atmosféra

Venuše není zrovna příjemným místem pro život. Burácejí tam extrémní vichry, u povrchu planety panuje drtivý tlak 90 atmosfér a teploty tam dosahují pekelných 460 °C. 

Takto zachytil světélkování atmosféry Miguel Claro během výstupu na horu Pico na Azorských ostrovech v Portugalsku. Světlo v pozadí pochází z ostrova Faial v Atlantském oceánu.

Metan by podle vědců mohl posloužit jako slibný indikátor možného mimozemského života.

Mozaiku patnácti snímků Měsíce se zvýrazněnými barvami pořídila sonda Galileo v prosinci 1992, ze vzdálenosti 425 000 km od našeho souseda. (foto: NASA/JPL, CC0)

Vizualizace zachycuje některé z planet obíhajících kolem mimořádně chladného červeného trpaslíka TRAPPIST-1.

Pozvolná změna odstínů vycházejícího Měsíce.

Z téměř 5 000 dosud potvrzených exoplanet, patří přes 300 do kategorie horkých Jupiterů. WASP-121 b je ale označována jako „prototyp“ pro ultra horké Jupitery.

Geomagnetická bouře překazila cestu většiny ze 49 družic firmy SpaceX.

Vizualizace exoplanety WASP-189b. Podle vědců teplota na jejím povrchu šplhá až k 3 200 °C.

Jak by mohl vypadat život v atmosféře Venuše?

Hladina kyslíku v atmosféře podstatně vzrostla, až když před 2,5 miliardami let na Zemi konečně poklesla intenzita „deště meteoritů“.

Ilustrace zachycuje noční stranu extrasolární planety WASP-76b. Na denní straně tohoto mimořádně horkého plynného obra stoupá teplota nad 2 400 °C, což je dost na to, aby se odpařovalo železo.

Úkaz vzniklý po startu japonské rakety Epsilon připomínal polární záři, jeho barvu zřejmě způsobil lom světla.