civilizace

Ekvádorský kmen Huaorani se od minulého století postupně civilizuje. Striktní izolaci zvolilo jen pět uzavřených komunit.

09. 09. 2021

Nejčtenejší


Ředitel massachusettských archivů Michael Comeau a konzervátorka Pamela Hatchfieldová poprvé nahlížejí do schránky, kterou v Bostonu zapečetili v roce 1795.

06. 08. 2021

Okolní svět je plný moderních technologií, a přesto máme mozek nastavený spíš na zvládání života v pravěku.

15. 07. 2021

Návštěvníci z vesmíru by zřejmě nebyli živí tvorové. Podle vedoucího astronoma institutu SETI je pravděpodobnější návštěva v podobě umělé inteligence.

18. 06. 2021


Reklama

Postavena z ropy 

Dubaj | rozloha: 35 km² | Spojené arabské emiráty
populace 1950: 21 000 obyvatel | populace 2020: 2 921 000 obyvatel

Historie Dubaje sahá do 18. století, kdy šlo o drobnou rybářskou osadu. Poloha na břehu Perského zálivu z ní však časem udělala vyhledávaný přístav a místo, kde se obchodovalo mimo jiné se zlatem. Ani v roce 1950 však Dubaj ještě zdaleka nepřipomínala dnešní metropoli – žilo tam pouhých 21 tisíc lidí. O 16 let později se nicméně v teritoriálních vodách města podařilo objevit ropu a vypukl boom: Jen mezi léty 1968 a 1975 se tamní populace rozrostla o 300 % a trend se nezastavoval. Na přelomu milénia tak již Dubajští osídlovali také uměle vytvořené ostrovy. 

06. 05. 2021

Teprve hostina bývala v historii stvrzením uzavřených dohod či obchodů. Svou roli zřejmě hrál příjemný pocit plného břicha a omámení alkoholem.

28. 04. 2021

Kniha knih

Název: Bible
Autoři: židovští kněží a apoštolové
Vznik: 10. století př. n. l. – 100 n. l.

Bible představuje nejčtenější a nejpřekládanější spis na světě a zároveň svatou knihu křesťanství, které je s více než dvěma miliardami věřících nejrozšířenějším světovým náboženstvím. Na jeho základech se vedle antického kulturního dědictví formovala celá západní kultura. Bible však není knihou jedinou, ale tvoří ji celý soubor knih, které vznikaly zhruba 1 100 let, přičemž všechny spojuje téma smlouvy uzavřené mezi Bohem a jeho lidem. Jeden z největších českých znalců Bible Jan Heller poznamenal: „Není to ani historická empirie ani soubor výmyslů, ale záznam zkušeností, které lidé s Bohem učinili.“

V době vzniku „knihy knih“ tvořil polyteismus (víra ve více bohů) základ většiny náboženství. Bible však přišla s jediným Bohem – Hospodinem. Nejednalo se přitom o zcela originální nápad: první doloženou snahou o vytvoření monoteistického kultu byl již pokus faraona Achnatona (vládl v letech 1353–1336 př. n. l.) povýšit na jediné všemocné božstvo slunečního boha Atona. Později se však ukázalo, že víra v jednoho Boha s sebou nese zásadní negativum – nesnášenlivost vůči ostatním věroukám. Dokud bylo na polyteistickém starověkém nebi dost místa pro všechny bohy, vedly se války o cokoliv, jen ne o náboženské vyznání… 

Historie i poetika

Bible sestává ze Starého a Nového zákona, přičemž židé uznávají pouze Starý zákon, křesťané pak oba. Starý zákon obsahuje původní židovské texty a skládá se ze tří částí. Tóra, tedy pět knih Mojžíšových doplněných o knihu Jozue, popisuje stvoření světa, nejstarší dějiny, vznik izraelského národa a příchod do zaslíbené země. Knihy proroků se zaměřují na historii Izraelitů v zaslíbené zemi, vznik a rozvoj království a na proroctví o budoucnosti. Poslední část zahrnuje životopisy, úvahy, poetické texty či pozdější historické texty. 

Starý zákon byl původně napsán převážně v hebrejštině a malá část v aramejštině. V 3. století př. n. l. se dočkal překladu do helénské řečtiny a ve stejném jazyce vznikl mezi lety 50 a 100 n. l. Nový zákon. Jeho hlavním obsahem je zpráva o životě a smrti Ježíše Krista a z větší části ho tvoří čtyři evangelia – Markovo, Matoušovo, Lukášovo a Janovo. (foto: Unsplash)

03. 04. 2021

Pozůstatky koupelen v Lóthalu - jednoho z nejvýznamnějších měst harappské kultury. Ve výřezu harappská obřadní nádoba z doby 2600–2450 př. n. l.

24. 11. 2020

Písmo sice Hamoukarští neznali, ale jejich město mělo svou správu i právní systém. Zdejší obyvatelé byli natolik řemeslně natolik zdatní, že dokázali žít bez úrodné půdy po nohama.

02. 11. 2020

Babylonská věž, Pieter Brueghel starší, 1563. (foto: Wikimedia Commons, Pieter Brueghel the Elder, CC0)

07. 09. 2020

Reklama

Studené klima počátku 17. století se někdy označuje jako vrchol „malé doby ledové“.

25. 08. 2020

Klimatickou katastrofu v podobě deseti ran egyptských popisuje i biblická kniha Genesis.

21. 08. 2020

V 16. století mělo město 260 tisíc obyvatel a bylo dvakrát větší než Londýn. Pohled na něj vyrážel dech. Takto mohl podle rekonstrukce vypadat život v rušné aztécké metropoli.

28. 07. 2020

Písmo čarodějnic

thébská abeceda
použití:
v čarodějnických spisech | vznik: 16. století

Thébská abeceda se v tištěné podobě objevila poprvé v knize Polygraphia, kterou vydal na počátku 16. století německý opat Johannes Trithemius. Ve svazku přiřkl autorství písma Honoriovi z Théb – historické postavě opředené tajemstvím a mýty, o jejíž existenci se dodnes pochybuje. Postupem času se ukázalo, že se jedná o šifru, pomocí které lze zakódovat latinku – každé písmeno latinské abecedy má protipól v thébské. Chybí nicméně znaky pro j, u a w, jež se objevily až po 17. století. Thébskou alfabetu si posléze oblíbili hlavně lidé praktikující wiccu či jiné formy moderního čarodějnictví, neboť jim dovolovala šifrovat spisy. A především s čarodějnictvím se spojuje dodnes.

14. 04. 2020

V Perské říši žilo v roce 480 př. n. l. celých 44 % populace planety.

24. 11. 2019

Legendární hlavy vznikaly z obrovských čedičových balvanů, jež se díky měkké pórovité struktuře dobře opracovávají.

12. 10. 2019

Stránky

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907