hvězda

První hvězdy se ve vesmíru začaly objevovat půl miliardy let po Velkém třesku.

Noční obloha v čase metamorfuje: hvězdy vznikají a zanikají, mění polohu, explodují jako supernovy…

 

Sirius, nejjasnější hvězda naší oblohy, tvoří binární systém s bílým trpaslíkem 

 

Hvězda Lensed Star 1 (LS1) je s největší pravděpodobností zástupcem hvězd spektrální třídy B – tedy velmi horkých (11 000 °C až 14 000 °C) a velmi jasných hvězd. 

V některých planetárních systémech mají plynných obrů více než dost

Supermasivní černé díry v centrech galaxií požírají hvězdy

Výtrysk hmoty HH-1177 mladé masivní hvězdy ve Velkém Magellanově oblaku

Ilustrativní snímek hvězd v souhvězdí Ještěrky

Trpasličí hvězda je jako dobře zateplený dům – dlouho si vystačí i se skromnými zásobami paliva

Emisní a reflexní mlhovina IC 405 obklopující hvězdu AE Aurigae (jasná modrá stálice poblíž středu fotografie) si označení „planoucí“ jistě zaslouží. Oheň bychom v ní však hledali marně. Světlé oblasti má na svědomí zářící vodík, zatímco ty tmavé tvoří drobná zrnka mezihvězdného prachu bohatá na uhlík

Údaje observatoře Gaia naznačují, že 350 světelných let vzdálená hvězda Kronos (HD 240430), pozřela v průběhu svého života nejméně 15 kamenných planet ze svého okolí.

Měsíc, planety a Slunce bychom před miliony let na nebi snadno poznali, ale souhvězdí by vypadala úplně jinak.

Jak planeta obíhá kolem své mateřské hvězdy, její pohyb vytváří oblasti vysokého tlaku po obou stranách její dráhy. Efekt připomíná vlny, které vytváří loď při pohybu vodou.

Za nejpravděpodobnější příčinu změn v jasnosti hvězdy vědci považují mračno prachu s orbitální periodou 700 dnů.