1. května 1958 informovali američtí vědci veřejnost o existenci Van Allenových radiačních pásů v okolí Země. Data jim poskytl Explorer, první umělá družice USA, vypuštěná o tři měsíce dříve.

Žijeme v uspěchané době. Většina z nás prosedí celý den a přitom nemáme čas najít si chvilku na pořádnou rozcvičku. Vědci teď ale mají dobré zprávy.

Experiment se 27 muži potvrdil, že klasické cvičení, které trvá kolem 50 minut, lze do značné míry nahradit intenzivním bleskovým cvičením. Toto cvičení zahrnuje 1 minutu velice intenzivního tréninku, po němž pak následuje 9 minut lehčího cvičení.

TIP: Vědci objevili hormon, jehož účinek napodobuje tělesné cvičení

Vědci tvrdí, že takové cvičení je prospěšné zdraví velmi podobně, jako stávající 50 minutové tréninky. Je prý až neuvěřitelné, jak je účinné. Dobrovolníci cvičili třikrát týdně po dobu 3 měsíců a už to bylo znát na jejich kondici.

Výjimečně zručný a motivovaný youtuber Colin Furze si minulý měsíc vyrobil termitový granátomet. Nyní přichází s jedním ze svých nejnáročnějších projektů – osobním vznášedlem. Jak je u Furzeho zvykem, funkční vznášedlo si postavil úplně sám.

Furze sice s oblibou prohlašuje, že oficiálně nemá žádnou kvalifikaci k výrobě takových věcí, je ale očividně velmi technicky nadaný. Ačkoliv prý nemá ani žádnou zkušenost s létáním, dokázal si svépomocí sestavit originální osobního vznášedlo se dvěma vrtulemi, na němž se proletuje jako ve Hvězdných válkách.

Základ jí nevědomky položil Maxmilián I. a jeho silně katolicky založená manželka Marie Španělská, když společně vdechli život svému prvorozenému synovi. Právě Rudolf zdědil po svém otci nárok na habsburskou doménu. Pětice jeho bratrů se musela smířit s druhořadými státnickými rolemi. Nutno však dodat, že se jim rozhodně nevedlo špatně. Stačilo to mladšímu bratru Arnoštovi, Václavovi i Maxmiliánovi. Ctižádostivého Matyáše to však nakonec přece jen plně neuspokojilo.

Přehlížený bratr

Na rozdíl od druhorozeného Arnošta, kterému se reálně rýsovala příležitost uchopit polskou královskou korunu, a dvou mladších bratrů prodlévajících na Pyrenejském poloostrově s nadějí, že po Filipovi II. zdědí španělskou říši, měl v pořadí třetí nejstarší Matyáš vyhlídky mnohem skromnější. V lepším případě mohl počítat se ziskem některého význačného biskupství. A takovéto důstojenství bylo nadmíru ctižádostivému Matyáši spíše k zlosti.

Astronomové nedávno objevili unikátní objekt složený nejspíš z hmoty, která se vyskytovala ve vnitřní části Sluneční soustavy v době formování naší Země. Hmota objektu byla až dodnes uchována miliardy let v chladu Oortova oblaku. Pozorování provedená pomocí dalekohledů na Havaji ukázala, že těleso s kometárním označením C/2014 S3 (PANSTARRS) je prvním objektem na dlouhoperiodické dráze, které svými vlastnostmi spíše připomíná původní planetku z nitra Sluneční soustavy. Objekt by mohl přinést důležité informace o vzniku Sluneční soustavy.

Bezocasá kometa z Oortova oblaku

Pozorování ukazují, že se spíše jedná o prastaré kamenné těleso, než o zbloudilou dnešní planetku. Tento objekt by mohl být vzorkem stavebního materiálu kamenných planet (jako je Země), který však byl vypuzen daleko do mrazivých končin Sluneční soustavy a v Oortově oblaku se uchoval v původním stavu po miliardy let.   

Karen Meech vysvětluje neobvyklé chování objeveného tělesa: „Známe spoustu planetek, ale všechny byly po miliardy let vystaveny žáru v blízkosti Slunce. Tato je první, jakou jsme mohli pozorovat, která tomuto „opékání“ unikla, byla uchována v tom nejlepším „mrazáku“, jaký máme.“ 

Těleso C/2014 S3 (PANSTARRS) bylo objeveno pomocí dalekohledu Pan-STARRS1 jako slabě aktivní kometa ve dvojnásobné vzdálenosti od Slunce, než obíhá Země. Její dlouhá perioda oběhu (asi 860 let) naznačovala, že těleso by mohlo přicházet z Oortova oblaku.

Záhy se však ukázalo, že kometa C/2014 S3 (PANSTARRS) je neobvyklá. Neměla charakteristický ohon, který je typický pro většinu dlouhoperiodických komet přibližujících se ke Slunci. Necelý týden po objevu se členům týmu podařilo pořídit spektrum tohoto velmi slabého objektu.  

Posel z dávné minulosti

Pečlivé studium odraženého světla ukázalo, že se podle spektra jedná o typickou kamennou planetku typu S (S-type), jaké obvykle nacházíme v hlavním pásu planetek mezi Marsem a Jupiterem. C/2014 S3 vůbec nevypadala jako typická kometa, u kterých se předpokládá, že vznikly na okraji Sluneční soustavy a jsou tvořeny spíše ledem. Zdá se, že hmota tohoto tělesa byla během vývoje Sluneční soustavy jen slabě přetvořena, což naznačuje, že byla hluboce zmražena po dlouhou dobu. Za velmi slabou kometární aktivitu, jakou C/2014 S3 (PANSTARRS) projevovala, je zodpovědná sublimace vodního ledu. Aktivita tělesa je však asi milionkrát nižší než v případě srovnatelných dlouhoperiodických komet v podobné vzdálenosti od Slunce.    

