Česko (Československo)

Zmizelé pomníky v českých zemích

Lidové milice pochodují 28. února 1948 přes Karlův most.

Zatímco v Česku mohly dámy k volbám v roce 1919, Británie jim stejné právo přiřkla až o dekádu později.

První žena na vrcholu Čo Oju. V Československu se ovšem o jejím úspěchu informovat nesmělo.

Rasově nevhodné Čechy se špatným smýšlením nečekalo nic jiného než vysídlení na východ.

Posádkám klání 1000 mil československých hrozilo často na nezpevněných silnicích velké nebezpečí.

Lánská obora vznikla před více než 300 lety, a patří tak k nejstarším v Evropě.

Holešovské ghetto bylo cílem útoků už v roce 1899, když společností proběhla silná vlna antisemitismusu vyprovokovaná vraždou devatenáctileté švadleny Anežky Hrůzové. Definitivně ho smetli nacisté za druhé světové války.

Fotoaparát Mikroma a pistole ČZ-75 patřily svého času do vybavení špionů celého světa.

Dokument, který předcházel srpnové invazi, nechvalně proslulý zvací dopis - v originální podobě.

Přílušníci Izraelských obranných sil s původně německým kulometem MG 34 dovezeným z Československa

Podpory se všeobecným gymnáziím dostalo teprve po vzniku samostatného Československa. Záběr z filmu Škola základ života (1938) režiséra Martina Friče.

I Česko mohlo mít své moře a přístav – díky geniální vizi rychlostního tunelu, jenž by vedl přes Rakousko až do Slovinska.

<p>Český a chorvatský voják během hlídky</p>