Už v roce 2006 zveřejnila odborná zahraniční média informace o dalším vývoji „Alek“ s možnou náhradou embargovaných amerických součástí a následnou perspektivou exportu do mimoevropských zemí. Po delší mediální odmlce se na sklonku minulého roku objevila série článků, která přiblížila projekt pokročilého cvičného proudového letounu L-169 AJT (Advanced Jet Trainer). A vše vyvrcholilo na letošní letecké přehlídce v britském Farnborough, kde se před zraky návštěvníků oficiálně představilo Aero L-39NG (Next Generation), byť jen ve formě zmenšené makety.

Číselné označení novinky evokuje původní albatros, kterému se má nový stroj vyrovnat robustností, spolehlivostí, dobrými letovými vlastnostmi i nízkými provozními náklady. Především však sází na příznivou cenu, která má přilákat nové, ale i staronové zájemce o cvičný stroj z produkce Aero Vodochody. Vždyť během následujících patnácti let bude postupně končit technická životnost většiny původních letounů. A jak výrobce doufá, při snaze nalézt adekvátní náhradu by se v hledáčku řady uživatelů logicky mohl ocitnout právě připravovaný L-39NG.

Vzdušný chameleon

I přes své označení nový letoun vychází konstrukčně ze stroje L-159. Pokud jde o vizuální podobu, na první pohled je při srovnání se svými předchůdci nápadná absence palivových nádrží na konci křídel. Přesto má mít L-39NG výrazně vyšší dolet, mimo jiné díky konceptu tzv. „mokrého křídla“, tedy nádržím umístěným právě uvnitř křídel.

Na lepších letových výkonech se má podílet i využití moderních lehčích materiálů (které mimo jiné zvýší životnost draku až na 15 tisíc letových hodin) a nový spolehlivý motor FJ44-4M od americké společnosti Williams International. Počítá se ovšem i s možností zástavby jiné pohonné jednotky na přání zákazníka. Tuto variabilitu umožňuje modulární koncepce převzatá právě od alky. Ta dovolí průběžnou modernizaci stroje během jeho životního cyklu.

Především však umožní pružně reagovat na poptávku potenciálních zákazníků. Pět závěsníků L-39NG díky tomu může podle přání uživatele nést výzbroj buď západní, nebo naopak ruské provenience, stejně jako speciální průzkumné vybavení. Konfigurovatelná má být i nová avionika, která se má přiblížit standardu špičkových bojových letounů, samozřejmostí bude průhledový displej.

Kompatibilita s brýlemi pro noční vidění (NVG, Night Vision Goggles) usnadní nasazení stroje v roli lehkého bitevníku. Neměla by chybět například také vystřelovací sedačka fungující bezpečně i při nulové rychlosti a výšce. Uvedená flexibilita má spolu s maximalizací podílu tuzemského průmyslu při výrobě jednotlivých subsystémů předejít problémům, které se vyskytovaly při neúspěšných pokusech o prodej letounu L-159 ALCA a alespoň částečně vrátit stroji L-39 jeho dřívější pozici.

Rudá planeta má za sebou historii plnou bouřlivé vulkanické činnosti – v některých částech Marsu jsou pozůstatky těchto časů obzvlášť patrné. Zářným příkladem je například oblast Tharsis, ležící poblíž rovníku západně od systému údolí Valles Marineris, která je domovem čtyř obřích štítových sopek -  Olympus Mons, Ascraeus Mons, Pavonis Mons a Arsia Mons.

Vulkanismus v Galeově kráteru?

Vulkanická činnost se zde ale zřejmě neomezovala jen na tyto části planety, nový objev roveru Curiosity ukazuje, že vulkanické erupce probíhaly i okolí Galeova kráteru – místě, které již čtyři roky rover zkoumá.

TIP: Marsovský kráter Gale byl v minulosti obřím jezerem

Vědci v Galeově kráteru objevili tridymit – polymorfní modifikaci oxidu křemičitého, který vzniká za vysokých teplot okolo 900 °C. V nejbližším okolí se ale nenachází žádná sopka, která by původ tridymitu vysvětlovala a neexistuje zde ani desková tektonika. Jako nejpravděpodobnější vysvětlení přítomnosti tridymitu v Galeově kráteru se tak jeví možnost, že jde o naplaveninu, která se do oblasti dostala v dávných dobách, kdy na Marsu existovaly řeky a jezera.

