Tento působivý nový pohled na Mléčnou dráhu byl zveřejněn u příležitosti dokončení přehlídky ATLASGAL (APEX Telescope Large Area Survey of the Galaxy). V rámci tohoto programu prováděl radioteleskop APEX z jižní polokoule první mapování rozsáhlých oblasti oblohy podél roviny Galaxie v pásmu submilimetrového elektromagnetického záření – mezi infračerveným a rádiovým zářením – a to s lepším rozlišením, než umožňují současné kosmické dalekohledy. 

Radioteleskop APEX (Atacama Pathfinder Experiment) se nachází na planině Chajnantor v chilské poušti Atacama, v nadmořské výšce 5 100 metrů. V rámci přehlídky ATLASGAL vědci využili unikátních schopností dalekohledu, které jim poskytly detailní pohled na rozložení chladného hustého plynu v rovině Galaxie. Nově zveřejněný snímek zachycuje většinu oblastí s probíhajícím formováním hvězd v Mléčné dráze, které jsou z jižní polokoule pozorovatelné.

Severní část Mléčné dráhy již byla zmapována pomocí radioteleskopu JCMT (James Clerk Maxwell Telescope) a dalšími přístroji. Jižní obloha je však mimořádně důležitá, protože nabízí pohled do středu Galaxie.

Nová mapa pokrývá oblast o rozměrech 140° na délku a 3° na šířku, což je téměř čtyřnásobek ve srovnání s první verzí mapy, která byla zveřejněna v roce 2009.

Pokud jde o české obyvatelstvo, z většiny pro Rakousko-Uhersko nějak nadšeně nehorovalo. Na druhé straně by si však tehdy lidé po staletích společné existence jen těžko dovedli představit nějaké jiné státoprávní uspořádání. Když 28. června 1914 usmrtily v Sarajevu výstřely Gavrila Principa následníka trůnu Františka Ferdinanda d‘ Este a jeho ženu Žofii z Hohenbergu, nikdo nepředpokládal, že je přede dveřmi strašlivý válečný konflikt a že říši zbývají poslední čtyři roky existence.

Povolání na frontu

Čeští obyvatele monarchie určitě neprojevovali pro válku takové nadšení, jako Němci. Lidé byli spíš ohromení a zaražení vývojem událostí a fatalisticky očekávali, co příští dny přinesou. Mobilizace sice proběhla bez problémů, ale hlášení důstojníků vojenských jednotek rekrutovaných v národnostně smíšených oblastech jasně dokládají, že čeští vojáci projevovali mnohem méně entuziasmu než jejich němečtí spolubojovníci.

TIP: Po kolena v bahně, po uši v mizérii: Utrpení v prvoválečných zákopech

K otevřenému reptání branců ale prakticky nedocházelo. Všeobecně totiž panovalo přesvědčení, že válka bude krátká, skončí „do švestek“, nebo nanejvýš „než spadá listí ze stromů.“ Přesto odcházeli vojáci na frontu se stísněnými pocity. K dojemným scénám docházelo hlavně na nádražích, kde se branci loučili se svými nejbližšími a nastupovali do vlaků, které je měly odvézt k vojenským jednotkám. 

Lednová zpráva vědců z CalTechu o možné existenci deváté planety naší Soustavy vzbudila obrovskou vlnu zájmu. Mike Brown a Konstantin Batygin její existenci odvodili z pohybu šestice malých objektů nacházejících se v Kuiperově pásu. Na studii zareagovalo velké množství odborníků a vznikají stále nové teorie, které se snaží podivně synchronní pohyb vzdálených objektů vysvětlit.

Do lovu na planetu X se nyní zapojila i astronomka a experimentální fyzička Agnes Fienga z observatoře Côte d'Azur. Spolu se svými kolegy se zaměřila na to, jakým způsobem by existence a pohyb planety X ovlivnila zbývajících osm planet naší Soustavy.

Kde nehledat?

Hledání tajemné planety komplikuje její mimořádně dlouhá oběžná dráha – podle Browna a Batygina se v nejbližším bodě k naší mateřské hvězdě „přiblíží“ na vzdálenost 200 AU (pro srovnání vzdálenost Pluta od Slunce je 30 až 49 AU). Brown a Batygin také neuvádí „kudy vede“ oběžná dráha planety X, ale jen rozsah její předpokládané oběžné dráhy.

Pomocí počítačového modelu INPOP se proto Fienga snaží definovat, kde se planeta X nacházet nemůže. Tento reverzní přístup má vyznačit pole pro další hledání. Data, která pro své výpočty používají, jsou přitom mimořádně obsáhlá – počítačový model INPOP zpracovává údaje o více než 150 tisících měřeních vesmírných těles uvnitř Sluneční soustavy. Data také zahrnují údaje shromážděné během desetileté práce sondy Cassiniv blízkosti planety Saturn.

