aerocihel je oproti běžné zdi dražší o 521 dolarů, tedy téměř o 10 900 Kč.