Patří ISS  do starého železa? Co bude s Mezinárodní vesmírnou stanicí až doslouží?

14.08.2022 - Vilém Koubek a Karel Zvoník

Mezinárodní vesmírná stanice neboli ISS oproti původním plánům již řadu let přesluhuje a její fungování na nízké oběžné dráze se neobchází bez komplikací. Jak dlouho bude ještě okolo Země kroužit a jaký osud ji nakonec čeká?

<p>Až stanice doslouží, nové moduly se od ní odpojí a zůstanou na oběžné dráze pro soukromé účely. <em>(foto: NASA, CC0)</em></p>

Až stanice doslouží, nové moduly se od ní odpojí a zůstanou na oběžné dráze pro soukromé účely. (foto: NASA, CC0)


Reklama

Koncem loňského července se orbitální stanice poprvé od roku 2011 rozšířila o nový modul: Ruskou víceúčelovou laboratoř Nauka neboli „věda“ vynesla do kosmu raketa Proton-M. K nebi zamířila 21. července a 29. července odpoledne se Nauka bezpečně připojila k dolnímu portu ruského modulu Zvezda. Tři hodiny po kontaktu však její software selhal a spustil trysky, takže se celá ISS začala otáčet. 

Rotace se odehrávala rychlostí „pouhých“ 0,56 stupně za sekundu a posádka změnu vůbec nevnímala. Dokonce i pozemní senzory ji zaznamenaly až po 47 minutách. Tou dobou již byla stanice destabilizovaná a okamžitě se muselo vyřešit vše od nastavení solárních panelů až po systémy kontroly teploty na palubě. S rotací se astronauti pokoušeli bojovat pomocí staničních gyroskopů, poté do záchranné operace zapojili také servisní trysky Zvezdy a nakonec i motory připojené lodi Progress MS-17. Navzdory veškeré snaze se komplex podle NASA otočil o 540 stupňů, poté se však ustálil.

Co dokázal zub času

Kvůli potížím s ruskými moduly se ISS nedostala do zpravodajství poprvé: Loni v březnu se například řešila dvojice prasklin v již zmíněné Zvezdě – jedna z nich měřila na délku 22 milimetrů a na šířku asi 100 mikronů, tedy jako silnější vlas. Vzduch však skrz ně unikal a musely se zacelit, čehož ruská posádka nakonec dosáhla opakovaným nánosem izolační pasty. Popsané problémy Zvezdy mimo jiné zdůraznily její značné stáří: Součást stanice tvoří již od roku 2000, přičemž životnost prvních modulů ISS byla původně stanovena na 15 let čili do roku 2013

Stárnutí se projevuje také na fotovoltaických panelech. Ačkoliv stále fungují dobře, začínají vykazovat známky opotřebení, což se ostatně očekávalo. Aby se tedy spolehlivě zajistila odpovídající dodávka elektrické energie pro chystané demonstrace technologií pro měsíční program Artemis, ale i komerční využívání, rozšíří NASA šest z osmi existujících energetických kanálů na stanici pomocí nových solárních panelů. 

Zakázku dostala na starost společnost Boeing coby hlavní dodavatel technologií k provozu ISS a spojila síly s firmou DSS alias Deployable Space Systems, aby společně vytvořily zcela nové panely. Kombinace osmi původních velkých s menšími, ale efektivnějšími novými částmi obnoví množství produkované energie každého rozšířeného páru na úroveň srovnatelnou s tím, co panel vytvářel v době prvotní instalace. Celkově se očekává navýšení generované elektrické energie stanice pro výzkum a provoz o 20–30 %.

Nejdražší v dějinách

Navzdory přesluhování však orbitální komplex díky údržbářským zásahům pracuje, jak má, a v současnosti se s ním počítá minimálně do roku 2028, kdy mu bude 30 let. „Musíme stanici sledovat a pokračovat v její údržbě. Svůj smysl ztratí až v okamžiku, kdy finance vynaložené na opravy začnou převyšovat rozpočet na výzkum,“ tvrdí William Gerstenmaier, někdejší letecký inženýr NASA. 

Právě kvůli sumám, jež ISS každoročně spolkne, zaznívá stále víc hlasů volajících po jejím zrušení a přerozdělení rozpočtu do jiných vědeckých odvětví. Podle některých odhadů vyšly vývoj a stavba stanice v přepočtu na 3 271 miliard korun, a jedná se tak o bezkonkurenčně nejdražší projekt v dějinách. Každý rok jejího provozu navíc stojí 76 miliard.

