Představy o štěstí se různí. Od materiálního dostatku, přes tělesné prožitky, až po pocit z kvalitně odvedené práce či dobrého skutku. Specificky štěstím se zabývá relativně nové vědecké odvětví zvané pozitivní psychologie. Zaměřuje se na kladné emoce, jakými jsou láska, radost, naděje či štěstí, ale i komplexní stránkou věci – silnými vlastnostmi osobnosti a funkční společností. Ale ani pozitivní psychologie neumí jednoduše definovat, co štěstí přesně je. 

Autentické štěstí

Zakladatel pozitivní psychologie profesor Martin Seligman z University of Pennsylvania v USA rozlišil životní spokojenost (či pohodu) a štěstí. Jde o různé fenomény, které spolu ale souvisejí. Ke spokojenému životu většina lidí potřebuje mít zajištěné základní potřeby. Jako příklad si můžeme vzít typickou rodinu z reklamy. Všichni jsou spokojení, mají co jíst, kde spát, pěkné šaty a mají kolem sebe své blízké. Nikdo však neví, zda jsou šťastní. Štěstí je totiž subjektivní prožitek, který se zdá být něčím více než spokojeným životem.

Profesor Seligman autentické štěstí popsal jako spojení takzvaného hédonického štěstí, které nám přináší pocity slasti (například dobré jídlo) a zároveň života naplněného smysluplnou činností, uskutečňování cílů a angažovaností v jejich dosažení. Štěstí tedy vnímá jako komplexní pocit, který není řízen jen pozitivními emocemi. Smysluplnost souvisí s našimi hodnotami, a tak i nárazově velmi stresující práce může přinášet dlouhodobý pocit štěstí.

Z globálního hlediska se zdá být smysluplnost činnosti nejzásadnější, ale nenechme se zmást. Angažovanost ve smyslu do něčeho se ponořit je jedním z klíčových zdrojů štěstí. Můžeme ji jasně vidět například u vrcholových sportovců, kteří zažívají bolest, únavu či vyčerpání během výkonu, ale po dosažení cíle se cítí šťastní.

Prožívané štěstí a vzpomínky

Daniel Kahneman, zakladatel behaviorální ekonomie, představil rozdíl mezi tím, co si jako štěstí pamatujeme, a co jako štěstí prožíváme. Používá následující příklad: „(…) vybrali byste si stejnou dovolenou, kdybyste věděli, že všechny fotky budou zničeny a vy dostanete pilulku zapomnění? Pokud ne, máme tu jasný problém s tím, co chce prožívající já a co chce pamatující já.“

Tento rozpor nás vrací k tomu, že štěstí je komplexní pocit, který se nedá měřit pouze na základě aktuálního prožívání. Je to stejné jako s horskou túrou, kdy namáhavě stoupáme do kopce (a zažíváme přitom řadu pocitů nepohodlí a únavy) pro okamžik štěstí na vrcholu.

Co z toho všeho můžeme usoudit? Jak Kahneman, tak Seligman se shodují, že velice důležité pro pocit štěstí je dosahování cílů. Martin Seligman během svého zkoumání došel k tomu, že šťastní lidé osobnostně zrají a rozvíjejí své silné stránky. Teorii autentického štěstí doplnil o další dva rozměry a celý model tak má 5 zásadních prvků, které dohromady dávají živnou půdu pro štěstí: jsou to pozitivní emoce, dobré vztahy s lidmi, angažovanost, smysluplnost a snaha uspět.

V dnešní době se pozornost medicíny a psychologie zaměřuje nejen na léčbu těla, ale také na celkovou kvalitu života. Výzkumy ohledně štěstí pokračují a díky nim můžeme sami cíleně pracovat na osobním štěstí. Vyzkoušejte 11 jednoduchých kroků, které vychází z objevů vědy:  

1. Více se usmívejte

Úsměv vám zlepší náladu. I pokud se zrovna necítíte dobře, zkuste to. Mimické svaly totiž udělají práci za vás. I nepřirozený úsměv je totiž mozkem spojován s pozitivními emocemi.

2. Denně cvičte

I krátké, ale každodenní cvičení pomáhá bojovat se špatnou náladou a zabraňuje jejímu návratu. Cvičení má pozitivní dopad i na vaše sebehodnocení. Lidé, kteří denně sportují, mají lepší pocit sami ze sebe, bez ohledu na výsledky.  

