hvězda

Měsíc, planety a Slunce bychom před miliony let na nebi snadno poznali, ale souhvězdí by vypadala úplně jinak.

25. 08. 2021

Nejčtenejší


Hvězdy ve středu Mléčné dráhy na snímku z Hubbleova teleskopu: Různé barvy vypovídají o odlišných teplotách na jejich povrchu. Podrobnější spektrum pak poskytuje informaci o chemickém složení a vývoji, kterým stálice v minulosti prošly.

14. 08. 2021

Tento mimořádný záběr objektu Herbig-Haro (HH 46/47) vznikl kombinací pozorování získaných v rádiové oblasti pomocí teleskopu ALMA a dalekohledu NTT ve viditelné oblasti spektra. Záběry mladé hvězdy získané pomocí ALMA (oranžové a zelené odstíny vpravo dole) odhalují mohutný jet hmoty pohybující se směrem od nás, která je na snímcích ve viditelné oblasti skryta za oblaky prachu a plynu. V levé části (v růžových a fialových odstínech) je zachycena část jetu mířícího směrem k nám, pozorovatelná ve viditelné oblasti spektra.

10. 08. 2021

Ohňostroje v pěti blízkých galaxiích ukazují, kde probíhá intenzivní tvorba nových hvězd

22. 07. 2021


Reklama

10. Nejbližší trojice

Alfa Centauri

absolutní jasnost: +4,38 | zdánlivá jasnost: −0,29 | svítivost: 1,52× vyšší než Slunce
vzdálenost: 4,37 ly | souhvězdí: Kentaur

Alfa Centauri představuje ve skutečnosti soustavu tří hvězd a na severní polokouli není pozorovatelná. Dvě stálice, typem i stářím podobné Slunci, kolem sebe krouží v těsné blízkosti, třetí složku tvoří Proxima Centauri. Dvojhvězda Alfa Centauri A+B dosahuje jasnosti −0,29 a její členky se nacházejí tak blízko sebe, že je pouhýma očima nerozlišíme. Leží 4,37 ly od Země a v jejich soustavě se podařilo objevit tři exoplanety.

Alfa Centauri A je známá také jako Rigil Kentaurus neboli „noha kentaura“. Patří do spektrální třídy G2, je asi o 10 % hmotnější než Slunce a má o 22 % větší průměr. Alfa Centauri B alias Toliman reprezentuje hvězdu hlavní posloupnosti spektrální třídy K1, dosahuje 90 % hmotnosti naší mateřské stálice a má o 14 % menší průměr. Alfu Centauri C známe spíš jako Proximu Centauri, nejbližší hvězdu po Slunci, přičemž je pozorovatelná jen v dalekohledu. Tohoto červeného trpaslíka spektrální třídy M6 dělí od Země 4,24 ly, v porovnání se Sluncem je zhruba 20 000krát slabší a dosahuje pouze 0,12 jeho hmotnosti. (foto: Stellarium, Wikimedia Commons, ESOCC BY 4.0)

04. 07. 2021

Betelgeuse zacloněný gigantickým oblakem prachu.

17. 06. 2021

Hvězda Sirrah leží těsně na hranici mezi Andromedou a Pegasem.

08. 05. 2021

Hvězda roztržená černou dírou

30. 04. 2021

Obrovská a nesmírně zářivá hvězda AG Carinae ze souhvězdí Lodního kýlu

28. 04. 2021

Jak by to vypadalo mít čtyři slunce na obloze? Pokud v soustavě HD 98800 existují planety, mohou takový pohled zakoušet. 

24. 04. 2021

Reklama

09. 01. 2021

Jupiter je sice velkou planetou, ale jeho hmotnost je hluboko pod limitem pro zážeh hvězdné fúze.

08. 01. 2021

Ve středu hvězdotvorné oblasti 30 Doradus se nachází množství největších, nejžhavějších a nejhmotnějších známých hvězd.

26. 12. 2020
12. 12. 2020

Ilustrace zobrazuje hvězdu (v popředí) procházející ‚špagetifikací‘ během slapového roztrhání a postupného pohlcování superhmotnou černou dírou (v pozadí). 

15. 10. 2020

Opečený ultrahorký neptun LTT 9779b je zřejmě zbytkem mnohem většího plynného obra.

28. 09. 2020

Stránky

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907