biologie člověka

Lidé, kteří jsou momentálně ve středním věku, se nejspíš budou dožívat víc než sta let. | zdroj: Shutterstock

Oko mouchy pracuje čtyřikrát rychleji než naše. Proto mají naše pokusy plácnout ji jen malou šanci na úspěch.

Loni probíhal na ISS experiment s cílem pochopit, jak se tělo přizpůsobuje mimozemskému prostředí. Hlavu a hruď astronautky Anne McClainové pokrývá několik senzorů sbírajících data o cirkadiánních rytmech.

Moderní věda dokládá, že pouhé aristotelovské smysly už k popsání lidského vnímání nestačí.

Při výběru partnera má hlavní slovo žena. Do případných potomků totiž investuje víc energie než muž. Pro muže je důležitý stav kůže, rozložení tuku, mladistvý vzhled či barva obličeje.

V současné době jsou všichni lidé na Zemi příslušníky jediného živočišného druhu: Homo sapiens. Společně s vlastními vyhynulými předchůdci a nejbližšími „příbuznými“ vytváříme širší rod Homo, jehož všichni členové mají některé společné lidské rysy. (foto: Shutterstock)

Vousáči jsou obecně považováni za mužnější a dominantnější než hladce oholení jedinci. Muži s ženštějšími rysy jsou zase považováni za vřelejší a důvěryhodnější.

Používání nástrojů se stalo jedním z hnacích motorů rozvoje mozku. Rod Homo se naučil kontrolovat oheň možná už před 1,5 milionu let.

Škrkavka dětská nakazila víc než miliardu lidí. Ruští vědci prokázali, že její vajíčka zůstávají infekční i po mnoha letech.

To, že člověk využívá pouze 10 % kapacity svého mozku, je dávno vyvráceným mýtem. Smysly jsou však stále trochu záhadou…