atmosféra

Mapa vznikla složením dat z několika družic měřících koncentrace aerosolu v atmosféře. Množství pevných či kapalných částeček ve vzduchu se určuje na základě změn viditelného a infračerveného světla.

Vizualizace hnědého trpaslíka Luhman 16 B ze souhvězdí Plachet.

Přitažlivost Měsíce vyvolává přílivy a odlivy, které zase mění tlak vodního sloupce. To působí na ložiska metanu, který se postupně uvolňuje do atmosféry.

Složený snímek Titanu s jeho atmosférou

Rozžhavený jupiter WASP-121b

Ačkoliv občas zaznívají nápady na přiblížení povrchu Marsu pozemskému prostředí, v současnosti pro takovou přeměnu neexistuje žádná dostupná technologie.

Výskyt hematitu na Měsíci.

Z japonského vesmírného střediska Tanegašima úspěšně odstartovala raketa se sondou Al Amal (Naděje) Spojených arabských emirátů. Cílem sondy je výzkum atmosféry Marsu.

Nově objevená skvrna se nalézá poblíž slavné Velké rudé skvrny Jupiteru.

V atmosféře Marsu rovněž zeleně světélkuje kyslík

Polární záře představují velmi efektní podívanou, přičemž za ni z velké části může magnetické pole Země.

Radioaktivní záření z testů jaderných zbraní působí na tvorbu dešťových mraků a ovlivňuje množství srážek.

Ilustrace zachycuje noční stranu extrasolární planety WASP-76b. Na denní straně tohoto mimořádně horkého plynného obra (ultra-hot gas giant) stoupá teplota nad 2 400 °C, což je dost na to, aby se odpařovalo železo.