3. Hodně spěte

Spánek je zásadní pro obnovu energie, schopnost soustředit se a výkonnost celého dne. Během spánku jsou rovněž zpracovávány negativní podněty. Spánková deprivace kromě nedostatku energie ovlivňuje také vaši paměť, takže máte větší tendenci vzpomínat si jen na negativní věci.

4. Více času pro rodinu a přátele

Čas strávený s rodinou a přáteli se vyplatí. Dobře vybudovaná sociální síť vás podrží během těžších životních období a pomoc druhým má zároveň pozitivní vliv na vaše zdraví a délku života. Expert na štěstí, Daniel Gilbert z Harvardu, tvrdí: „Jsme šťastní, když jsme s rodinou, jsme šťastní, když máme přátele, a většina ostatních věcí, o kterých si myslíme, že nás činí šťastnými, jsou právě cesty, jak získat více přátel a času s rodinou.“

5. Choďte častěji ven

Dvacet minut denně venku vám nejen zlepší náladu, ale i tzv. pracovní paměť. Je však dobré vědět, že na nás lépe působí přírodní prostředí než městské. Teplota také hraje svou roli. Největší pocit štěstí podle výzkumů Americké meteorologické společnosti lidé zažívají při 13,9 °C. 

6. Pomáhejte ostatním 

Pomáhat lidem a sdílet dobré zážitky jen umocní vaše pocity štěstí. Chcete-li se cítit lépe, stačí pozvat přátele na večeři nebo jim pomoci se stěhováním. Martin Seligman potvrzuje, že v testovacích podmínkách nejvíce zvýšilo momentální pocit spokojenosti právě prokázání laskavosti. 

7. Naplánujte výlet

Plánujte! Váš mozek začne produkovat více endorfinu, když myslíte na věci, které byste rádi udělali. Výlet, který si naplánujete půl roku dopředu, může být zdrojem štěstí dávno předtím, než na něj vyrazíte. Zlepší vám náladu, kdykoliv nad ním budete přemýšlet.

8. Meditujte

Meditace zklidní vaši mysl a posílí vaše vědomé prožívání sebe sama. Praktikování meditačních cvičení je jedním z přístupů, jak léčit depresi. Výzkumný tým z univerzity ve státě Massachusetts potvrdil sledováním lidí trénujících meditaci, že mozková centra spojená se sebeuvědoměním se rozšířila, zatímco centra stresu se zmenšila.

9. Přestěhujte se blíže k práci

Dojíždění do práce vás ovlivňuje více, než byste možná čekali. Pokud každé ráno absolvujete nepříjemně dlouhou či komplikovanou cestu do práce, může to negativně ovlivnit vaši náladu na celý den. Daniel Gilbert přirovnává řízení auta v ranní zácpě ke specifické formě pekla a radí vyhnout se mu, jak jen to jde.

10. Učte se vděku

Vědomě pocítit vděčnost za to, co v životě máte, je jednou z cest, kterou můžete podpořit svůj pocit štěstí. Podobně jako každodenní cvičení svůj účinek zvyšuje opakováním. Martin Seligman přišel s metodou pozitivní metody zvané „Tři dobré věci“. Ta spočívá v jednoduchém zapisování, co dobrého se stalo za uplynulý den. Kromě momentálního pocitu štěstí se naučíte vnímat pozitivní věci ve svém životě i zpětně. 

11. Zestárněte

Receptem na štěstí, který vyžaduje nejméně úsilí, je stáří. Čím zralejší jsme, tím více se zaměřujeme na věci, které nás baví, a pamatujeme si více pozitiv. Zároveň už máme dostatek zkušeností, jak zvládat stres, ztrátu či zklamání. Obavy ze stáří jsou liché, přinejmenším kvůli pozitivnějšímu pohledu na svět.

Společnost Boeing nedávno představila nový skafandr, který by měli mít na sobě astronauté v roce 2018, při cestě do vesmíru na palubě kosmické lodi CST-100 Starliner. Nový skafandr není určený pro vycházky do kosmického prostoru. Astronauté ho budou mít na sobě během cesty do vesmíru i na zpáteční cestě, jako ochranu při případné nehodě během letu.