Spoluautor práce Olivier Hainaut dodává: „Našli jsme první kamennou kometu a pátráme po dalších. Podle toho, kolik se nám jich podaří najít, budeme schopni říct, jestli obří plynné planety v mládí skutečně migrovaly Sluneční soustavou nebo jestli se utvořily v poklidu bez větších změn dráhy.“

Mumifikované tělo Němce Manfreda Fritze Bajorata našli rybáři u lodní vysílačky. Poloha trupu nasvědčuje, že kapitán a zároveň jediný člen posádky zemřel na infarkt. Mrtvola sice na první pohled budila dojem, že na palubě jachty brázdila divoký oceán dlouhé měsíce, pitva nicméně prokázala, že nebožtík nebyl v době nálezu po smrti déle než sedm dní. Vyšetřovatelé se nyní snaží zjistit, co vedlo k mumifikaci a zda nedošlo na lodi k trestnému činu.

Bajorat brázdil světová moře už dvacet let. Na první plavbu kolem světa vyrazil v roce 2008 se svou ženou, ta ale zemřela krátce poté, co překonali Atlantik a dopluli na ostrov Martinique v Karibiku. Odtud pak Bajorat vyrazil na další osamělou pouť. Naposledy byl spatřen o rok později.

V polovině dubna pořídila sonda NASA Landsat 8 snímek, který ihned vzbudil pozornost. Zachycuje oblast Kaspického moře, jehož dno je rozdrásané množstvím čar. Vědci z Goddardova kosmického střediska provozovaného americkou NASA ihned zbystřili - snímek umístili na Twitter a ptali se čtenářů na jejich názor, co mohlo způsobit podivné čáry.

TIP: Ledovce vytvářejí estetickou podívanou

Jde o stopy po rybářských lodích? Vytvořily je mořské řasy nebo trávy? Nebo snad jde o vzkaz mimozemských civilizací, které už nebavilo tvořit kruhy v obilí?

Podle Stanislava Ogorodova z moskevské Lomonosovovy univerzity je vysvětlení poměrně prozaické - čáry na dně Kaspického moře jsou prý zcela nepochybně dílem ledových ker. Hloubka vody je zde jen kolem tří metrů a led má tloušťku kolem půl metru. Když vítr nakupí led na hromady, vznikají pozorované rýhy. Jak prosté, milý Watsone...

Originální díla ale nejsou určena pro zkrášlování měst – organizátoři akce je prodali v dražbě a výtěžek putoval na účet charitativní a dobrovolnické organizace Oxfam Italia, která se angažuje především v pomoci zemím třetího světa.

Mezihvězdné zjevení, na snímku pořízeném Hubbleovým teleskopem, nese katalogové označení NGC 7635, nebo jednoduše - Bublinová mlhovina. Přestože vypadá na první pohled velice jemně, její tvar svědčí o probíhajících bouřlivých procesech.

Bublinová mlhovina měří v průměru zhruba 10 světelných let. Její tvar je dílem velmi hmotné a masivní Wolf-Rayetovy hvězdy s označením SAO 20575, která je na snímku vlevo nahoře. Tato hvězda je přibližně 10 až 20× hmotnější než naše Slunce a zářivostí jej předčí dokonce několiksettisíckrát. Obří molekulární mračno, které obklopuje hvězdu, se rozpíná rychlostí okolo 100 tisíc kilometrů v hodině. Spletitá Bublinová mlhovina a s ní spojený oblačný komplex se nacházejí zhruba 7 100 světelných let daleko v souhvězdí Kasijopeji.

Proč zvoní na brněnském Petrově poledne o hodinu dřív? No přece proto, že tak mazaní obyvatelé města zmátli na konci třicetileté války švédské vojsko. Tato známá brněnská pověst se váže k druhému obléhání města Švédy, které začalo 3. května 1645.

Po celou dobu stál v čele obrany Brna Raduit de Souches, plukovník francouzského původu a co víc, protestant, kterého do funkce jmenoval sám císař. Přesto se ukázalo, že vsadit všechny karty právě na tohoto muže byla šťastná volba. Dobře zajištěné opevnění města, zásobování a odhodlání dodaly odvahu také brněnským měšťanům, kteří se spolu s vojáky chopili zbraní a rozhodli se čelit osmnáctnásobné švédské převaze. Jejich zásluhy neušly pozornosti samotného císaře, který je i město ocenil nemalou dávkou privilegií.

TIP: Nemilosrdný taktik Torstensson: Pýcha a pád slavného vojevůdce

Brno se stalo jediným městem, které odolalo náporu švédských vojsk a Brňané tak zachránili Vídeň, na kterou již Torstensonova zcela vyčerpaná armáda nemohla zaútočit. Pohled na město byl však skličující, mnoho obydlí bylo zničeno, opevnění bylo poškozeno, okolí města se proměnilo ve spáleniště a zásoby byly téměř vyčerpány. Při obraně města padlo 250 obránců a 150 jich bylo těžce zraněno. Naproti tomu ale zahynulo 8000 Švédů, kteří na Moravě utrpěli jednu z největších porážek celé třicetileté války.