12. 01. 2023Vizualizace exoplanety LHS 475 b z jižního souhvězdí Oktantu. (ilustrace: NASA, ESA, CSA, Leah Hustak (STScI), CC BY 4.0)
14. 12. 2022Planetární mlhovina NGC 3132 na snímku kamery NIRCam Vesmírného dalekohledu Jamese Webba. Její tvar je výsledkem působení hned několik hvězd současně. (foto: NASA, ESA, CSA, STScI, CC BY-SA 4.0)
06. 12. 2022Kometa v souhvězdí Velké medvědice. (ilustrační foto: NASA.APOD, Alessandro Falesiedi, CC BY-SA 4.0)
29. 11. 2022Mimořádně jasná galaxie GLASS-z12 (ve výřezu) na snímku dalekohledu Jamese Webba. Podle vědců tato galaxie existovala již zhruba 350 milionů let po Velkém třesku. (foto: NASA, ESA, CSA, Tommaso Treu (UCLA), CC BY 4.0)
14. 10. 2022Nový snímek JWST ukazuje nejméně 17 prachových prstenců vytvořených vzácným typem hvězdy a jejího společníka. (foto: NASA, ESA, CSA, STScI, JPL-Caltech, CC BY-SA 4.0)
06. 10. 2022Následky kolize DART s planetkou Dimorphos zachycené dalekohledem SOAR. Za planetkou se táhne ohon, který je podle vědců dlouhý více než 10 000 kilometrů. (CTIO/NOIRLab/SOAR/NSF/AURA, T. Kareta, M. Knight, CC BY-SA 4.0)
29. 09. 2022Exoplaneta Corot-7b se nachází tak blízko své mateřské hvězdě, že na ní musí panovat extrémní podmínky. Pravděpodobná teplota na její „denní“ straně je nad 2 000 stupňů, zatímco na její „noční“ straně mínus 200. Teoretické modely naznačují, že planeta může mít lávu nebo vařící oceány na svém povrchu. (ilustrace: ESO, L. Calçada, CC BY-SA 4.0)
27. 09. 2022Neptun na výřezu snímku kamery NIRCam, ze 12. července 2022. (foto: NASA, ESA, CSA, STScI; Joseph DePasquale, CC BY-SA 4.0)
07. 09. 2022Mlhovina Tarantule okem dalekohledu Jamese Webba. (foto: NASA, ESA, CSA, STScI, CC BY 4.0)
30. 08. 2022Horký plynný obr WASP-39b o hmotnosti Saturnu má v atmosféře spoustu oxidu uhličitého. (ilustrace: NASA, ESA, CSA, Joseph Olmsted (STScI), CC BY-SA 4.0)
23. 08. 2022Výrazně světlý bod vlevo je Jupiterův měsíc Amalthea, méně zřetelný a blíže k planetě se nacházející je měsíc Adrastea. (foto: NASA, ESA, CSA, Jupiter ERS Team; Judy Schmidt, CC BY-SA 4.0)
22. 07. 2022Kvůli rozpínání vesmíru je galaxie GLASS-z13 nyní vzdálena asi 33 miliard světelných let. (foto: NASA/CSA/ESA/STScI, Rohan Naidu, Pascal Oesch, T. Treu, GLASS-JWST, CC BY 4.0)
13. 07. 2022Mlhovina Carina
Prvním z nich je snímek rozlehlé mlhoviny Carina, která je od Země vzdálená 7600 světelných let. Tato emisní mlhovina z jižního souhvězdí Lodního kýlu (Carina) je jednou z největších oblastí ionizovaného vodíku, označovaných jako oblasti HII, v Mléčné dráze. Je domovem hvězd mnohokrát větších než Slunce a dalších, které se v ní rodí. Snímek JWST ukazuje takzvané kosmické útesy, které připomínají skalnaté hory za měsíčního svitu. Jejich nejvyšší vrcholky na délku měří až sedm světelných let. (foto: NASA, ESA, CSA, STScI, CC BY-SA 4.0)
12. 07. 2022Vesmírný dalekohled Jamese Webba vytvořil dosud nejhlubší a nejostřejší infračervený snímek vzdáleného vesmíru. Jde přitom o oblast, kterou byste zakryli zrnkem písku v natažené ruce. (foto: NASA, ESA, CSA, STScI, CC BY-SA 4.0)