atmosféra

Z japonského vesmírného střediska Tanegašima úspěšně odstartovala raketa se sondou Al Amal (Naděje) Spojených arabských emirátů. Cílem sondy je výzkum atmosféry Marsu.

Nově objevená skvrna se nalézá poblíž slavné Velké rudé skvrny Jupiteru.

V atmosféře Marsu rovněž zeleně světélkuje kyslík

Polární záře představují velmi efektní podívanou, přičemž za ni z velké části může magnetické pole Země.

Radioaktivní záření z testů jaderných zbraní působí na tvorbu dešťových mraků a ovlivňuje množství srážek.

Ilustrace zachycuje noční stranu extrasolární planety WASP-76b. Na denní straně tohoto mimořádně horkého plynného obra (ultra-hot gas giant) stoupá teplota nad 2 400 °C, což je dost na to, aby se odpařovalo železo.

Síť optických a akustických detektorů by ročně mohla zachytit několik ultrarychlých meteoroidů z explozí supernov.

Příprava observatoře PICTURE-C k úvodnímu letu balónem

Hladina oxidu uhličitého (CO2) v atmosféře je vyšší než kdykoli v posledních 400 000 letech. Během doby ledové se hladina CO2 pohybovala kolem 200 ppm, během teplejších interglaciálních období to bylo okolo 280 ppm. V roce 2013 překročila hladina CO2 poprvé v zaznamenané historii 400 ppm.

Jižní pól Jupiteru na snímku sondy Juno. Pro srovnání siluety USA a Texasu

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) prozkoumal nová data roveru Curiosity z Marsu a zjistil, že se na rudé planetě nečekaně pohybuje hladina kyslíku. 

„Rejnoci“ v husté atmosféře Venuše

Světelné sloupy mohou být odrazem světla přicházejícího od Slunce, Měsíce, ale i z pozemních zdrojů, jako je třeba pouliční osvětlení