K ISS se staví kriticky i bývalý astronaut Buzz Aldrin a vynaložené finance by raději investoval do dobývání Marsu. Nutno ovšem dodat, že vědecká práce na palubě komplexu mimo jiné pomáhá poznat vliv dlouhodobého pobytu v kosmu na lidské tělo. A lepší pochopení rizik nám umožní realizovat právě třeba mise na rudou planetu. 

Navzdory kritice a vysokým nákladům proto v roce 2018 začal platit zákon Leading Human Spaceflight Act: V souladu s ním budou peníze na chod a opravy ISS proudit, dokud zůstane funkční a bezpečná. Hranice normy byla stanovena na rok 2030, přičemž výjimku tvoří situace, kdy by se objevila levnější alternativa, jak dosáhnout cílů určených pro mise NASA. Ze zákona také vyplývá, že Spojené státy podporují případné komerční využití nízké zemské orbity, a stanice by měla sehrát roli v tom, aby si USA na daném poli udržely konkurenceschopnost. 

Dopady ruské agrese na Ukrajině

Ruská vojska vstoupila 24. února na území Ukrajiny a od té doby probíhají tvrdé boje po celé zemi, která se nechce vzdát své svobody. Konflikt dopadá na nás všechny a prakticky od prvního dne bylo jasné, že se promítne i do kosmonautiky, ISS nevyjímaje.

Již v první reakci na konflikt americký prezident Joe Biden oznámil, že sankce proti Rusku zasáhnou i kosmický sektor. Odpověď protistrany byla rychlá: Dnes již bývalý šéf Roskosmosu Dmitrij Rogozin prohlásil, že by takový krok mohl přímo ohrozit bezpečnost Mezinárodní vesmírné stanice, jejíž dráhu stabilizují ruské nákladní lodě Progress. ISS se totiž pohybuje relativně nízko nad Zemí, kde se ještě projevuje aerodynamický odpor vzduchu. Proto je potřeba ji čas od času „popostrčit“ výš, jinak by stále klesala a zhruba za dva roky by zanikla v atmosféře. V reakci na nové sankce tehdejší šéf ruské kosmické agentury na Twitteru mimo jiné uvedl, že pokud si mezinárodní partneři přejí, aby se pětisettunový kolos zřítil na hlavu lidem v Indii, Číně nebo na dalších místech, nad nimiž létá, ať pokračují…

Letos v květnu také Rogozin oznámil, že Moskva se stáhne z ISS. „Rozhodnutí už bylo přijato, nejsme povinni o něm veřejně hovořit,“ řekl podle agentury TASS Dmitrij Rogozin v rozhovoru se státní televizí. „Mohu říci jen tolik, že v souladu s našimi závazky budeme naše partnery o ukončení práce na ISS informovat s ročním předstihem,“ dodal. 

Dřívější Rogozinova vyjádření potvrdil i nový šéf Roskosmosu Jurij Borisov a přidal i termín odchodu. „Samozřejmě budeme plnit všechny naše závazky vůči našim partnerům, ale rozhodnutí o odchodu z této stanice po roce 2024 bylo přijato,“ řekl v červenci Borisov po setkání s Vladimirem Putinem.

Provoz ISS v ohrožení?

Uvedená tvrzení jsou však nepřesná. Stanice přelétává i nad Ruskem, konkrétně nad jeho jižními oblastmi. Těžko říct, proč Rogozin zmíněný fakt ignoroval. A co se dráhy ISS týče, lze ji upravit například i s využitím lodí Cygnus, provozovaných společností Northrop Grumman. Ostatně v minulosti se již odehrál úspěšný test její korekce pomocí motorů zmíněného komerčního zásobovacího plavidla. 

Lodě Cygnus ovšem vynáší raketa Antares, která používá ruské motory RD-181. Ty se vyrábějí v ukrajinských závodech Južmaš a Južnoje, jež byly během útoku zřejmě poškozeny – ale dosud není jasné, k jakým konkrétním škodám došlo. Mimochodem, kromě zmíněných motorů tam vzniká například pohon pro horní stupně evropských nosičů Vega. Firma Northrop Grumman však později potvrdila, že má připraveny motory nejméně pro dva starty raket Antares. A pro korekci dráhy ISS se zvažuje i využití dalších kosmických lodí.

