hvězda

Vizualizace hvězdy podobné Slunci v blízkosti rychle rotující černé díry o hmotnosti 100 milionů Sluncí. Její extrémní gravitace zakřivuje paprsky světla a strhává plyn z hvězdy. (ilustrace: ESO, ESA/Hubble, M. Kornmesser, CC BY-SA 4.0)

Mléčná dráha nad observatoří Paranal v Chile. (foto: ESO, Y. Beletsky, CC BY-SA 4.0)

Stárnoucí hvězda systému Kepler-1658 vstoupila do fáze podobra a pro její obří planetu to znamená nevyhnutelný zánik. (ilustrace: Instituto de Astrofísica de Canarias, Gabriel Perez Diaz, CC BY 4.0) 

Slunce jako halloweenská dýně. (foto: NASA/GSFC/SDO, CC BY 4.0)

Některé hvězdy ve vesmíru nesvítí stále stejně jasně. (ilustrace: University of Sydney, CC0)

Podle pozorování a výpočtů astronomů je Mléčná dráha stará asi 13,6 miliardy let. Tvoří ji přibližně 100–400 miliard hvězd i rozsáhlá molekulární oblaka a oblasti vyplněné plynem a prachem. (foto: ESO, Per Horálek, CC BY-SA 4.0)

Kosmická bublina plynu a prachu RCW 79 ze souhvězdí Kentaura, nafouknutá hvězdnými větry vanoucími z horkých mladých stálic, narostla do průměru okolo 70 světelných let. (foto: NASA, JPL-Caltech, E. Churchwell, CC BY-SA 4.0)

Vizualizace pozření hvězdy černou dírou. (foto: DESY, Science Communication Lab, CC0)

Hvězdný vítr společně s tlakem záření způsobuje rozpínání planetárních mlhovin, například známé vesmírné „krásky“ NGC 6543 alias Kočičí oko. (foto: Flickr, Judy Schmidt, CC BY 2.0)

Mlhovina Tarantule okem dalekohledu Jamese Webba. (foto: NASA, ESA, CSA, STScI, CC BY 4.0)

Ilustrace největší známé hvězdy ve vesmíru. (foto: NOIRLab/NSF/AURA, J. da Silva/Spaceengine, CC BY-SA 4.0)

Protoplanetární disk u mladé hvězdy FU Orionis. (ilustrace: NASA/JPL-Caltech, CC0)

Planeta těsně před pohlcením vlastní hvězdou

Slunce pohledem americké obervatoře Solar Dynamics Observatory z února 2015. (foto: NASA/SDO, CC0)