Elegantní modrý skafandr

Největší výhodou nového skafandru Boeingu je jeho váha. Se svými 9 kilogramy je totiž o zhruba 4,5 kilogramů lehčí, než byly legendární oranžové skafandry astronautů na palubě amerického raketoplánu Space Shuttle.

Skafandr rovněž zaujme snadno odepínacími rukavicemi, v nichž lze ovládat dotykové displeje, a také zjednodušeným systémem helmy, kterou lze připnout a odepnout zipem. Helma je vybavena širokým polykarbonátovým hledím, které nabízí slušný rozhled.

TIP: Nahoď oblek! NASA slaví 50 let výstupů do vesmíru

Na vývoji a testování skafandru se významně podílel Chris Ferguson, vedoucí posádek a misí programu Starliner a bývalý astronaut NASA. Podle Fergusona je skafandr perfektní pro potřeby posádky lodi Starliner.

Magnetické pole Země je jako neviditelný, ale velmi účinný štít, který naší planetu chrání před zhoubným působením slunečního větru i kosmického záření. Tento štít ovšem ve skutečnosti není příliš stabilní. Čas od času, obvykle několikrát za milion let se magnetické pole Země převrátí. Může trvat i desítky milionů let, než dojde k další takové události. Předpovědět to zřejmě nelze.

Jak by dopadla výměna magnetických pólů?

Severní magnetický pól si během takové události vymění místo s jižním magnetickým pólem. Jak přesně výměna probíhá, není úplně jasné, podle vědců ale magnetické pole zřejmě významně zeslábne, možná tak na 10 procent dnešní intenzity, možná i méně.

Ve fosilním záznamu Země nejsou patrná žádná velká vymírání, která by časově odpovídala jednotlivým převrácením magnetického pole. Je ale otázkou, jak by v takovém případě dopadla naše civilizace, která je do značné míry závislá na elektřině a přístrojích.

TIP: Překvapení v geofyzice. Magnetické pole Země zestárlo o stovky milionů let

K poslednímu plnohodnotnému překlopení magnetického pole, takzvané události Brunhes-Matuyama, došlo před 780 tisíci let. Před 41 tisíci let se během dočasné události Laschamp magnetické pole překlopilo jenom asi na 250 let. Kdy se asi magnetické pole Země překlopí příště?

Jsou sousedé a pojí je i bouřlivá minulost. Na jedné straně liberální a otevřené Finsko, které je světovým lídrem ve vzdělání a na straně druhé restrikcemi svázané a korupcí prolezlé Rusko. Obě země mají přesto něco společného – obě se chtějí v příštích letech zcela zbavit tabáku.

TIP: Zlatý věk cigaret? Zdaleka neskončil

Přestože ve Finsku v posledních letech klesá počet kuřáků, rozhodně nejde o zanedbatelné počty. Ze statistik vyplývá, že v severské zemi kouří zhruba 16 % lidí ve věku 15 až 64 let. Pro srovnání – v Česku je to zhruba 24 % lidí. Cílem finských úřadů je ale snížit počty kuřáků pod 2 % v příštích 23 letech.

Žádné výjimky

Vymýcení kouření se má podle finského ministra zdravotnictví a sociálních věcí Kaari Paasa týkat nejen klasických cigaret, ale tabáku obecně (včetně šňupacího tabáku a elektronických cigaret). Kromě prevence a osvěty se chtějí finské úřady postupně zaměřit na snižování dostupnosti cigaret a tabákových výrobků a zvyšování jejich ceny prostřednictvím přirážek a spotřební daně.

S ještě ambicióznějším plánem přišly úřady v Rusku. Tamní ministerstvo zdravotnictví zvažuje zákaz prodeje cigaret všem lidem narozeným po roce 2015. Zákon by vešel v účinnost v roce 2033. 

