atmosféra

Tzv. zelený záblesk, případně ještě vzácnější záblesk modrý, patří mezi atmosférické jevy, jež nemají nic společného se samotným slunečním tělesem. Jejich podstatou je skutečnost, že zemská atmosféra představuje optické prostředí, v němž se světelné paprsky lámou.

Potulná planeta s měsíce, na němž může být kapalná voda.

Pozemská atmosféra na snímku z paluby ISS

Venuše na snímku zařízení WISPR, během třetího průletu Parker Solar Probe kolem Venuše.

Jak vypadají atmosféry čerstvě utvořených planet?

Modely ukazují, že ve vesmíru mohou existovat planety podobné Zemi s kyslíkovou atmosférou, a přesto zcela sterilní.

Atmosféra vzdáleného horkého neptunu HAT-P-26b je tvořena především vodíkem a héliem. Na rozdíl od Neptunu a Uranu má tato exoplaneta relativně nízkou metalicitu.

Plazmatické vesmírné hurikány nepředstavují pro Zemi žádné výrazné nebezpečí. Ovlivnit ale mohou například funkci satelitů nebo narušit GPS signál. (zdroj: Qing-He Zhang, Shandong University)

Horký jupiter WASP-62b. Podle analýz spektra záření nejsou v jeho atmosféře žádné mraky.

Mapa vznikla složením dat z několika družic měřících koncentrace aerosolu v atmosféře. Množství pevných či kapalných částeček ve vzduchu se určuje na základě změn viditelného a infračerveného světla.

Vizualizace hnědého trpaslíka Luhman 16 B ze souhvězdí Plachet.

Přitažlivost Měsíce vyvolává přílivy a odlivy, které zase mění tlak vodního sloupce. To působí na ložiska metanu, který se postupně uvolňuje do atmosféry.

Složený snímek Titanu s jeho atmosférou