„Je nutno pohlédnout myšlence na smrt beze strachu do očí.“ Tato slova pronesl korunní princ Rudolf, syn císaře Františka Josefa I. a jeho manželky císařovny Alžběty Bavorské, v rozhovoru s anatomem Zuckerkandlem. A právě na loveckém zámečku Mayerling, který zachycuje dobová fotografie, jí rakouský následník trůnu vykročil vstříc.

O tom, co se v Mayerlingu přihodilo 30. ledna 1889, existuje jen málo svědectví. Ráno, někdy po šesté hodině, vyšel z pokoje oblečený Rudolf, jakoby celou noc nespal. Sluhovi Loschkovi řekl, aby připravil snídani a kočímu Bratfischovi dal pokyn, ať zapřáhne. Komorník vyšel ven, když se ozvaly dva výstřely. Vyděšen přiběhl zpátky. Dveře ložnice byly zavřené. Kladivem rozbili výplň dveří, a co spatřili, bylo hrozné. Rudolf a Mary leželi oblečení vedle sebe na posteli – mrtví.

Jaké tajemství skrývají zdi Mayerlingu?

První úřední zpráva světu sdělovala, že korunní princ zemřel na infarkt. Císařská rodina však ještě nějakou dobu žila v domnění, že Mary otrávila Rudolfa a pak i sebe. Oboje bylo neudržitelné, a tak byla příčina smrti upravena na „sebevraždu v náhlém pominutí smyslů“. Díky tomu mohl mít Rudolf církevní pohřeb. Mary Vetserová byla potají odvezena do Heiligenkreuzu, kde byla beze svědků zahrabána v koutu sebevrahů. V Mayeringu měla být jenom jedna mrtvola. Nadále se předstíralo, že žádná Mary Vetserová v souvislosti s následníkem trůnu neexistovala. Teprve dvorní lékař Widerhofer podal císaři zprávu o skutečném stavu věcí. Mary byla střelena do levého spánku, přičemž by se takto jako pravačka sotva dokázala střelit sama. Korunního prince doprovázelo na jeho poslední cestě 120 000 Vídeňanů.

Jméno maršála Pavla Alexejeviče Rotmistrova je navždy nerozlučně spjato s tankovou bitvou u Prochorovky (v rámci bitvy v Kurském oblouku se zde střetla v červenci 1943 doposud největší masa tanků). I když zde získal největší věhlas, výsledek střetnutí jej téměř dostal k vojenskému tribunálu.

Značné ztráty jeho 5. gardové tankové armády, znemožňující útočný boj, natolik rozčílily Stalina, že chtěl Rotmistrova degradovat a postavit před soud. I přes úspěšné přímluvy maršála Vasilevského vznikla zvláštní komise prošetřující ztráty 5. gardové tankové armády. Tato komise došla k závěru, že boj u Prochorovky z 12. července byl příkladem neúspěšně vedené operace. Paradoxně byl Rotmistrov navržen k vyznamenání Řádem Kutuzova 1. stupně.

Na fotografii ze zimy 1942–1943 je Pavel Rotmistrov zachycen ještě jako velitel 7. tankového sboru s hodností generálmajora (hodnost generálporučíka získal v únoru 1943 a titul hlavního maršála tankových vojsk obdržel v dubnu 1962).

Pioneer 5 byla bezpilotní sonda určená pro výzkum meziplanetárního prostoru mezi drahami Země a Venuše s cílem získat údaje o záření, magnetických polích, hustotě mikrometeoritů. S pomocí rakety Thor Able 4 odstartovala sonda z rampy na kosmodromu Eastern Test Range na Floridě dne 11. března 1960. Po čtyřech dnech se dostala na požadovanou oběžnou dráhu ve vzdálenosti 120 – 149 milionů km od Slunce, tedy mezi drahami Země a Venuše. Perioda jejího oběhu byla 311 dní.

TIP: Meziplanetární sondy Pioneer 10 a 11: cesta až na konec světa

Poslední data ze sondy Pioneer 5 vědci přijali 26. června 1960 z tehdy rekordní vzdálenosti přes 36 milionů kilometrů od Země.

