Když evropská sonda Rosetta zkoumala kometu 67P/Čurjumov-Gerasimenko, připsala si na své konto několik překvapivých objevů. Mezi ty nejzajímavější určitě patří objev velkého množství molekulárního kyslíku O2 v atmosféře kolem komety.

TIP: Život na kometě? Philae objevila na kometě nové sloučeniny

Molekulární kyslík je dost nestabilní, protože atomy kyslíku se sndněji vážou s vodíkem za vzniku vody, případně s uhlíkem, přičemž vzniká oxid uhličitý. Ve vesmíru je tedy molekulární kyslík ohromně vzácný. Zatím jsme ho viděli jenom dvakrát ve hvězdných porodnicích.

Kde se vzal molekulární kyslík na kometě? Odborníci si nejprve mysleli, že mohl být zamražen do komety v době samotného vzniku Sluneční soustavy, tedy před 4,6 miliardy let. Podle některých názorů by ale i přesto kyslík měl postupně reagovat s dalšími chemikáliemi.

V hlavní roli srážky iontů s povrchem komety

S novým vysvětlením teď přišel chemický inženýr Konstantinos P. Giapis z Caltechu, který studuje chemické reakce energetických iontů s polovodiči v rámci vývoje nových technologií pro elektroniku.

Podle něj jde o proces, při kterém z komety uniká vodní pára, ultrafialové záření Slunce ionizuje molekuly vody a sluneční vítr žene ionizované molekuly zpět ke kometě. Když taková molekula zasáhne povrch komety, zreaguje s přítomnými oxidy a přitom vznikne molekulární kyslík. Giapis svůj nápad dokázal ověřit i praktickým experimentem.

Čeští bikeři, kteří vyrazili na otevření slovenského Bike Parku Malino Brdo, si užili pořádný přísun adrenalinu. Během jízdy na ně vyběhl medvěd, kterého patrně vyplašili. Vyplašený huňáč za jedním z bikerů chvíli běžel, posléze svou snahu naštěstí vzdal a zmizel mezi stromy. Medvěd i oba cyklisté tak vyvázli zcela bez úhony.

Zatímco v Česku připadá na druhou neděli v květnu Den matek, v Jižní Koreji v tento den slaví Den rodičů. V tradičně rodinně orientované jihokorejské společnosti jde o velmi respektovaný svátek – rodiny se scházejí u společného stolu a podobně jako u nás předávají děti svým rodičům drobné dárky. V některých oblastech je Den rodičů spojován s neobvyklou tradicí, kdy děti svým rodičům rituálně omyjí nohy. V korejské společnosti jde o akt, který je spojován s výrazem vděku.

Titan, záhadný měsíc Saturnu se zmrzlým povrchem a hustou organickou atmosférou, nás nepřestává lákat. Od úspěšné mise Cassini-Huygens, během které v lednu 2005 přistál na povrchu Titanu výsadkový modul Huygens, se objevilo mnoho nových návrhů pro další průzkum tohoto světa.

Pro Titan už inženýři NASA navrhli všechno možné, od balonů a sofistikovaných přistávacích modulů, až po letadlové drony a ponorky do metanových moří. Nedávno se objevil další velmi zajímavý projekt, který pro průzkum Titanu počítá s využitím osmivrtulových dronů.

Oktoptéry pro Titan

Drony Dragonfly myjí být schopné vertikálního startu i přistání. To jim umožní zkoumat jak povrch Titanu, tak i spodní vrstvy jeho atmosféry. Tyto drony se svými kolegy navrhla planetární vědkyně NASA Elizabeth Turtle z laboratoře Johns Hopkins University Applied Physics Laboratory (JHUAPL).

TIP: Budoucnost průzkumu rudé planety: NASA vyvíjí drony pro Mars

Drony by na Titanu měly být schopné létat na poměrně velké vzdálenosti. Při jednom letu mají zvládnout až desítky kilometrů, během celé mise několik set kilometrů. To jim umožní detailní měření na více místech, která mohou mít velmi odlišnou geologickou historii. Pohon dronů zajistí termoelektrický generátor, využívající rozkladu plutonia-238 k výrobě elektřiny.

Co jíst, abychom co nejméně zatěžovali naši planetu? Podle skotských vědců by stačilo, kdybychom nahradili polovinu masa cvrčky a červy. Podstatně bychom tím snížili požadavky na rozlohu půdy nutné pro chov hospodářských zvířat.

Zároveň by došlo ke značnému poklesu emisí skleníkových plynů, které hospodářská zvířata produkují v požehnaném množství. Pro planetu by byl velmi prospěšný i malý nárůst spotřeby jedlého hmyzu.

TIP: Jídlo ze zemního plynu: Brzy nakrmí zvířata na farmách i nás

Skotští vědci dospěli k závěru, že i nevelké změny v chování spotřebitelů, jako například nahrazení hovězího masa kuřecím, omezení odpadu při zpracování potravin a právě zavedení většího množství jedlého hmyzu, by mohlo vést k podstatnému ušetření zemědělské půdy a k více stabilní výrobě i distribuci potravin.

Lidé se rádi obklopují podobně smýšlejícími přáteli. A jak se zdá, nejsme v tom sami. Odborníci z Oxfordu zjistili, že sýkory koňadry raději hnízdí se sýkorami, jimž se podobají svým chováním.

