Juno

Jupiterův měsíc Europa okem meziplantární sondy Juno. (foto: NASA, JPL-Caltech, SwRI, Björn Jónsson, CC BY-NC-SA 2.0)

Pioneer 10 a 11: Pionýrští průzkumníci

Průkopnické sondy se k největší planetě naší soustavy vydaly v 70. letech minulého století. Pioneer 10 odstartoval 3. března 1972 a kolem Jupitera prolétl 4. prosince 1973, zatímco Pio­neer 11 zamířil k nebi 6. dubna 1973 a průlet absolvoval 3. prosince následujícího roku. „Desítka“ planetu minula ve vzdálenosti 130 354 km, kdežto „jedenáctka“ prolétla 43 000 km nad jejím oblačným příkrovem.

Automaty pořídily první detailní snímky Jupiterova povrchu, jeho prstenců a měsíců, přičemž zaregistrovaly také exploze sopek na souputníkovi Io. Po průletu kolem velkých planet zamířily ven ze Sluneční soustavy a neustále se vzdalují. (foto: Wikimedia Commons, NASA, Don Davis, CC0)

Nově objevená skvrna se nalézá poblíž slavné Velké rudé skvrny Jupiteru.

Jižní pól Jupiteru na snímku sondy Juno. Pro srovnání siluety USA a Texasu

Sonda Juno je na orbitě Jupiteru od července 2016. Fungovat zde má až do roku 2021.

Velká rudá skvrna na Jupiteru

Oblast nově objeveného vulkánu na měsíci Io

Stopa působení měsíce Io na polární záři Jupiteru

Kompozitní snímek infračerveného mapovače polárních září (JIRAM) zachycuje centrální bouři v oblasti severního pólu Jupiteru, kterou obklopuje osm dalších cyklón. Ve výřezu scéna z jižního pólu s pěticí okolních cyklón.

Přestože Velkou skvrnu známe již dlouho, a jde o nejvýraznější jev na Jupiteru, představuje stále velkou záhadu.

<p>Snímek pořídila sonda Juno 1. září 2017, během svého osmého průletu kolem Jupiteru.</p>

<p>Nově objevená polární záře na Jupiteru je nabitá spoustou energie.</p>