Čína

V éře Mao Ce-tunga se museli mongolští kočovníci svého života vzdát a přesunout se do trvalých sídel.

Mo-kao zahrnuje téměř pět set kaveren, jež původně sloužily k meditaci i nocování.

Budoucí čínský vesmírný teleskop Sün-tchien by měl na oběžnou dráhu zamířit v roce 2024.

Jurij Alexejevič Gagarin

Sovětský svaz  | 1934–1968

Kdo jiný by měl být na seznamu deseti nejvýznamnějších kosmonautů než první z prvních – sovětský pilot Jurij Gagarin, který 12. dubna 1961 obletěl Zemi? Sedl si do rakety v době, kdy dvě ze tří vesmírných plavidel explodovala při cestě na oběžnou dráhu. V době, kdy vůbec nebylo jasné, jak se lidský organismus dokáže se stavem beztíže i s dalšími nástrahami kosmického prostoru vypořádat. Z oběžné dráhy se sice bezpečně vrátilo mnoho pokusných zvířat, ale člověk je přece jen člověk. Má jinou tělesnou stavbu a psychiku.

Gagarin každopádně zvládl na výbornou nejen let (kritikové často tvrdí, že vlastně neměl co pokazit, protože od startu do přistání na nic nesáhl – jak ale ukázali kosmonauti po něm, i ten, kdo se ničeho nemá dotýkat, může nadělat hodně škody), ale zvládl i život po něm. Což se o některých kosmonautech nedá říci: na misi kosmickou byli připraveni fantasticky. Ovšem na to, co následovalo poté, už méně.

Gagarin měl velký sen: do vesmíru se vrátit. Při svém prvním letu se přesně držel instrukcí, takže se ani na minutu neodpoutal z křesla. Nemohl „ochutnat“ stav beztíže, nemohl se z okýnka v lodi dívat na Zemi. Z dalších letů ho ale diskvalifikovala skutečnost, že se stal národní ikonou. Když se pak chtěl vrátit do kosmického výcviku, zahynul při letu lodi Sojuz 1 jeho blízký přítel Vladimir Komarov. To byla další stopka pro Gagarina: nicméně dál pokračoval v přípravě a doufal, že dříve či později se na něj štěstěna usměje. Definitivně mu ale ukázala záda, když se v březnu 1968 zabil při letecké havárii. (foto: NASA)

Kontroverzní projekt za miliardu dolarů zpočátku budil vášně, dnes z něj ale profituje hlavně alpský originál. (foto: Wikimedia Commons, Hanno Böck, CC0 + chensiyuan, CC BY-SA 4.0)

Ptakoještěr Sinomacrops bondei připomíná roztomilé porgy z Hvězdých válek.

Celou východní Asii sužuje vzduch znečištěný ohromným množstvím částeček z mongolských pustin. Takhle vypadal čínský Peking.

Oviraptoři se svým hnízdem. (zdroj: Chinese Academy of Science, Zhao Chuang)

Nejsložitější čínský kosmický projekt v historii bude velikostí srovnatelný se stanicí Mir. Konstruktéři kladli důraz na soběstačnost stanice: Pára z dýchání posádky se má kondenzovat a moč recyklovat. (zdroj: Shutterstock)

Pokud vám skalní útvary připomínají slavný film Avatar, není to náhoda. Filmaři se jimi totiž nechali inspirovat. (zdroj: Wikipedia, chensiyuan CC BY-SA 4.0)

Umělecká představa stanice Tchien-kung 3, která má vzniknout do roku 2022. (zdroj: CNSA)

Peking se svým labyrintem uliček a zdí v mnoha ohledech zrcadlí spletité dějiny císařské Číny a obzvlášť epochu panování kruté císařovny Tz'u-hsi. 

Dračí císařovna Tz'u-hsi (1835–1908) se sama naučila základům čtení a psaní, ačkoli v té době byly ženy v Číně takřka bez výjimky negramotné.