Přemysl Otakar II. měl své rozumné důvody pro kandidaturu na římského krále. Především mu bylo jasné, že pokud se o titul nebude ucházet on, získá ho někdo jiný. Tento nový král by pak jistě podrobil prověrce všechna jeho léna a on o značnou část z nich může přijít. Důležitý podíl však již měla i Přemyslova pýcha a nenasytná ctižádost, kterou vydatně přiživovalo pochlebování okolí. 

Já jsem ten nejlepší!

A tak, když roku 1272 zemřel jeden z formálních králů, Richard Cornwallský, našlo se opravdu pár dalších kandidátů, a sedm kurfiřtů čekala náročná volba. Přemysl sice kurfiřty trochu podcenil, když se příliš spoléhal na svůj věhlas a přízeň papeže, ale důležitější bylo, že ti, kteří byli na jeho straně, měli menší vliv než ti zaujatí proti němu.

Na králově straně stál vlastně pouze markrabě braniborský a vévoda saský. Samotného Přemysla navíc začala zase zaměstnávat válka s Uhry, a tak neměl dostatek času. V nejhorší možné chvíli se také jako příslovečný králík z klobouku objevil další kandidát. Obecně přijatelný Rudolf Habsburský. Pragmatik, který byl o zhruba patnáct let starší než Přemysl. Led proti ohni. Rozum proti vášni. Muž obdařený nezdolností a vytrvalostí, ale i třeba výtěžkem, který přinášely obchodní cesty vedoucí z Itálie přes Alpy.

TIP: Přemyslův konec: Bitva na Moravském poli učinila přítrž jeho ambicím

Rudolfovu kandidaturu prosadil norimberský purkrabí Fridrich Hohenzollernský, který měl značný vliv. Svého kandidáta vybral opravdu moudře. Hrabě byl pro většinu knížat mnohem snesitelnější, než český povýšenec. Na den svatého Michala, 29. září 1273, se tedy sjeli kurfiřti do Frankfurtu a začali volit. Hned 1. října roku 1273, byl Rudolf jednomyslně zvolen. Tento výběr byl jasným útokem na českého krále...

Na rozdíl od loňského zatmění Slunce jsme to letošní ani neznamenali – březnový překryv Slunce Měsícem totiž nebyl z území Česka pozorovatelný. Díky Miku Kentrianakisovi si ale tuto nevšední podívanou můžeme vychutnat z pohodlí domova a co víc - Mikovo zatmění nabízí opravdu unikátní pohled. Tento vědec a člen americké astronomické společnosti natočil úplné zatmění Slunce ve výšce 11 kilometrů, během letu z Aljašky na Havaj.

K zachycení události byla potřeba i spolupráce leteckého dopravce, který s ohledem na unikátní událost změnil letový plán. Celá operace se domlouvala více než rok. Aby se letadlo AS870 nacházelo ve správný čas na správném místě, musel být jeho start z aljašského letiště v Anchorage o 30 minut opožděn.

O auta mizející uprostřed silnice v masivních dírách není v Číně nouze, aby ale v závrtu na rušné křižovatce zmizel celý autobus již tak obvyklé není. Přesně to se ale stalo včera v čtyřmilionovém městě Kuej-jang v provincii Kuej-čou. Autobus, ve kterém v tu chvíli byl jen řidič a dva cestující, mířil právě na místní nádraží. Uprostřed křižovatky se s ním ale propadla vozovka a celý zmizel v masivním závrtu. Podle čínských médií byli řidič i cestující vyproštěni přibližně po 40 minutách. Řidič havárii odnesl vážným poraněním hlavy, oba cestující vyvázli jen s lehčími poraněními.

Neurovědci vyvinuli mozkové rozhraní, které dovoluje mozku pokusných opic makaků komunikovat s elektronikou robotického kolečkového křesla. Mozkové rozhraní zpracovává signály ze stovek neuronů zároveň, které pocházejí ze dvou oblastí mozku makaků. Jedna z těchto oblastí se zabývá pohybem, druhá zase pocity makaků.