Nová koncepce, jejímž cílem je odnaučit jeden z nejintenzivněji kouřících národů světa cigaretám, se zaměřuje i na vodní dýmky, žvýkací tabák a elektronické cigarety. Ruský zákaz má některá specifika. V zákoně bude například výslovně řečeno, že se nesmí vůbec kouřit v komunálních bytech, což je symbol socialistického bydlení za SSSR: v jednom bytě žije v každém pokoji jedna rodina, společnou mají kuchyň a koupelnu. Cigarety také významně zdraží, neboť vláda zvýší jejich zdanění. Krabičky budou muset být všechny stejné a vždy vybaveny odstrašujícím obrázkem. Popularizace nového zákona bude doprovázena osvětovou kampaní. Lidem v ní stát například vysvětlí, jak jejich zlozvyku zneužívá tabáková lobby.

Sportovní lezení zažívá velký růst zájmu a nejrůznější umělé lezecké stěny jsou dnes takřka v každém městě. Dokladem vzrůstající popularity je i zařazení sportovního lezení mezi olympijské sporty (i když zatím jen pro LOH 2020 v Tokiu). Lezecké stěny ale mohou vypadat i dost jinak, než jak je běžně známe.

Jedna skutečně nekonvenční se nachází v newyorském Muzeu sexu. Lezecké chyty a stupy na této stěně neimitují skalní povrch, nýbrž intimní partie lidských těl. Ke zdolání stěny je tak třeba pevně se přidržet stylizovaného penisu, vaginy, bradavky či hýždí. Nekonvenční stěna je dílem britských umělců z designového studia Bompas & Parr.

„Lezecké stěny jsou vnímány čistě jako místo pro sport, zdraví a zábavu, mohou být ale i erotické,“ říká o své „erostěně“ Harry Parr, spoluzakladatel studia. Nyní se erotická stěna vydala na cestu přes Atlantik. Z New Yorku zamíří do Londýna a poté do Liverpoolu. Zda si stěna získá srdce Britů bude jasné už za pár dnů – její slavnostní představení je naplánované na svátek všech zamilovaných 14. února.

Americké kaštanovníky (Castanea dentata) z čeledi bukovitých jsou majestátní oblíbené stromy opadavých lesů východu USA. V posledních desetiletích ale čelí smrtelnému nebezpečí. Do severní Ameriky byla totiž z Asie zavlečena houba Cryphonectria parasitica, která je původcem korové nekrózy kaštanovníku. Toto onemocnění je pro kaštanovníky takřka vždy smrtelné. Jen během první polovině 20. století v USA zahubilo asi 3,5 miliardy stromů.

S kaštanovníky to teď nevypadá moc dobře. Záchranu jim ale nabízejí genetičtí inženýři. Otestovali přes 30 různých genů, které by mohly kaštanovníkům poskytnout odolnost vůči obávané houbě.

TIP: Geneticky modifikované trávy dokáží likvidovat nebezpečné výbušniny

Jako nejvhodnější se ukázal gen z pšenice, který badatelé vložili do kaštanovníku. Teď doufají, že jim úřady povolí takové kaštanovníky vysazovat a obnovit s nimi zničené porosty původních kaštanovníků.

Hans Thewissen ze Severovýchodní lékařské a farmakologické univerzity v Rootstownu navázal na zkušenosti domorodých obyvatel Aljašky, kteří velryby grónské loví a vědí, že oheň založený na pevnině zažene velryby od pobřeží.

Thewissen po důkladném prozkoumání mozku čtyř velryb objevil nervy vedoucí z nozder k mozku, kde se napojují na tzv. čichové bulby, které posílají pachové vjemy dále do mozku.

TIP: Boj o život aneb Zvířecí starosti o spižírnu

U jiných savců velikost bulbů v poměru k mozku zhruba napovídá, jak dobře má živočich vyvinutý čich. Thewissenův tým zjistil, že u velryb tvoří asi 0,13 procent celého mozku. „Podobně je tomu u makaků a paviánů,“ říká Thewissen, „a to jsou zvířata, která mají dobrý čich – rozhodně lepší než člověk.“

Podle Thewissena používají velryby čich k tomu, aby našly kril. Korýši totiž vydávají silný pach, který cítí také ptáci či tuleni. „Dalo by se očekávat, že takoví specialisté na kril jako jsou velryby grónské, budou mít lépe vyvinutý čich než třeba plejtváci, kteří se živí rozmanitější potravou,“ říká Henry Pihlström z univerzity v Helsinkách.

