ALMA

První snímek objektu Sgr A* – superhmotné černé díry ležící v centru naší Galaxie. (foto: ESO, EHT Collaboration, CC BY 4.0)

Nedávno umrtvená galaxie SDSS J1448+1010. (foto: ALMA (ESO/NAOJ/NRAO), S.Dagnello (NRAO/AUI/NSF), CC0)

Umělecké ztvárnění hyperobra VY Canis Majoris, na základně nedávných poznatků

Dvojici mladičkých hvězd v soustavě SVS 13 (každou s vlastním diskem) obklopuje třetí disk. Zdá se, že ve všech třech discích by mohly vzniknout planety.

Tento složený obrázek obsahuje ilustraci protoplanetárního disku kolem hvězdy IRS 48 (Oph-IRS 48). V jižní části disku se nachází útvar ve tvaru kešu oříšku, ve kterém je zvýšená koncentrace milimetrových prachových částic. 

Rekonstrukce blízkého setkání tří hvězd.

Jedna z dávných galaxií, objevených v rádiové oblasti

Snímky radioteleskopu ALMA zachycující molekulární linie a prachové kontinuum u dvojice raných hmotných galaxií známých jako SPT0311-58. 

Vizualizace zachycuje galaxii NGP–190387 s probíhající tvorbou hvězd a vysokým obsahem prachu. Pozorování pomocí radioteleskopu ALMA odhalila přítomnost fluoru v oblacích plynu této galaxie.

Disky molekulárního plynu a horkého plazmatu v Kupě galaxií v Panně (Virgo Cluster). Ve výřezu galaxie NGC 4567 a NGC 4568, které jsou jako mnoho dalších dotčené probíhajícími extrémními fyzikálními procesy.

1300 světelných let vzdálená soustava GW Orionis na snímcích ALMA.

Tento mimořádný záběr objektu Herbig-Haro (HH 46/47) vznikl kombinací pozorování získaných v rádiové oblasti pomocí teleskopu ALMA a dalekohledu NTT ve viditelné oblasti spektra. Záběry mladé hvězdy získané pomocí ALMA (oranžové a zelené odstíny vpravo dole) odhalují mohutný jet hmoty pohybující se směrem od nás, která je na snímcích ve viditelné oblasti skryta za oblaky prachu a plynu. V levé části (v růžových a fialových odstínech) je zachycena část jetu mířícího směrem k nám, pozorovatelná ve viditelné oblasti spektra.

Galaxie NGC 1566 a snímek její supermasivní černé díry (ve výřezu).