Čína

100 dnů starý vlčí klon Maya. (foto: Sinogene Biotechnologies, CC0)

Šlechtic první historicky doložené čínské dynastie Šang byl před více než 3 000 lety z nejasných důvodů pohřben se zlatou maskou. (foto: China News Service, CC0)

Čínská oblast An-chuej je bohatým nalezištěm zkamenělin savců, plazů a ptáků. Teprve nyní se zde podařilo objevit také dinosauří vejce. (foto: Wikimedia Commons, Carlos Adampol Galindo, CC BY-SA 2.0)

Ve vzorcích čínské lunární mise Čchang-e 5 byl objeven minerál changesit-(Y), který obsahuje helium-3. (ilustrační foto: Shutterstock)

Start rakety Dlouhý pochod 4C se satelitem Yaogan 33 (02)

Vysychající jezero Pcho-jang-chu. (ilustrační foto: Shutterstock)

Euclid: Po stopách temné hmoty

V roce 2023 se vydá do kosmu evropská mise Euclid, s cílem měřit trojrozměrné rozložení hmoty ve dvou miliardách galaxií. Měla by studovat i temnou hmotu spojenou s danými hvězdnými ostrovy, stejně jako vliv temné energie. Zmíněné dvě složky tvoří přes 95 % hmoty a energie vesmíru, zatímco na běžnou známou látku připadá jen zbývající nepatrná část. Družice se usadí v libračním centru L2 soustavy Slunce–Země. Z paprsků, které odrazí její zrcadlo o průměru 120 cm, pak budou čerpat informace dva hlavní vědecké přístroje: kamera pro viditelné spektrum a spektrometr pro infračervenou oblast. (ilustrace: ESA/ATG medialab, CC0)

Neptun, jak jej spatřila sonda Voyager 2, necelých pět dnů před nejbližším přiblížením sondy k planetě 25. srpna 1989. (foto: NASA/JPL-Caltech, CC0)

V roce 1950 vypadal náš svět o poznání jinak. Podle údajů OSN žilo za Zemi před 72 lety asi 2,5 miliardy lidí. Dnes je to téměř 8 miliard a světová populace stále roste.

Mars Sample Return je plánovaná vysoce komplexní robotická mise k planetě Mars, která by měla dopravit zpět na Zemi vzorky marsovské horniny. (foto: NASA/ESA/JPL-Caltech, CC0)

Čínská kina představují druhý nejvýnosnější trh a bez tamních výdělků by byly americké filmy ztrátové. (foto: Shutterstock)

Salmonella typhimurium v kultuře lidských buněk.