Velryby však nemusí čich používat jen k vyhledávání potravy. Může se jim hodit také při hledání partnera či při útěku před predátorem. Studie pomohla lépe pochopit mozek velryb grónských, který však i nadále zůstává do značné míry záhadou.

Jestliže nouzová Nakadžima A6M2-N se stala nejpočetnější a nejintenzivněji nasazovanou plovákovou stíhačkou druhé světové války, tak Kawaniši N1K1 Kjófu (Mocný vítr) získal pozici nejvýkonnějšího řadově užívaného typu této kategorie. Vývoj stroje továrního označení K-20 byl zahájen na základě specifikací ze září 1940. Konstruktéři letoun stroj koncipovali velmi moderně jako celokovový středoplošník s křídlem laminárního profilu.

Přistávací zařízení tvořil velký centrální plovák a dvojice malých vyvažovacích plováků pod křídlem. Prototyp vzlétl 6. května 1942. Produkce dala pouze 97 letadel. Dodávky sériových letadel začaly v červenci 1943. Výroba probíhala poměrně pomalu a v březnu následujícího roku byla ukončena, neboť císařské námořní letectvo ztratilo o letoun této třídy zájem. Ve službě u císařského námořního letectva N1K1 nahradily starší A6M2-N. Válečná situace se však mezi tím výrazně změnila, císařské ozbrojené síly byly zatlačeny do defenzivy a ve vzduchu dominovalo americké letectvo.

Kawaniši N1K1

• Rozpětí: 12,0 m
• Délka: 10,59 m
• Vzletová hmotnost: 3 712 kg
• Max. rychlost: 489 km/h
• Dostup: 10 560 m
• Dolet: 1 700 km
• Pohonná jednotka: 1× hvězdicový Micubiši MK4C Kasei o 1 089 kW
• Výzbroj: 2× 20mm kanón, 2× 7,7mm kulomet, 60 kg pum
• Osádka: 1 muž
• Uživatelé: Japonsko

To bojový start nové plovákové stíhačky hodně ztížilo. V bojích dosáhla pouze omezených výsledků, neboť namísto původně uvažovaného ofenzivního nasazení (podpora vylodění) se musela věnovat defenzivním úkolům. Posloužila však při vývoji vynikajících pozemních stíhaček N1K1-J. Japonci N1K1 nejdříve nasadili při obraně strategicky důležitých ropných nalezišť na okupovaném Borneu. Později typ využili při protivzdušné obraně ostrova Honšú. 

Dione patří mezi největší Saturnovy měsíce a je také 15. největším měsícem v celé Sluneční soustavě. Svým povrchem je velmi podobný měsíci Rhea – oba mají podobně pestrý povrch hustě posetý krátery a obdobnou odrazivost. Povrch obou měsíců je poset mnoha krátery, které mohou být až 35 kilometrů velké. Na snímku, pořízeném na konci října loňského roku sondou Cassini, je k vidění odvrácená strana měsíce Dione. Světlo nasvěcujíce levou část měsíce je odrazem Saturnu.

Dione ač sám měsíc, má své vlastní satelity, či spíše koorbitální měsíce – jsou jimi měsíce Polydeuces obíhající kolem jejího libračního centra L5 a Helene obíhající kolem jejího libračního centra L4.

„Sebevražedná“ lasice, která v dubnu loňského roku rozkousala kabely Velkého hadronového urychlovače – za svou zvědavost zaplatila životem. Nebohé zvíře nyní míří do rotterdamského přírodopisného muzea, kde jí budou dělat společnost další zvířecí hrdinové okamžiku.

Rotterdamské muzeum má ve svých sbírkách například nezbedného vrabce, který zaplatil životem za to, že málem zmařil pokus o světový rekord. Opeřenec v roce 2005 vlétl oknem do výstavního centra, kde televizní společnost Endemol NV týdny stavěla čtyři miliony dominových kostek. Ptáček porazil více než 23 tisíc dominových kostek, načež na něj rozzuření soutěžící zahájili honbu, která vyvrcholila výstřelem ze vzduchovky. Další zvířecí celebritou muzea je například ježek, který donutil společnost McDonald's změnit design obalů k jejich zmrzlině McFlurry. Zdá se tedy, že mrtvá lasice, která zaútočila na delikátní elektroniku největšího světového urychlovače, míří do skutečně vybrané společnosti.