Makakové si představují, že se pohybují směrem k vytyčenému cílu, což v tomto případě byla místa plná lákavých hroznů. Rozhraní v jejich mozku zpracuje signály příslušných neuronů a přeloží je do podoby pokynů pro robotické kolečkové křeslo.

TIP: Rozhraní mezi mozkem a počítačem umožňuje ovládat exoskelet myšlenkami

Neurovědci samozřejmě nepracují na tomto mozkovém rozhraní kvůli opicím, ale věří, že by jej mohli využívat těžce invalidní pacienti, kteří se nemohou ani pohnout. Pokud by si mohli řídit kolečkové křeslo nebo i jiná zařízení myšlenkami, velmi by jim to usnadnilo život.

Orchideje tropických lesů střední a jižní Ameriky rodu Dracula dostaly své jméno podle slavného upíra hraběte Drákuly. Zbarvení jejich květů totiž připomíná krev.

Vědci si už delší dobu mysleli, že se orchideje svými květy snaží přilákat mouchy kvůli opylování. Teď to potvrdili pěkným experimentem se zdařilými 3D tištěnými replikami květů těchto orchidejí.

Ukázalo se, že drákuly opravdu opylují mouchy, které láká vzhled květů, jejich tvar a velikost, a také jejich pach, velmi připomínající houby. Mouchy omylem považují orchideje za houby, ke kterým obvykle létají. Než svůj omyl zjistí, tak orchidejím zajistí opylení.

V současné době se snažíme co nejvíce snížit emise oxidu uhličitého. Velkým zdrojem těchto emisí je přitom stavebnictví, zejména výroba oceli a betonu. Vědci se je proto snaží nahradit materiály, které by méně zatěžovaly atmosféru.

Jednou z možností je použití takzvaných biomimetických materiálů, které napodobují osvědčené materiály v přírodě. Takovým vzorem jsou pro vědce kosti, chrupavky, svaly nebo například vaječné skořápky.

Nanoinženýři v současné době analyzují strukturu těchto přírodních materiálů s vynikajícími konstrukčními vlastnostmi. Hledají přitom postupy, jak pomocí nanotechnologií vytvořit naše vlastní verze kosti či skořápky, jako suroviny pro stavaře.

Interferometr VLTI (Very Large Telescope Interferometer) z observatoře v Chile získal dosud nejdetailnější záběr prachového disku kolem stárnoucí hvězdy. Vědci tak poprvé měli možnost srovnat disky kolem mladých a starých hvězd – a ukázalo se, že v obou případech vypadají překvapivě stejně. Dokonce je možné, že disky, které se u hvězd vytvoří v závěrečných fázích života, by mohly být schopné tvorby druhé generace planet.

Dvojhvězda ze souhvězdí Plachet

Cílem pozorování byla stará dvojhvězda IRAS 08544-4431 ležící na obloze v jižním souhvězdí Plachet, nacházející se asi 4 tisíce světelných let od nás. Dvojhvězdu tvoří rudý obr, který vyvrhuje množství hmoty do okolního prachového disku, a nedaleko obíhající menší obyčejná hvězda. 

Člen výzkumného týmu Jacques Kluska (Exeter University) vysvětluje: „Díky kombinaci světla z několika dalekohledů systému VLTI jsme získali záběr s mimořádnými detaily, který svým rozlišením odpovídá snímku z dalekohledu s primárním zrcadlem o průměru 150 m. Rozlišení je tak velké, že bychom byli schopni určit velikost a tvar eurové mince pozorováním ze vzdálenosti 2 000 km.“ 

Členové týmu objevili, že disky kolem stárnoucích hvězd jsou velmi podobné diskům u mladých hvězd, kde probíhá formování planet. Jestli může v takovém disku kolem staré hvězdy skutečně vzniknout druhá generace planet, je potřeba ale teprve zjistit.