TIP: Pátrání po neviditelných světech: Kdy najdeme Planetu X?

Jakmile budou mít své výpočty hotové, může se lov na planetu X rozjet naostro. Informace, kde tajemnou planetu nehledat, tak mohou být ještě důležitější než samotná předpověď její existence.

Že lidská výkonnost souvisí s přirozenými biorytmy, se ví už dávno. Stejně dlouho se také diskutuje a v některých případech i hledá optimální načasování ranního vstávání, začátku pracovní doby nebo délky spánku. Podle doktora Paula Kelleyho z Oxfordské univerzity je pracovní doba začínající před desátou dopolední srovnatelná s torturou.

Cirkadiánní rytmy dospělých do 55 let věku jsou podle něj zcela v rozporu s pracovní dobou od devíti do pěti a představují vážnou hrozbu nejen pro samotnou výkonnost ale i pro celkové rozpoložení a duševní zdraví zaměstnanců.

Více spánku, lepší výkon

Kelleyho studie také ukázala nesmyslnost nastavení časného začátku školní výuky. Desetileté děti podle ní dosahují nejlepších studijních výsledků od 11. hodiny dopolední a začínat by neměly před půl devátou. Šestnáctiletí studenti by neměli začínat s výukou před desátou dopolední a optimální začátek výuky na vysokých školách vidí Kelley od 11 hodin.

Ke stejným závěrům jako Kelley došli v minulosti například lékaři z Rakouské společnosti pro zdraví dětí a mládeže, kteří navrhli, aby děti do lavic usedaly nejdříve v devět hodin dopoledne. Pomohlo by to jejich koncentraci a také odbouralo poruchy spánku, kterými podle rakouských lékařů trpí až třetina školáků.

TIP: Mýtus osmi hodin: Jak dlouhá je optimální délka spánku?

„Pokud by školní rozvrh odpovídal biorytmu dětí, zvýšila by se celková míra jejich vědomostí o 10% napříč celou školní populací,“ dodává doktor Kelley. Úpravy denního rozvrhu navrhuje zavést také ve věznicích a nemocnicích.

Závěry lékařů a vědců potvrzují i zkušenosti z praxe. Žáci v anglickém Monkseatonu dosáhli v roce 2010 nejlepších studijních výsledků za třicet let historie školy poté, co zde začátek výuky posunuli z 9 na 10 hodin. Po změně začátku školní výuky z 8:30 na 10 hodin se ve škole v Tyneside zlepšily výsledky žáků dokonce o 19 %.

Na povrchu Slunce to doslova vře. Výtrysky extrémně horkého plynu, žhavé vlny tsunami a obrovské exploze. Pod náporem sluneční plazmy se prohýbá magnetické pole naší planety. Slunce se nás doslova dotýká… 

Show Sluneční superbouře

Vydejte se na výpravu k naší nejdůležitější hvězdě ve vesmíru. Poznejte horoucí nitro hluboko pod povrchem Slunce a zažijte obrovskou sílu slunečních superbouří. Show Sluneční superbouře nabídne doslova dech beroucí záběry. Během projekce se proletíte oblaky horké plazmy, prokličkujete magnetickým polem planety Země, ponoříte se pod viditelný povrch Slunce. Obrazový příběh doplní vlastní projekce o téměř neuvěřitelných možnostech moderní techniky. 

Představení Sluneční superbouře vysvětlí, jakým způsobem Slunce ovlivňuje dění na planetě Zemi. Během přestavby magnetického pole, erupcí a výronů sluneční hmoty vznikají oblaka horké plazmy, která se řítí prostorem Sluneční soustavy rychlostí až několika milionů kilometrů v hodině. Pokud narazí na planetu Zemi, vytváří nejen polární záře, ale přímo zasahuje do našich každodenních životů. Jak to, že díky Slunci přestávají pracovat rozvody elektrické energie, umělé družice anebo mezikontinentální spojení?

Evropský unikát

Unikátní vizualizace magnetických polí Slunce i Země, stejně jako útvarů na povrchu i pod povrchem naší denní hvězdy, vznikaly na těch nejvýkonnějších počítačích na světě. Brněnské planetárium je přitom v Evropě druhým, které představení Sluneční superbouře zařazuje do stálého repertoáru.