Pokud jde o postřeh a inteligenci ryb, máme je sklon podceňovat. Stříkouni pětitrnní (Toxotes chatareus), tropické rybky proslavené sestřelováním kořisti proudem vody, ale v tomto směru velmi překvapili.

Tyto rybky se dovedou naučit a pak spolehlivě rozeznat lidské tváře, což je velmi těžké, pokud nejste člověk. Lidské tváře se navzájem liší jenom v detailech, a doposud jsme si mysleli, že je zvládnou rozlišit jenom primáti s velkým a komplexním mozkem. Nebo někteří ptáci, kteří rovněž disponují složitým mozkem.

TIP: Proč vrány pořádají pohřby? Chtějí vylepšit vlastní šance na přežití

Jenže stříkouni mají jen malý rybí mozek bez komplexních mozkových center pro zpracování vizuálních vjemů, jako u primátů. Přesto rozeznají jednu lidskou tvář mezi celkem 44 tvářemi, jak ukázaly důvtipné experimenty. Je to od nich opravdu slušný výkon.

Při svém prvním sňatku s mladičkou Francouzkou Blankou z Valois se ještě jednalo o diplomatický počin jeho otce Jana Lucemburského. Po nečekané manželčině smrti v době, kdy Karel IV. dosud postrádal mužského dědice, byl touto nepříznivou okolností donucen rozehrát velkolepou partii na poli sňatkové diplomacie. A právě tehdy se ukázala síla a předvídavost dosud mladého českého krále. 

Hledání spojence

Austrálii bičují vlny, ze kterých mají radost nejen surfaři. Společnost Carnegie Wave Energy Project se sídlem v Perthu nedávno ustavila nový rekord 14 tisíci operačních hodin.

Provozují energetický systém CETO 5 u ostrova Garden, Západní Austrálie, který poskytuje čistou elektřinu a také odsolenou pitnou vodu pro největší australskou námořní základnu HMAS Stirling.

TIP: Bláznivý plán? Chile chce postavit vodní elektrárnu v poušti Atacama

Projekt podporuje australská agentura pro obnovitelnou energii Australian Renewable Energy Agency (ARENA), která mu zajistila 13,1 milionů z celkových 40 milionů dolarů (téměř 1 miliarda Kč).

Freediving, neboli volné potápění, je považováno za extrémní sportovní disciplínu. Ti nejlepší z nejlepších dokáží na jedno nadechnutí strávit pod vodou více než 4 minuty a sestupují až do stometrových hloubek. Světovým rekordmanem v této disciplíně (v kategorii volný ponor – bez přístrojů s možností ručkování po laně) je novozélanďan William Trubridge, který se letos na Bahamách dokázal na jedno nadechnutí potopit do hloubky 122 metrů.

Samostatnou kapitolou mezi freedivery jsou milovníci mrazivých extrémů. Pouze desítka odvážlivců si v minulosti troufla vydat se pod hladinu mrazivých vod Antarktidy. Nedávno se k nim připojila i trojice odvážných Britů.

Freedive Antarctica 2016 Trailer from Allium Group on Vimeo.

Lidské tělo skutečně „září“: V našem organismu se totiž nacházejí i molekuly zvané fluorofory, jež vznikají v buňkách při kontaktu s tuky a bílkovinami a mohou emitovat ultraslabý proud fotonů. Intenzita takto vyzařovaného světla je ovšem 1 000× nižší, než naše oko zaznamená.

Přesto japonští vědci Masaki Kobajaši a Daisuke Kikuči provedli jako první experiment, při němž dokázali světlo vydávané lidským tělem zobrazit. Využili k tomu vylepšený systém s vysoce citlivou kamerou CCD. Výsledné fotografie ukázaly, že naše tělo nejen produkuje určitou záři, ale také svítí „rytmicky“: Zatímco „nejjasnější“ jsme v odpoledních hodinách, nejméně záříme večer.

Výzkum v oblasti nacházející se nedaleko moravsko-slovenské hranice započal už v 60. letech minulého století, ale stavba byla dlouhou dobu považována za památku sakrální gotické architektury. Až rok 2004, kdy byly objeveny tři velkomoravské hroby, zamíchal s časovou osou.

Archeologický průzkum dokazuje, že objekt vznikl v období rozkvětu Velkomoravské říše, zřejmě za vlády Rostislava I. (846–870) nebo Svatopluka I. (870–894). Jedná se o unikátní objekt, který nemá v Evropě obdoby, a zároveň významný doklad křesťanské liturgie na našem území. Hroby s jistotou vznikly až po dobudování kostela, což nasvědčuje teorii, že zde existovala křesťanská tradice již před příchodem slavných věrozvěstů Cyrila a Metoděje. 