Badatelé prozkoumali uspořádání hnízd a sociální sítě u volně žijících sýkor koňader, které sledovali po dobu šesti let. Zároveň zjišťovali jejich osobnostní rysy tím, že je vystavili novém prostředí. Některé sýkory se v takovém případě chovají statečně a aktivně zkoumají okolí, jiné jsou zase zřetelně váhavé a bojí se.

TIP: Proč vrány pořádají pohřby? Chtějí vylepšit vlastní šance na přežití

Proč ale vlastně sýkory dávají přednost podobně se chovajícím sousedům? Zřejmě tím zvyšují svůj úspěch při rozmnožování. Bojácné sýkory by se jen obtížně prosazovaly mezi troufalými sýkorami. A odvážný ptáci se zase mohou společně bránit proti predátorům.

Ačkoli jsou oka nastražena na řekomyši a antilopy (zdejší vesničané šimpanze neloví, protože je považují za inkarnaci svých předků), představují velké nebezpečí i pro primáty. Pokud chycení do pasti přežijí, mohou být nadosmrti zmrzačeni. Množství takových případů je známo z Afriky, kde šimpanzí populace nedokáže pasti zneškodnit. Například v rezervaci Kalinzu Forest v Ugandě způsobila nastražená oka zranění končetin deseti ze šestnácti identifikovaných samců a v rezervaci Budongo Forest vykazuje deformity končetin způsobené chycením do pasti pětina všech šimpanzů.

TIP: Schopnost sebeuvědomnění u zvířat aneb Vidím se, tedy jsem!

Podle autora studie Gaku Ohashiho z Japonského centra primátů je pravděpodobné, že guinejští šimpanzi předávají schopnost deaktivovat nastražené pasti i svým potomkům. Šimpanzi buď oko popadnou a třesou s ním tak dlouho, dokud se nezlomí, nebo přetrhají lýkové provazy, jimiž jsou oka přivázána ke stromu. Chování šimpanzů z Bossou je zcela výjimečné a Ohashi doufá, že nezůstane jediným prostředkem ochrany těchto primátů před pastmi. Lepší informovanost obyvatel zvláště v oblastech východní a západní Afriky spolu se zakládáním řekomyších farem by měly snížit potřebu lovu v buši a omezit tak i riziko zranění šimpanzů.

„Dobre stě to namalovali, súdruh vojak. Ale povedztě mi, prečo má súdruh Žižka v ruke hen takú onú vyrezávanú haluzku? Veď to něbol volajakýsi kapelmajster lebo farár. Dajtě mu do ruky aspoň lahký gulomet!“

Kdo by dnes neznal legendární dotaz majora Halušky zvaného Terazky, ztvárněného Pavlem Landovským ve filmu Černí baroni. Tahle scénka dokonale karikovala armádní prostředí stalinistického Československa i s jeho husitskými revolučními tradicemi.

V případě filmového díla i Švandrlíkovy literární předlohy možná šlo o fikci, jenže něco autentického na ní přece jenom je. Středověcí husité se totiž skutečně dostávali prostřednictvím agilních vojáků do bizarních souvislostí.

Ideologický vzor

Po nástupu komunistické diktatury v únoru 1948 využívali tehdejší ideologové a politici k legitimizaci své moci i dějiny. Náležitě vyložené historické události měly dokazovat, že komunisté vlastně nepředstavují žádné novum a že únorové uchopení vlády není ničím mimořádným. Tak se stali předobrazem komunistických snah v současnosti i středověcí husité, kteří byli vykládáni jako političtí a sociální revolucionáři bojující za nový společenský řád. Husité se stali všudypřítomným vzorem a údajné husitské tradice představovaly zaklínadlo řady politických projevů a veřejných vystoupení stranických špiček.

Komunistické husitství bylo uplatňováno jako zářný příklad i při budování státní vojenské moci, která měla po únoru 1948 za úkol bránit budovaný „ráj na zemi a šťastný věk“. Husitsky byly nazývány armádní útvary, pompézně se oslavovala výročí husitských bitev, třeba roku 1951 v Domažlicích. Husitští bojovníci byli dáváni za vzor mladým vojákům v rámci ideologické výchovy. Jenže některé aktualizace byly i pro stalinistická padesátá léta přehnané.

Výpověď sebekritiky

Tragikomicky dnes třeba působí snaha časopisu Československý voják kritizovat nedostatečnou přípravu ideologické práce. V článku z roku 1954 nazvaném Byli husité tělesně zdatní? varoval nadporučík Stanislav Neumann s použitím úsměvného případu z politického školení mužstva: „K jak trapným výsledkům to zpravidla vede, svědčí rozhovor, který proběhl při PŠM [politickém školení mužstva] v besedě o husitských tradicích.

TIP: Dědictví zlé doby: Jak se žilo v poválečném Československu?

Vedoucí školení tyto tradice aplikoval takto: Co myslíte, soudruhu vojíne, byli husité tělesně zdatní? – No byli, soudruhu poručíku. – A co vy? Umíte udělat výmyk předem? Neumíte. Tak vidíte, soudruhu, špatně se učíte z našich národních tradic.“ Jak se zdá, absurdita Terazkyho Žižky s kulometem nebyla úplně nereálná...