atmosféra

Ilustrace zachycuje noční stranu extrasolární planety WASP-76b. Na denní straně tohoto mimořádně horkého plynného obra stoupá teplota nad 2 400 °C, což je dost na to, aby se odpařovalo železo.

Úkaz vzniklý po startu japonské rakety Epsilon připomínal polární záři, jeho barvu zřejmě způsobil lom světla.

„Kosmický ohňostroj“, i tak by se dal nazvat rozpad raketového stupně z nosiče CZ-3B. (foto: © Steve Cullen Photography)

Úkaz, který mohli pozorovat obyvatelé severozápadního Norska a některých oblastí Švédska, vynikal svými rozměry i trváním. Množství úchvatných fotografií napomohlo jevu porozumět.

Tzv. mlhovina Falcon vytvořená raketou Falcon 9 při vynášení družice SAOCOM 1A. Snímek vznikl během oddělení prvního stupně asi tři kilometry severně od místa startu. Červený kouř napravo z počáteční fáze letu se nachází jen pár kilometrů nad zemí. Velký oblak modré a oranžové barvy je důsledkem oddělení prvního stupně a jeho následného vstupního zážehu. Otočené „V“ nahoře pak mají na svědomí orientační trysky na druhém stupni.

Různé druhy elektrických jevů v atmosféře.

Příprava balonového teleskopu SuperBIT na test v září 2019.

Tzv. zelený záblesk, případně ještě vzácnější záblesk modrý, patří mezi atmosférické jevy, jež nemají nic společného se samotným slunečním tělesem. Jejich podstatou je skutečnost, že zemská atmosféra představuje optické prostředí, v němž se světelné paprsky lámou.

Potulná planeta s měsíce, na němž může být kapalná voda.

Pozemská atmosféra na snímku z paluby ISS

Venuše na snímku zařízení WISPR, během třetího průletu Parker Solar Probe kolem Venuše.

Jak vypadají atmosféry čerstvě utvořených planet?