Německý tank Pz II představoval přechodný model, jehož prostřednictvím se mělo překlenout období do  zavedení vyvíjených středních Pz III a IV. Vyzbrojovací úřad v roce 1934 rozhodl o vytvoření školního a cvičného vozidla PzKpfw II, na kterém po zkouškách prototypů pracovaly firmy MAN (podvozek) a Daimler-Benz (korba).

Disponoval 20mm kanónem a kulometem MG 34 a dostal motor o výkonu 95 kW. Aby vývoj tanku pokračoval co nejrychleji, vycházeli konstruktéři z podvozku Pz I, ale i tak vývoj trval déle, než německé velení předpokládalo. V letech 1936– 1937 vyprodukovaly továrny sérii B s vylepšeným podvozkem, výkonnějším motorem a silnějším předním pancířem.

Jelikož však problémy s pojezdovým ústrojím neustávaly, další modifikace Ausf. C dostala místo malých pojezdových kol pět nezávisle zavěšených kol s odpruženými listovými pery. V roce 1938 vyšly z továren verze D a E se zdokonaleným podvozkem, který sice tanku umožňoval na silnici dosahovat vyšší rychlosti, ale v terénu se naopak pohyboval pomaleji než předešlé typy.

PzKpfw II Ausf.F

Poslední sériová modifikace F se vyznačovala zesíleným pancéřováním na čelní straně korby. I když v době svého vzniku představoval jeho kanón účinnou a dostačující zbraň, velmi rychle zastaral. Z jednotlivých variant Pz II vznikala postupně různě upravená vozidla. Schwimmpanzer II byl vybavený plováky a lodním šroubem a měl se účastnit invaze do Británie.

Dále konstruktéři vytvořili tahače, mostní, ženijní a průzkumné tanky. Velmi zajímavou úpravu představoval plamenometný tank Flammpanzer II Flamingo. Na podvozek „dvojky“ se také lafetovaly výkonnější kanóny, čímž vzniklo například samohybné dělo Marder (Kuna) nebo samohybná houfnice Wespe (Vosa). 

Legendární fyzik Stephen Hawking má ve svém pohnutém životě dva hlavní protivníky: neurodegenerativní onemocnění ALS a černé díry. Již dlouhá desetiletí se snaží prolomit tajemství černých děr, především pokud jde o řešení takzvaného informačního paradoxu černých děr. Nedávno představil svou novou hypotézu, která spočívá v tom, že černé díry mají „měkký kožíšek“.

Bez vlasů, zato s kožíškem

Černé díry by měly pozřít úplně vše, včetně světla. Také se říká, že „černé díry nemají vlasy“, což znamená, že černé díry lze úplně popsat třemi jednoduchými parametry: jejich hmotností, momentem hybnosti a elektrickým nábojem.

TIP: Stephen Hawking: Černé díry, jak je známe, možná neexistují

Zároveň ale černé díry vyzařují Hawkingovo záření a tím se zvolna vypařují, i se vším, co předtím spolkly. Pokud by to takhle bylo, tak by se vlastně vypařila i informace o hmotě pohlcené černou dírou. Podle kvantové mechaniky ale nemůže být informace o hmotě nikdy úplně zničena, ani když ta hmota spadne do černé díry. To je informační paradox černých děr.

Řešení tohoto paradoxu se ukázalo jako velmi obtížné. Postupně se objevují rozmanité hypotézy, někdy i velmi exotické, žádná z nich ale zatím nebyla přijata většinou fyziků.

Hawking sice před lety osobně přispěl k přijetí poučky o černých dírách bez vlasů, teď ale navrhuje, že černé díry vlastně mají hebký kožíšek. To je metafora pro nízkoenergetické kvantové fluktuace, které podle Hawkinga a jeho spolupracovníků oplétají černou díru jako kožíšek. Prostřednictvím těchto kvantových fluktuací by se informace o pohlcené hmotě zase měla vrátit do světa mimo černou díru.

TIP: Řeší Planckova hvězda paradox černých děr? Může černá díra zmizet?

Hawkingova nová hypotéza zaujala odborníky, přesvědčeni ale zdaleka ještě nejsou. Není to kompletní řešení problému. S informačním paradoxem černých děr si fyzici asi ještě užijí dost zábavy.