Představením Sluneční superbouře provází hlas Vojtěcha Dyka. Jeho součástí je také unikátní projekce od Pavla Karase, která dokumentuje fantastickou kvalitu slunečních observatoří. Jak důmyslně a jak detailně jsme schopni studovat naši denní hvězdu? A najdeme v blízkém vesmíru stálice podobné našemu Slunci?

Vstříc našemu Slunci se můžete na brněnské hvězdárně vydat v únoru a březnu vždy ve středu, pátek, sobotu a neděli. Součástí představení Sluneční superbouře je komentované povídání o hvězdné oblohy.

Ukázka z představení Sluneční superbouře

Přidávání fluoridu do vody, takzvané fluorování vody, je prý komplot vlád, které se snaží manipulovat nevědomé občany. Je toho plný internet, tak to musí být pravda. Lékaři sice tvrdí, že přidávání fluoridu do vody má prokazatelně pozitivní vliv na zuby, stejně jako ze zubní pasty s fluoridem, kdo by jim ale věřil?

Příznivý vliv fluoridu v pitné vodě na lidský chrup nyní prokázal jeden velký experiment, se kterým nikdo nepočítal. Ve květnu 2011 totiž přestali fluorovat pitnou vodu v kanadském Calgary.

TIP: Mýty všedního dne: Znáte nejčastější hoaxy kolující po síti?

V Kanadě v současnosti pije fluorovanou vodu méně než polovina obyvatel a milion obyvatel Calgary patří k těm, kdo s tím nedávno přestali. Nedůvěru k fluorování vody přitom vyvolávají především výmysly na internetu.

Vědci Univerzity v Calgary se chopili příležitosti a sledovali, co se bude dít s chrupem obyvatel Calgary. Po pěti letech je jasno. Když v Calgary přestali fluorovat vodu, místním se zdvojnásobil počet kazů oproti obyvatelům Edmontonu, kde s fluorováním pokračovali. Fluorování vody je pro zuby doopravdy přínosné.

Když si chtějí odborníci něco prohlédnout po mikroskopem, tak to obvykle musejí stlačit nebo nařezat na plátky. V případě rakovinných buněk ale rozhodně má smysl si je pořádně prohlédnout ve 3D.

Vědci proto vyvinuli nový typ mikroskopu, který umožňuje zobrazit nádorové buňky ve 3D a ve vysokém rozlišení. Revoluční mikroskop osvětluje vzorky výkonným světelným paprskem díky němuž lze studovat detaily buněk, které jsou 300 krát menší než šířka lidského vlasu.

Před samotným mikroskopováním badatelé nechají zkoumané nádorové buňky zarůst do nepatrné kostky kolagenu, ve které pak nádorové buňky pozorují. Kolagen je původně bílkovina, která tvoří například naše vazy a chrupavky.

Dokážete rozpoznat známá místa na severovýchodě USA jen podle nočních světel? Zářící pruh je část oblasti označované jako „Boshington“ - (zprava doleva) New York, Philadelphia, Baltimore, Washington, Richmond a Norfolk. Jen nejsevernější část této metropolitní oblasti – Boston na snímku chybí. Označení „Boshington“ (nebo též „BosWash“ či „BosNYwash“) bylo poprvé použito v roce 1961 v knize francouzského geografa Jeana Gottmana a zahrnuje oblast rozkládající se od Bostonu po Washington. Jednotlivá města spolu souvisí i ekonomicky a jsou propojená i dopravně.

Snímek byl pořízen v roce 2012 z Mezinárodní kosmické stanice. V popředí jsou dvě ruské nákladní lodi s dobře viditelnými slunečními panely.

Přestože jí rodiče zakázali herectví, jednoho dne si ji našlo samo. A když slavný režisér stále otálel se svatbou, natruc se vdala za boxera. Po jeho boku pak Anny Ondráková strávila dlouhých 54 let až do své smrti 28. února 1987.

Osudovým se začínající herečce stalo setkání s Karlem Lamačem, s nímž navázala pracovní i partnerský vztah. Lamače ale mnohem více než rodinný život zajímala kariéra. Proto když se Anny setkala s boxerem Maxem Schmelingem, který jí nabídl manželství, neváhala.

TIP: Láska za časů nacismu: Proč Lída Baarová podlehla Goebbelsovi?

Druhá světová válka ale jejich životy zasáhla. Aby měli pokoj od nacistů, přijala Anny několikrát pozvání ke Goebbelsovým. S režimem ale ani jeden z manželů nikdy nespolupracoval, naopak, dokonce ukrývali pronásledované židy. Nálepka kolaborantů se s nimi ale ještě nějakou dobu táhla. V pozdějších letech se dříve hvězdný pár stáhl do ústraní na menší farmu, kde také Anny došla konce svých dní.