Situace je nepřehledná a rétorika se přiostřuje. NASA se snaží emoce mírnit a prohlašuje, že se chce na provozu ISS s ruskou stranou podílet jako doposud. Je tedy zřejmé, že bezprostřední riziko stanici nehrozí, ale určité změny třeba ve spolupráci posádek očekávat lze. Není jisté, zda budou moct ruští kosmonauti létat v amerických strojích a naopak zda budou evropští a američtí astronauti dál létat v Sojuzech. Objevují se například spekulace, že by mohlo dojít k rozdělení ISS, tedy k oddělení ruského segmentu – a nutno dodat, že zmíněná varianta by byla v krajním případě proveditelná.

Pohodlí a skvělý výhled

Je více než pravděpodobné, že nástupkyni Mezinárodní vesmírné stanice zajistí soukromý sektor. Nedojde zřejmě k privatizaci komplexu, nicméně firmy jako Axiom Space či Bigelow Aerospace již připravují vlastní moduly, které se k němu v budoucnu připojí. První jmenovaná dokonce hodlá ISS rozšířit o obytnou, výzkumnou a výrobní část. S prvním segmentem se počítá v roce 2024. Přitom se předpokládá, že jakmile stanice definitivně doslouží, nové moduly se od ní odpojí a zůstanou na oběžné dráze pro soukromé účely. 

Interiéry budoucích modulů společnosti Axiom Space navrhl slavný francouzský architekt a designér Philippe Starck: Měly by být velmi moderní a uživatelsky mnohem přívětivější, protože hlavními zákazníky se stanou platící turisté, které bude zajímat také pohodlí. V jedné části se má nacházet přechodová komora a dominantu utvoří prosklená observatoř pro co nejlepší výhled na Zemi a vesmír. Firma Axiom si již zaplatila stavbu dvou modulů u evropské společnosti Thales Alenia Space, jež má v daném odvětví bohaté zkušenosti. Než se však do kosmu vydá první část, plánuje Axiom řadu jiných komerčních misí ve spolupráci se SpaceX. 

Ke smetí se nepřidá 

Mezinárodní vesmírná stanice tedy pomalu, ale jistě stárne. A podobně masivní projekt v dohledné době na oběžné dráze nevznikne, neboť prioritou se stává Měsíc a jeho okolí. Nakonec ISS zřejmě čeká stejný osud jako někdejší Mir: Ruský komplex kroužil kolem Země 15 let, a přestože soukromý sektor projevil zájem o jeho odkup, nakonec k němu nedošlo, neboť stanice již nesplňovala bezpečnostní standardy. V březnu 2001 proto zamířila do atmosféry k řízenému zániku a její zbytky dopadly do vln Pacifiku nedaleko Fidži. Ani ISS množství kosmického smetí obklopujícího naši planetu nezvýší a z větší části rovněž shoří v ovzduší.

TIP: Čína na prahu nové éry: Na orbitě vzniká další trvale obydlená základna

Až se jednou historici s odstupem pustí do zaznamenání našich prvních kosmických kroků, jistě budou právě výstavbu a provoz Mezinárodní vesmírné stanice považovat za velmi důležitý milník. Díky ní se totiž lidstvo odpoutalo od Země. Člověk v kosmu nepřetržitě pobývá již přes 20 let a je docela příznačné, že ISS vyrostla díky spolupráci mnoha národů. Navíc nám nyní množství získaných zkušeností umožní odhodlat se k mnohem ambicióznějším projektům. Coby přestupní stanice do Sluneční soustavy tak ISS posloužila dokonale, přičemž můžeme říct, že nám otevřela dveře k Měsíci. A ten nám je snad časem otevře zase k Marsu… 

Reklama




Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Jeden z lepších nevěstinců na území okupované Francie. (foto: Wikimedia Commons, Bundesarchiv, Dietrich, CC-BY-SA 3.0)

Historie

Vasariho koridor spojuje Palazzo Vecchio (florentskou radnici) s palácem Pitti (vévodským sídlem) přes galerii Uffizi a horní část mostu Ponte Vecchio. (foto: Pixabay, Alexandra MerzCC0)

Zajímavosti
Revue

Babyboom invazivního plzáka španělského propuká zjara. Přemnožení hladovci hravě zničí celou úrodu. Spasou hlavně listy, ale zbytek porostu oslintají, pokálí a zválí. Počet dospělců kulminuje v létě. (foto: David Říha ©)

Příroda

Kupa galaxií SDSS J1004+4112, jak ji zachytil Hubbleův teleskop.

Vesmír

Rekonstrukce vzhledu dávného obrněného „červa“ Wufengella bengtsoni.

Věda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907